Praha - "Čtení" myšlenek přímo v lidském mozku, nebo třeba trénink pacientů po mozkové mrtvici, to jsou jen dva z projektů představených na právě probíhající evropské konferenci Věda za hranicemi fikce v Praze.
V úterý na ní už představitelé Evropské komise oznámili, že budou usilovat o zvýšení finanční podpory výzkumu, který vede k novým poznatkům v oboru informačních a počítačových technologií.
Elektrody čtou z hlavy
Student doktorského studia na Univerzitě aplikovaných věd v rakouském Linci Shahab Daban má na hlavě čepici, která na pohled vypadá jako koupací. Ale vedou z ní dráty od elektrod, jež drží na jeho hlavě. Elektrody snímají impulsy probíhající v jeho mozku.
Daban nehnutě hledí na počítačovou obrazovku, kde se míhají písmenka. Má za úkol se soustředit vždy na to, které potřebuje. Skupinka novinářů mu dala úkol, aby jenom "silou vůle" napsal slovo "brain" (mozek).
B - R - A - I - N. Na obrazovce se postupně seskládá určené slovo. Sestavil jej počítačový program na základě toho, že z impulsů v Dabanově mozku poznal, na které písmeno myslel jako na to správné.
"Tohle může být způsob, jak jednou můžeme naučit ochrnuté lidi, ale i další lidi psát bez potřeby klávesnice, jen díky čtení impulsů v jejich mozku," hodnotí student přínos tohoto mezinárodního výzkumu podporovaného Evropskou unií.
Chytání míčků po mrtvici
O kousek vedle ve výstavní hale konference je k vidění další příklad, jak se dají nové technologie využít pro nemocné.
Na první pohled to vypadá jako hodně nudná počítačová hra: Člověk sedí u obrazovky, na stolku před ní má položené ruce a na nich v jakémsi nátepníčku senzory. Na obrazovce jsou animované ruce, které přesně reagují a napodobují, jak člověk před obrazovkou hýbe svými skutečnými končetinami.
Pak kdesi z dálky v obrazu vyletí míček. Člověk jej musí chytit - pohybem svých rukou, jimiž řídí ty virtuální, které na obrazovce míček lapají.
Podstatné je však to, že program vyvíjený na barcelonské univerzitě Pompea Fabry je určen pro pacienty po mozkové mrtvici.
Nehrají si, ale trénují poškozený mozek, který se znovu učí správně a citlivě ovládat ruce. Výuková metoda je přitom jednoduchá a snadno dostupná, jako obyčejné počítačové hry.
Nahlížíme do architektury myšlení
"Poznáváme stále více, jak funguje naše myšlení," konstatoval také Henry Markram, profesor Federální polytechnické školy ve švýcarském Lausanne, který koordinuje mezinárodní projekt nazvaný Modrý mozek.
"Díky tomu dokážeme vytvářet počítačovou simulaci architektury mozku i propojení a činnosti konkrétních neuronů," dodal. Vědcům to pomáhá lépe pochopit, jak probíhají řídicí procesy, i jak je léčit, když jsou porušeny.
