Mys Canaveral - Stephen Hawking je astrofyzikem, kterého i veřejnost obvykle zná jako ochrnutého génia. Nyní si okusil zážitek, který neláká ani mnohé úplně zdravé lidi.
Z runveje vesmírného střediska na Floridě odstartoval v letounu schopném navodit pasažérům stav beztíže. Po dvouhodinovém letu se Hawking vrátil zpět na zem.
Vědec, který v lednu oslavil své 65. narozeniny, se prakticky nemůže hýbat a podle prognóz lékařů by měl dokonce být už čtyřicet let po smrti. Ale Hawking žije, pracuje, a chce ještě něco vzrušujícího prožít. Konkrétně let na hranici vesmíru.
Právě tréninkem na něj byl nynější let. Letadlu, který k němu použil, se přezdívá "zvracecí kometa".
Jde o upravený Boeing 727-200 společnosti Zero Gravity. Stroj pravidelně stoupá do výšky a pak prudce klesá. Cestující poznají pocit, že se volně vznášejí, jako v úplném stavu beztíže.
Hawking si tak užil celkem čtyři minuty stavu beztíže, když letoun provedl osm prudkých poklesů. "Bylo to úžasné," svěřil se po přistání Hawking upoutaný po čtyřicet let na invalidní vozík.
V rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že lidstvo nemá bez cesty do vesmíru budoucnost. "Proto chci osobně povzbudit zájem veřejnosti o vesmír. Tento let je prvním krokem ke kosmickým cestám," uvedl Hawking.
Bransone, pomozte!
"Hawking několik měsíců trousil narážky, že by rád překročil hranice teoretizování a že by to mohlo být díky letu k okraji vesmíru," poznamenal už dříve vědecký komentátor Alan Boyle z americké televizní stanice MSNBC.
Vědec šel nakonec přímo na věc: V rozhovoru pro britský rozhlas BBC zmínil, že by mu snad v jeho touze mohl pomoci Richard Branson. Miliardář a šéf rozsáhlého konsorcia Virgin skutečně připravuje lety k hranici vesmíru. Po této narážce opravdu Hawkingovi nabídl letenku zdarma pro něj a jednoho či dva asistenty, kteří mu budou pomáhat.
Letoun ještě není k dispozici. Turisty by měl začít přepravovat koncem roku 2008, spíše však až v roce 2009. Letenky se už prodávají za 200 000 dolarů (4,2 milionu korun).
Pohled na zakulacenou planetu
Stroj vychází z konstrukce letadla SpaceShipOne, které v roce 2004 dvakrát úspěšně dosáhlo výšky 100 kilometrů nad Zemí. Ta se, spíše podle dohody, považuje za hranici vesmíru.
Miliardář Branson chce pro svou firmu Virgin Galactic větší verzi, nazvanou SpaceShipTwo. Na ní se nyní pracuje a v ní by také měl Hawking letět.
I v tomto případě půjde o let do výšky něco přes sto kilometrů. (Pro srovnání: Mezinárodní kosmická stanice ISS obíhá ve výšce kolem 360 kilometrů nad Zemí.) Nicméně pasažéři SpaceShipTwo pocítí stav nízké gravitace a budou moci obdivovat zakulacenou planetu pod sebou.
| O KOSMICKÉ TURISTICE ČTĚTE: | |
| Lety do vesmíru? Už brzy budou low-cost | |
| Výlet do kosmu - za pouhý milion korun? |
Zbytečné riziko
Zdravotní testy Hawkingův sen nezamítly. Americký Federální letecký úřad (FAA) totiž rozhodl, že pro kosmickou turistiku prakticky stačí souhlas cestujícího, že chce letět na vlastní riziko.
Čeští lékaři by ovšem geniálnímu fyzikovi let raději rozmluvili.
"Snad jen, že tam doletí na zádech nějaké dobře nafouknuté novinářské kachny," reagoval v prvním okamžiku profesor Evžen Růžička, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Jeho kolegyně docentka Jana Süssová říká: "Nevím, jak beztížný stav ovlivní pacienta, který je na řízeném dýchání." Tohle podle ní musí posoudit jeho lékaři. "V případě profesora Hawkinga bych řekla, že to je jeho věc. O svém zdravotním stavu ví a je svéprávný. Já sama bych tento experiment nedoporučovala."
Profesor Zdeněk Kadaňka, přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně, by také rozhodnutí nechal Hawkingovým lékařům. "Nedomnívám se nicméně, že je rozumné podnikat ve věku 65 let lety do vesmíru," dodává. "Stejně tak bych ovšem nedoporučoval například dobytí Severního nebo Jižního pólu nebo výstupy na himálajské vrcholy. V medicíně se snažíme napravovat poruchy způsobené nemocemi, je to obtížné a někdy nemožné. Nemáme nějaké sympatie k lidem, kteří si zdraví neváží, hazardují s ním a pak se dovolávají pomoci. Nepochybuji však, že si své sympatizanty a sponzory najdou."
Nejdřív poznání beztíže
Stephen Hawking se ovšem podle zpráv pro tisk na vesmírnou výpravu těší. A proto se se dohodl s americkou společností Zero Gravity na tréninkovém letu, během něhož nyní vyzkoušel stav beztíže.
Zero Gravity létá s upraveným Boeingem 727-200 ovykle na devadesátiminutové lety. Stroj pravidelně stoupá do výšky a pak prudce klesá. Cestující pociťují jen třetinovou gravitaci oproti Zemi, taková je na Marsu, nebo šestinovou jako na Měsíci. A poznají i pocit, že se volně vznášejí, jako v úplném stavu beztíže.
Letenka je mnohem levnější než plánovaná cesta k hranicím vesmíru; každý z třicítky pasažérů platí 3750 dolarů (asi 80 000 korun). Profesor Hawking i jeho doprovod však byli neplatícími hosty.
Jak Virgin Galactic, tak Zero Gravity využily profesora Hawkinga k reklamním prohlášením, že jejich služby jsou vhodné pro lidi každého věku a v každém zdravotním stavu.
Ošklivá nemoc
Vědec trpí amyotrofickou laterální sklerózou. Při této nevyléčitelné chorobě postupně ochrnuje tělo. Zanikají totiž buňky v míše, takže ochabují kosterní svaly, nemocný postupně přestane být schopen hýbat se, avšak nemá narušené intelektuální funkce.
Stephen Hawking se o svém onemocnění dozvěděl v roce 1963, když bylo 21 let. Smrt přichází obvykle během tří až pěti let. Hawkingovi přálo štěstí, nemoc jej nezabila.
"Také u nás jsou pacienti, kteří přežívají déle," poznamenává docentka Jana Süssová z pražské neurologické kliniky.
Jako Isaac Newton
Britský fyzik dostal vlastně čtyřicetiletý odklad. Využil jej. Stal se profesorem uznávané Cambridgeské univerzity, má tu stejné profesorské místo, jaké tu před třemi stoletími zastával jiný proslulý fyzik, Isaac Newton.
Ve svých výpočtech se zabývá vývojem vesmíru a jeho nejtajemnějšími objekty: černými dírami, které svojí nesmírnou gravitací pohlcují vše, včetně světla. Napsal také několik populárnějších knih, z nichž největšího úspěchu dosáhla Stručná historie času z roku 1982. Prodalo se jí přes deset milionů výtisků.
Nevadí mu bourat staré pravdy, a to ani svoje vlastní. V roce 2004 představil vylepšení teorie černých děr. Odmítl v ní jinou teorii, kterou v roce 1974 sám vytvořil.
Hawking je známý také tím, že doporučuje, aby se lidé snažili osídlit okolní planety. To pro případ, že by se Země stala z nějakého důvodu neobyvatelnou.
Do důchodu ani náhodou
Hawking postupně ztratil schopnost chodit aspoň o holi, a je odkázán na kolečkové křeslo. Po zánětu plic v roce 1985 přišel o hlas. S okolím se dorozumívá díky psaní na počítači, který ovládá lícném svalem, jediným, který ještě má pod kontrolou. Ze seznamu slov vybírá ty, která chce zařadit do věty. Napsané texty čte hlasový syntezátor. Díky tomu může Hawking přednášet v Cambridgi i různě po světě, kam jej na přednášky zvou.
Na Cambridgeské univerzitě se do důchodu chodí v 67 letech. Hawking se však už vyjádřil, že za dva roky do důchodu určitě nechce. Jenom by si někdy v té době vzal dovolenou na svůj vesmírný výlet.
