Historie - Je tomu třicet let, co tehdejší Československo razantně vstoupilo do vesmíru. Nejprve poslalo člověka, pak přístroj.
Nejdříve, v březnu 1978, vylétl na orbitální stanici Saljut 6 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Stal se tak představitelem teprve třetího státu (po tehdejším Sovětském svazu a Spojených státech), který dosáhl kosmického prostoru. A poté, 24. října 1978, do vesmíru vzlétla také první československá družice.
Už předtím se českoslovenští vědci podíleli například na konstrukci přístrojů pro sovětské sondy vyslané na průzkum Slunce, Marsu a Venuše. Avšak plně československou družicí se stal až před třiceti lety Magion-1. Mimochodem, tím se Československo stalo třináctým státem na světě, který si samostatně postavil vlastní satelit.
Deštník před kosmickým zářením
Název odrážel její poslání: zkoumala magnetosféru a ionosféru Země, tedy vrstvy kolem naší planety, kde se projevuje vliv jejího magnetického pole a kde sluneční záření vytváří z atomů ionty.
"Byla to vrcholně úspěšná, kvalitně připravená mise," hodnotí ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Marcel Grün. "Výsledky jsou pro vědce velmi zajímavé. Ionosféra je vrstva, která slouží jako odrazové zrcadlo pro rádiové signály, umožňuje tedy poslouchat rozhlasové vysílání. A magnetosféra je zase vrstva, která nám umožňuje přežít. Slouží nám vlastně jako deštník před nebezpečným kosmickým zářením."
Od soboty bude v budově planetária v Královské oboře v Praze 7 otevřena pro veřejnost výstava věnovaná právě družicím Magion.
Těžká krabice na dort
Magion-1 vypadal jako krabice o rozměrech 30 krát 30 krát 16 centimetrů a vážil 15 kilogramů. Sestrojili jej vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, tým konstruktérů vedl inženýr Jaroslav Vojta.
O něco později následovaly další čtyři družice Magion. Změnil se jejich tvar i velikost, takže hmotnost překročila 60 kilogramů. Dostaly také malý reaktivní motor, takže mohly mírně měnit dráhu na povel z řídicího střediska v Panské Vsi u České Lípy.
A kosmický program se také přestěhoval pod hlavičku Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Dvojité měření
Žádná z družic Magion nebyla úplně samostatná, vždy se do vesmíru dostávaly jako součást sovětské a pak ruské větší "mateřské" družice, od níž se pak oddělila. Měření se uskutečňovala z obou družic a navzájem se doplňovala.
"To byl vynikající nápad iniciátora družic Magion inženýra Pavla Třísky, uskutečnit takovéto současné měření ze dvou různých satelitů. Poprvé se tak vytvářel prostorový model prostředí v témže časovém intervalu. Dnes už se to dělá často, ale tehdy to byla novinka," komentuje Marcel Grün.
Tři roky v práci
Magion-1 byl spojen se sovětskou družicí Interkosmos-18. Na oběžnou dráhu je vynesla raketa Kosmos-3M z kosmodromu Pleseck, který leží asi osm set kilometrů severně od Moskvy.
Po třech týdnech společného letu se Magion-1 od mateřské družice oddělil a fungoval samostatně. Oblétal Zemi po dráze, která se k povrchu planety přibližovala až na 406 kilometrů a vzdalovala na 1764 km.
Po úspěšném plnění úkolů pak plánovaně klesl do atmosféry a shořel v ní 10. září 1981. Do poslední chvíle vysílal údaje, a to vzácné: bylo to z malých výšek, kde už družice obvykle nefungují.
Dvacet měsíců mlčení
Magion-2 vzlétl až po dvanácti letech, 28. září 1989. O dva roky později přišel na řadu Magion-3. V roce 1995 začal kroužit kolem Země Magion-4 a 29. srpna 1996 vzlétl do vesmíru Magion-5.
Ten poslední byl jediným, který měl problémy. Sluneční baterie nefungovaly správně, a družice tedy dvacet měsíců mlčela. Čeští vědci s ní však nakonec přece jen navázali spojení, a pak získávali data až do července 2002.
"Že se podařilo navázat s družicí spojení po tak dlouhé době, je světově rekordním dokladem o vytrvalosti tvůrců," hodnotí Marcel Grün.
Do vesmíru pod evropskou vlajkou
Po konci programu Magion se do vesmíru dostala jen jedna česká družice, Mimosa. I ji vynesla ruská raketa, a to v červnu 2003.
V tomto případě se však experimenty nepovedly: mikroakcelerometr na palubě měl měřit velmi malé zpomalování družice způsobené třením o zbytky atmosféry. Přístroj se nepodařilo uvolnit, a měření se neuskutečnila.
Nyní, kdy Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury ESA, se má česká účast na výzkumu vesmíru zase zvýšit.
Ve třech evropských družicích SWARM, z nichž první má startovat v roce 2010, budou opět české mikroakcelerometry. A republika se už bude moci naplno zapojit i do kosmických programů, které bude ESA připravovat v příštích letech.
