Nobelova cena za poznání, proč rakovinná buňka nestárne

Josef Tuček
5. 10. 2009 12:50
Ocenění získali tři Američané díky zjištění, jak jsou chromozomy chráněny před poškozením
V jádru buňky jsou nitkovité chromozomy, což jsou "balíčky" s dědičnou informací. Na konci je uzavírají jakési "čepičky" zvané telomery. Vědci zjistili, že telomery chrání chromozomy při kopírování, hrají však také roli při stárnutí buňky a při nádorovém bujení.
V jádru buňky jsou nitkovité chromozomy, což jsou "balíčky" s dědičnou informací. Na konci je uzavírají jakési "čepičky" zvané telomery. Vědci zjistili, že telomery chrání chromozomy při kopírování, hrají však také roli při stárnutí buňky a při nádorovém bujení. | Foto: Nobel Committee

Stockholm - Proč se dědičné informace neztratí během dělení buněk v těle? Ale také - proč člověk stárne? A proč je rakovinná buňka "nesmrtelná"? To jsou otázky, na které našli odpověď tři vědci, kteří letos získají Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Jedenašedesátiletá Elizabeth Blackburnová, osmačtyřicetiletá Carol Greiderová a sedmapadesátiletý Jack Szostak, všichni působící v USA, si rozdělí rovným dílem deset milionů švédských korun (25 milionů korun českých).

Oznámil to výbor, skládající se z padesáti profesorů ústavu Karolinska ve Stockholmu, který o udělení cen rozhoduje.

Telomery chrání balíček dědičných informací

Jednotky dědičné informace, geny, jsou v jádru buňky uloženy v jakýchsi "balíčcích", kterým se říká chromozomy. Například člověk jich má 46, polovinu získá od otce a druhou polovinu od matky.

Jedna z letošník laureátek Nobelovy ceny za lékařství Elizabeth Blackburnová
Jedna z letošník laureátek Nobelovy ceny za lékařství Elizabeth Blackburnová | Foto: Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0
Elizabeth Blackburnová, foto licence Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0
Jedna z laureátek letošní Nobelovy ceny za lékařství Carol Greiderová
Jedna z laureátek letošní Nobelovy ceny za lékařství Carol Greiderová | Foto: Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0
Carol Greiderová, foto licence Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0
Jeden z letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství Jack Szostak
Jeden z letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství Jack Szostak | Foto: Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences
Jack Szostak, foto Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences

Když se buňka dělí, musí se chromozomy "překopírovat" do nově vzniklé buňky, a to bezchybně, jinak by došlo k závažné poruše vývoje.

Elizabeth Blackburnová a Jack Szostak začátkem osmdesátých let zjistili, že chromozomy chrání před poškozením při dělení buňky jejich zakončení, jakési čepičky", kterým se říká telomery.

Blackburnová vzápětí společně s Carol Greiderovou určily, že vývoj telomer ovlivňuje enzym telomeráza. Platí to nejen v buňce prvoka nálevníka, na němž vědci uskutečnili první pokusy, ale v buňkách všech živých organismů.

Dá se zpomalit stárnutí?

Telomera na konci chromozomu má však ještě další roli, spolupodílí se totiž v těle na procesu stárnutí. Když se buňka dělí, telomery se mírně zkracují. Až se zkrátí na minimální úroveň, další dělení už není možné a buňka definitivně umírá. Poruchy telemer jsou také příčinou různých chorob.

Tento mechanismus však nefunguje u nádorových buněk - v nich je telomeráza velmi aktivní, jejich telomery se stále obnovují, a nádorová buňka je proto schopna dělit se neomezeně (tedy samozřejmě jen do úmrtí organismu, v němž žije a jemuž škodí).

Poznatky o telomerách a telomeráze tedy jednak přispěly k základnímu poznání fungování buněk, ale současně se na ně soustředil i výzkum zacílený na hledání léčebných postupů proti rakovině a případně i na prodlužování lidského života.

V současné době probíhá několik výzkumných projektů, které se snaží ovlivňováním tvorby telomerázy zabránit bezproblémovému dělení rakovinných buněk. U zdravých se naopak zkoumá, zda je možné udržet telomery po delší cyklus buněčného dělení, a tedy snad i tímto způsobem prodloužit lidský život

Předání v prosinci

Cena bude předána na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu dne 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a průmyslníka Alfreda Nobela, který ocenění ve své závěti založil.

V úterý bude vyhlášena Nobelova cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu, v pátek za mír a další pondělí i ocenění za ekonomii.

 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Da Vinciho výstavu v Louvru navštívilo přes milion lidí

Více než milion lidí vidělo velkou výstavu, kterou u příležitosti 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho uspořádalo pařížské muzeum Louvre. Na poslední podobnou retrospektivu, kterou instituce předloni věnovala francouzskému malíři Eugénovi Delacroixovi, přišlo zhruba o polovinu lidí méně, píše agentura AFP. "Je skvělé, že 500 let po smrti malíř italské renesance nadále tak fascinuje širokou veřejnost," konstatuje ředitel muzea Louvre Jean-Luc Martinez. Podle něj k návštěvnickému rekordu přispělo i to, že Louvre několikrát prodloužil otevírací hodiny do noci. Ty poslední tři byl vstup dokonce zdarma.

Zdroj: AFP/ČTK
Další zprávy