Přemíra antibiotik je větším nebezpečím než bioteror

Josef Tuček
9. 1. 2008 19:00
Infekcím napomáhá cestování, migrace i oteplování
Veterináři likvidují drůbež na farmě napadené ptačí chřipkou, aby se infekce nemohla šířit.
Veterináři likvidují drůbež na farmě napadené ptačí chřipkou, aby se infekce nemohla šířit. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Když jde o riziko šíření epidemií ve vyspělém světě, jsou nadměrně pečliví lékaři pro lidstvo nebezpečnější než bioteroristé.

Vyplynulo to ze semináře připraveného pro členy zdravotního a sociálního výboru českého Senátu.

Jak je to možné? Příčinou jsou nadměrně předepisovaná a užívaná antibiotika.

Každý to ví, ale nedbá

Není vůbec žádnou novinkou, že když se tyto jinak nesmírně užitečné léky užívají příliš často, bakterie si proti nim postupně vyvinou odolnost. Antibiotika tak přestávají být účinná. Přesto je lékaři ve světě i v Česku předepisují ve velkém. Jednak pak vypadají, že se o pacienta pečlivě starají, navíc pak mohou před případným soudem dokládat, že se opravdu snažili nezanedbat žádnu možnost infekce.

Důsledkem ovšem je, že přibývá bakterií, proti nimž antibiotika přestávají zabírat.

"Nezodpovědné užívání antibiotik se odráží například v tom, že se nyní objevují nové odolné baktérie tuberkulózy," varoval na semináři profesor Karel Raška, český lékař, který dnes působí v univerzitní nemocnici Svatého Petra v New Jersey v USA.

Na tuberkulózu ve světě umírají ročně asi dva miliony lidí. V Česku se její oběti ročně počítají v desítkách.

Ptačí chřipka na lidskou epidemii nemá

Karel Raška

Seminář v českém Senátu se uskutečnil jako připomínka Karla Rašky (1909 - 1987), špičkového českého epidemiologa, který, mimo jiné, vypracoval koncepci, díky níž byly celosvětově úspěšně vymýceny pravé neštovice pomocí očkování. Prosadil ji jako ředitel oddělení přenosných nemocí ve Světové zdravotnické organizaci v Ženevě, kde působil v letech 1963 až 1970. Jeho dva synové, Karel a Ivan, se semináře v Senátu rovněž účastnili. Ivan je profesorem na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Karel působí v USA.

Obrovský potenciál pro vyvolání celosvětové epidemie (pandemie) má chřipka. Ta běžná, sezónní, zabíjí každým rokem ve světě kolem půl milionu lidí a několik desítek osob jí podlehne i v České republice.

Lékaři pečlivě sledují, jestli existující chřipkové viry nezmutovaly tak, že by dokázaly pandemii způsobit, protože proti nim ještě lidský organismus nemá obranu a lékaři obrannou vakcínu.

"Největší dosud známá pandemie, takzvané španělské chřipky, která vypukla v roce 1918, si vyžádala víc obětí než celá první světová válka," připomněl na semináři v Senátu Jiří Havlík, emeritní profesor 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Současná ptačí chřipka pravděpodobně epidemii mezi lidmi nezpůsobí. "Ukazuje se, že člověk se nakazí teprve tehdy, když se virus z drůbeže dostane až hluboko do jeho dolních cest dýchacích," připomněl profesor Havlík. "Proto je nákaza člověka nynější formou ptačí chřipky velmi zřídkavá."

Pandemický plán, podle něhož by Česká republika postupovala při vzniku rozsáhlé epidemie, podle profesora Havlíka už velmi dobře zafungoval. "Při loňském výskytu ptačí chřipky v několika drůbežích farmách na Pardubicku se podařilo zdroje nákazy okamžitě a účinně zlikvidovat," konstatoval.

Cestování a oteplování prospívají infekcím

Šíření infekčních chorob v České republice napomáhá intenzivní cestování, uvedl na semináři Josef Trmal, ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem.

"Setkáváme se už s případy malárie nebo horečky dengue, které u nás dříve nebyly," konstatoval. Mezi dalšími přivezenými jsou pak například pohlavně přenosné choroby.

Vedle turistů samozřejmě k šíření chorob přispívají migranti přicházející z končin, kde se objevují nakažlivé nemoci, které vyspělé státy neznají nebo je už dříve vymýtily.

Zbarvený snímek z elektronového miroskopu ukazuje viry ptačí chřipky H5N1 (zlatá barva) mezi buňkami (zelené).
Zbarvený snímek z elektronového miroskopu ukazuje viry ptačí chřipky H5N1 (zlatá barva) mezi buňkami (zelené). | Foto: Centers for Disease Control and Prevention

A vliv má i oteplování klimatu, které umožňuje přežívání a šíření hmyzu a dalších přenašečů infekcí. "Nikdy jsme neměli tolik případů klíšťové encefalitidy, jako máme nyní," řekl ředitel Trmal.

Bioteroristé slabší než příroda

V tomto srovnání je pak současné riziko bioterorismu vlastně docela malé. Pod tímto označením se myslí teroristický útok, při němž by zločinci šířili infekční mikroorganismy s cílem vyvolat onemocnění a epidemii.

"Ve Spojených státech jsme zatím zaznamenali dva případy bioteroristických útoků," konstatoval profesor Karel Raška. "Při prvním v roce 1984 náboženská sekta v Oregonu šířila salmonelu v jídle. Druhý byl těžší. Na podzim roku 2001 neznámí útočníci posílali poštou antrax, nakazili dvaadvacet lidí, z nichž pět umřelo."

Antrax, neboli sněť slezinná, je onemocnění, jehož bakterie se však nemohou přenášet přímo z člověka na člověka, takže nemůže způsobit epidemii, což se také v USA potvrdilo.

Bioteroristé by tedy potřebovali získat jiné, účinnější infekční látky a účinně je rozšířit. A to v praxi není jednoduché.

Přirozený vývoj infekčních mikroorganismů tedy zůstává nebezpečnější než možnosti jejich zneužití lidmi.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Světovými atlety roku jsou McLaughlinová a Duplantis

Nejlepšími atlety světa za rok 2022 jsou americká překážkářka Sydney McLaughlinová a švédský tyčkař Armand Duplantis. Na sociálních sítích to dnes oznámila Světová atletika. Oba ocenění v uplynulé sezoně několikrát překonali světový rekord.

McLaughlinová vlastní historické maximum z loňské vítězné olympiády v Tokiu. Na národním šampionátu zaběhla 400 metrů překážek za 51,41 a na mistrovství světa ještě ubrala nevídaných 73 setin (50,68).

Hned třikrát posunul vlastní rekordní výkon tyčkařský fenomén Duplantis, který se zastavil až na 621 centimetrech.

Další zprávy