reklama
 
 

Přitažlivé dědictví Alfreda Nobela

1. 10. 2006 0:01

Stockholm (Od našeho zpravodaje) - "Už vůbec nemáme místo na vystavení údajů o nových laureátech Nobelovy ceny." Takhle si posteskl kurátor Nobelova muzea ve Stockholmu Peter Zander. Bude si však muset poradit. A brzy.

V pondělí, v úterý a ve středu budou vyhlášeni letošní nositelé ocenění za medicínu, fyziku a chemii. A pak budou následovat ceny za ekonomii, mír a literaturu.

"Uděláme to jako s loňskými nobelisty. Budeme údaje o nich promítat na televizních obrazovkách u vchodu. Ale samostatný výstavní panel už pro ně mít nebudeme," zamýšlí se kurátor Zander.

Einsteinův rozvod

Nobelovo muzeum je jen pár kroků od švédského královského paláce. Přízemní budova je plná dobových materiálů souvisejících s nejprestižnější cenou na světě. A co není na panelech, to povypráví průvodci.

Hlavní prostor je nyní věnován dočasné expozici o Albertu Einsteinovi. Ten dostal cenu za fyziku za rok 1921. Mimochodem, získané peníze dal své bývalé ženě Milevě, přesně jak jí to dříve slíbil, aby mu povolila rozvod a sňatek s jinou.

Za pár dnů Einsteina vystřídá Winston Churchill. Málokdo ví, že tento britský politik, který pomohl zachránit svět před fašismem, získal ocenění za - literaturu. Udělili mu ji díky jeho "mistrovství historických a biografických prací a za brilantní řečnické umění, s jakým hájil ušlechtilé hodnoty lidství".

"Mírotvorný" dynamit

Historie Nobelových cen je skutečně plná překvapení. Není divné, že jejich zakladatel Alfred Nobel si cenil vědy. Byl nejen bohatým průmyslníkem, ale také vynálezcem: přihlásil 355 patentů. Mezi nimi je například jedna verze průmyslového kaučuku, umělé hedvábí či syntetická kůže. Nejznámějším se však stal díky tomu, že v roce 1867 vynalezl dynamit, třaskavinu ve své době nebývalé síly a přitom poměrně bezpečnou při manipulaci. Změnil tak podobu důlních prací, staveb tunelů a kanálů, a současně dal mocnou zbraň vojákům.

Ovšem historikové připomínají, že Nobel byl nepřítelem válek. Dokonce si myslel, že právě jeho vynález přinese celosvětový mír.

"Mé továrny snad zabrání válce spíš než vaše mírové kongresy," napsal své přítelkyni, rakouské baronce Berthě von Suttner (narozené v Praze jako hraběnka Kinská). Tato mírová aktivistka byla šest týdnů Nobelovou sekretářkou, inspirovala jej k ustavení ceny za mír a pak ji sama roku 1905 získala.

Mohla potvrdit, že se nenaplnila Nobelova víra, jak ji v dopise pro ni popsal: "Okamžik, kdy se dvě armády budou moci během jediné minuty navzájem zničit, jistě odradí všechny civilizované státy od válek a přinutí je rozpustit armády."

Šokovaní příbuzní

Nobel zakládal a řídil továrny na dynamit. Měl je ve dvaceti zemích světa. Nikdy se neoženil. Vydělával obrovské peníze a ve volném čase psal romány a básně, které dnes prakticky nikdo nezná. Nicméně tady je možné hledat původ jeho ceny za literaturu.

Zemřel na srdeční chorobu 10. prosince 1896 v italském San Remu. V průběhu života napsal několik závětí. Ta poslední, psaná rukou a datovaná 27. listopadu 1895, zrušila platnost všech předchozích a šokovala jeho příbuzné. O většině svého majetku rozhodl, že jej má spravovat a rozmnožovat nadace, která z něj bude každý rok vyplácet ocenění špičkovým osobnostem z celého světa v pěti oborech: fyziologii nebo medicíně, fyzice, chemii, literatuře a v úsilí o dosažení míru a bratrství národů.

Příbuzní se pokoušeli u soudu dokázat, že Nobel nebyl při psaní závěti duševně zdravý. Ale neuspěli. Nobelova nadace vznikla v roce 1900, první ceny udělila o rok později.

K pěti Nobelem určeným přibylo v roce 1968 ještě jedno ocenění. Prosadila je a kapitál na jeho vyplácení poskytla švédská státní banka u příležitosti třístého výročí svého vzniku. Oficiálně se nazývá Cena Švédské říšské banky za ekonomii na počest Alfreda Nobela. A někteří zastánci přírodních věd neradi slyší, když se jí přezdívá Nobelova cena za ekonomii, protože ji nepovažují za plnohodnotnou.

Prestiž díky opatrnosti

Nobelově nadaci se při správě jeho pozůstalosti dařilo se střídavými úspěchy. Nicméně peníze nikdy nevytunelovala a na výplatu odměn pro laureáty vždycky měla.

A švédští akademici, kteří o vítězi rozhodují, jsou opatrní. Ceny udělují vědcům obvykle až poté, co význam jejich objevu prověřily desítky let praxe. Porušují tak Nobelovo přání, aby ocenění dostali ti, kdo "v průběhu posledního roku přinesli sdělení o největších zásluhách pro lidstvo". Ale ceny si udržují obrovskou prestiž.

Trochu složitější to je u subjektivnějších cen za literaturu a politicky motivovaných ocenění za mír. Dodnes se komentátoři přou například o oprávněnosti mírové ceny z roku 1994, kdy se o ni za prosazování mírového procesu na Blízkém východě dělili palestinský vůdce Jásir Arafat a izraelští představitelé Jicchak Rabin a Šimon Peres.

Češi zastoupeni málo

Na Nobelovu cenu dosáhli za celou její historii jen dva Češi. Fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský dostal cenu za chemii v roce 1959. Básník Jaroslav Seifert za literaturu v roce 1984.

Mezi nominacemi na Nobelovu cenu míru se v minulých letech několikrát objevil bývalý český prezident Václav Havel, na cenu za literaturu bývá pravidelně doporučován Milan Kundera, český spisovatel žijící ve Francii. Za vědu se mezi nominovanými několikrát objevil Josef Michl, světově uznávaný chemik, který však dnes působí především v USA. Vytváří obdobu elektronických součástek z organických molekul, což může vést k revoluci v nových technologiích.

Zatím však pro ně kurátor Peter Zander v Nobelově muzeu ještě místo hledat nemusel.

autor: Josef Tuček | 1. 10. 2006 0:01

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama