Aktuálně.cz: Kvůli suchu uschla tráva a listnaté stromy opadaly. Dočkáme se ještě letos toho, že se opět zazelenají?
Petr Hlavinka: Co se týče trávy, tak ta může nějakým způsobem zregenerovat. Záleží na konkrétním druhu, na místních podmínkách a jaké budou v nadcházejícím období srážky. Co se týče listnatých stromů, na ty nejsem úplně odborník, ale tam ta regenerace může nastat až v dalším vegetačním období.
To znamená až příští rok na jaře?
V podstatě ano. Tam, kde teď došlo k uschnutí či opadu listů, uvidíme až na jaře, jak znovu vyraší, pokud to stromy přežijí. U dřevin i vegetace je obecně problém, že na sucho reagují také s určitým zpožděním. Teď probíhá epizoda sucha a je otázkou, kdy vůbec skončí. Ta výsledná reakce vegetace je zatím otázkou. Je to takové věštění z křišťálové koule, když zatím epizoda sucha stále trvá. Zatím jsou dopady spíše negativní.
A přežijí stromy vůbec to, že jim v půlce léta kvůli suchu opadalo listí?
Pokud jsou jinak zdravé, tak by to měly přežít. To je otázka nastavení strategie přežití jednotlivých stromů. Pokud se to nezkombinuje s nějakým jiným stresovým působením nebo špatným zdravotním stavem stromů, například v důsledku působení škůdců, tak by to měly přežít.
Je to větší riziko pro mladé stromky?
Je to pro ně komplikovanější, protože mají mělčí kořenový systém a nedokážou si sáhnout na vodu, která je hlouběji v půdě. Pro ně tedy může být sucho problém větší a způsobit i častější úhyn.
Jak dlouho se krajina ze sucha bude vzpamatovávat?
Je otázkou následujících týdnů, jestli přijdou nějaké srážky, které by tu situaci alespoň zmírnily. Logicky je důležité, jaký bude konec léta, jaký bude podzim a zima, ale teď ta situace není příznivá. Podle našich statistických prognóz, které jsou na stránkách InterSucho.cz až na nadcházející dva měsíce, je pro většinu území spíše pesimistický výhled.
Jaký bude mít sucho dlouhodobý dopad na krajinu? Ovlivní sucho do budoucna celkový ráz krajiny?
Co se týká rázu krajiny, tak můžeme do jisté míry očekávat určité postupné změny. Můžeme vidět, že stromy, které byly nějak nemocné, nebo mladé výsadby usychají. Takže tam bude potřeba jejich náhrada a postupná obměna. Dnes například sledujeme úbytek smrkových lesů v důsledku napadení kůrovcem, což má také klimatickou souvislost. Na těchto plochách pak porostou jiné druhy.
Tam, kde má sucho pravidelně vážné ekonomické dopady na pěstovanou vegetaci, se hospodáři budou snažit najít nějakou alternativní cestu, někde to může být rozšíření vinic či sadů, jinde více travních porostů, obměna druhů dřevin a podobně.
A mohla by se postupně krajina v Česku začít podobat té středomořské?
Těžko říct, jestli to bude úplně středomořská krajina, spíš je to zatím otázka změny načasování, kdy se nám na jaře v průměru začíná krajina zelenat a stromy olisťovat či kvést dříve. V létě pak můžeme očekávat i díky vyšším teplotám posun k sušším podmínkám, a tedy častěji uvidíme vegetaci v nejvíce zasažených oblastech více seschlou.
Pamatujete si, kdy naposled byla v Česku takto suchá krajina?
Určitě jsme nyní svědky, že v několika posledních letech bylo výjimečně suché léto, ale teď situace patří určitě k těm nejsušším za poslední roky.
Je letošní sucho něčím specifické?
Každá epizoda je velmi specifická tím, jak je načasovaná, nebo tím, jak je regionálně rozsáhlá. Já působím zejména v oblasti Jihomoravského a Olomouckého kraje, tak třeba právě na Olomoucku jsou lokality, kde jsou srážkové úhrny srovnatelné s těmi nejnižšími za posledních padesát let. Z hlediska výsledného deficitu půdní vláhy je takových oblastí napříč republikou celá řada. Sucho a jeho dopady ale mohou být regionálně rozdílné podle toho, kudy procházely bouřky.
Letošní sucho je významné svou rozlohou a tím, že trvá už od jara. Speciálně na jaře to bylo kombinováno s poměrně vysokými teplotami vzduchu. Díky tomu jsme pozorovali urychlení vývoje vegetace. Byť zima byla delší, vegetace nezačínala tak časně jako v jiných letech, nicméně díky vyšším teplotám to rychle dohnala a pak se situace kombinovala s nižší dostupností vody v půdě.
