reklama
 
 

Nobelova cena za poznání, proč rakovinná buňka nestárne

5. 10. 2009 12:50
Ocenění získali tři Američané díky zjištění, jak jsou chromozomy chráněny před poškozením

Stockholm - Proč se dědičné informace neztratí během dělení buněk v těle? Ale také - proč člověk stárne? A proč je rakovinná buňka "nesmrtelná"? To jsou otázky, na které našli odpověď tři vědci, kteří letos získají Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Jedenašedesátiletá Elizabeth Blackburnová, osmačtyřicetiletá Carol Greiderová a sedmapadesátiletý Jack Szostak, všichni působící v USA, si rozdělí rovným dílem deset milionů švédských korun (25 milionů korun českých).

Oznámil to výbor, skládající se z padesáti profesorů ústavu Karolinska ve Stockholmu, který o udělení cen rozhoduje.

Telomery chrání balíček dědičných informací

Jednotky dědičné informace, geny, jsou v jádru buňky uloženy v jakýchsi "balíčcích", kterým se říká chromozomy. Například člověk jich má 46, polovinu získá od otce a druhou polovinu od matky.

Elizabeth Blackburnová, foto licence Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0
Carol Greiderová, foto licence Gerbil, Attribution ShareAlike 3.0
Jack Szostak, foto Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences

Když se buňka dělí, musí se chromozomy "překopírovat" do nově vzniklé buňky, a to bezchybně, jinak by došlo k závažné poruše vývoje.

Elizabeth Blackburnová a Jack Szostak začátkem osmdesátých let zjistili, že chromozomy chrání před poškozením při dělení buňky jejich zakončení, jakési čepičky", kterým se říká telomery.

Blackburnová vzápětí společně s Carol Greiderovou určily, že vývoj telomer ovlivňuje enzym telomeráza. Platí to nejen v buňce prvoka nálevníka, na němž vědci uskutečnili první pokusy, ale v buňkách všech živých organismů.

Dá se zpomalit stárnutí?

Telomera na konci chromozomu má však ještě další roli, spolupodílí se totiž v těle na procesu stárnutí. Když se buňka dělí, telomery se mírně zkracují. Až se zkrátí na minimální úroveň, další dělení už není možné a buňka definitivně umírá. Poruchy telemer jsou také příčinou různých chorob.

Tento mechanismus však nefunguje u nádorových buněk - v nich je telomeráza velmi aktivní, jejich telomery se stále obnovují, a nádorová buňka je proto schopna dělit se neomezeně (tedy samozřejmě jen do úmrtí organismu, v němž žije a jemuž škodí).

Poznatky o telomerách a telomeráze tedy jednak přispěly k základnímu poznání fungování buněk, ale současně se na ně soustředil i výzkum zacílený na hledání léčebných postupů proti rakovině a případně i na prodlužování lidského života.

V současné době probíhá několik výzkumných projektů, které se snaží ovlivňováním tvorby telomerázy zabránit bezproblémovému dělení rakovinných buněk. U zdravých se naopak zkoumá, zda je možné udržet telomery po delší cyklus buněčného dělení, a tedy snad i tímto způsobem prodloužit lidský život

Předání v prosinci

Cena bude předána na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu dne 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a průmyslníka Alfreda Nobela, který ocenění ve své závěti založil.

V úterý bude vyhlášena Nobelova cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu, v pátek za mír a další pondělí i ocenění za ekonomii.

 

autor: Josef Tuček | 5. 10. 2009 12:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama