Původně se předpokládalo, že je nalezená soška zobrazením perské bohyně plodnosti Anáhitá. Její nález byl srovnáván i s objevem Věstonické Venuše nebo nálezy v jeskyni Býčí skála.

Byl by to unikát, ale není pravá

Pokud by se její pravost a stáří potvrdily mohlo jít o nález naprosto unikátní a v evropském měřítku skvěle doplňující poznatky o kulturním a obchodním proudění podél severní hranice římského impéria během stěhování národů, uváděli v září arcehologové.

"Dlouhý plášť, kápě, zelená a zlatá barva jsou symboly, které byly typické právě pro perskou bohyni. Navíc je zde na spodní straně pečetidla erotický motiv, což ukazuje spojitost s plodností," řekl tehdy orientalista a archeolog Petr Charvát z  pražského Archeologického ústavu Akademie věd.

Ten však již bezprostředně po nálezu také varoval, že by soška mohla být jen kopií secesní sošky, pro které byly erotické motivy také typické.

Další výzkum nebude

Výzkum muzea v Roztokách toto varovnání potvrdil. "Na základě výzkumu uložení sošky v místě nálezu, informacím, které se objevily v tisku, a také určení stáří nejspíše opravdu pochází z devatenáctého nebo dvacátého století. Vzhledem k tomu už nebudeme shánět finance na nákladné zkoumání barev na sošce a její výzkum tak končí," říká Daněček.

Archeologové z Roztok se nyní dál budou věnovat pravěkému výzkumu, který v oblasti, kde byla "Anáhitá" nalezena probíhá.