Boston /od zpravodaje Aktuálně.cz v USA/ - Šíření nakažlivých nemocí se obvykle zastaví, až když vědci vyvinou vakcínu. Preventivní očkování zdravých lidí "naučí" imunitní systém poradit si s příští, opravdovou nákazou.
Avšak to se v případě viru HIV, který způsobuje vysoce nebezpečnou chorobu AIDS, ještě nepodařilo.
Skeptický vědec
"Začátkem osmdesátých let dvacátého století se nemoc AIDS objevila v USA, a brzy poté jsme zjistili, že ji způsobuje virus. A byli jsme si jisti: když už známe původce, určitě proti němu brzy vyvineme vakcínu. Nejpozději do deseti let. Čas plyne, a my to říkáme pořád: vakcína bude asi za deseti let. Až začínám pochybovat, že ji opravdu někdy získáme," povzdechl si přední odborník na HIV David Baltimore na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
David Baltimore je nositelem Nobelovy ceny, profesorem Kalifornského technologického institutu a předsedou AAAS.
Čtěte také: Američtí vědci kritizují prezidenta Bushe
Virus trénoval odolnost v šimpanzích
Proč virus HIV tak úspěšně vzdoruje snahám vědců?
"Vyvinula se v něm schopnost vyhýbat se útoku imunitního systému," vysvětluje profesor Baltimore. "Většina jiných virů to nepotřebuje, protože se rychle šíří. Během jednoho týdne jsou už v nových hostitelích, takže nevadí, když je původní hostitel zahubí. Avšak virus HIV zůstává v napadeném těle natrvalo. A tak se vyvinul do podoby, kterou organismus sám nedokáže zničit."
Na vývoj měl ostatně virus spoustu času. Žije v šimpanzích, ale, což je pozoruhodné, opice nezabíjí. Teprve když přeskočil na člověka, našel hostitele, jemuž způsobuje pohromu. Avšak už byl připravený v něm přežít.
Účinných léků přibývá
Dobrá zpráva alespoň je, že přibývá medikamentů, které umožňují léčit lidi už nemocné. Nedokážou sice virus zničit a z organismus zcela odstranit, ale zpravidla brzdí jeho rozmnožování.
Takže pacient může žít po léta a možná po desetiletí (to se teprve musí zjistit) vcelku normálním životem. Musí však pravidelně brát léky.
Platí to ovšem spíše pro nemocné ve vyspělých státech. Pro zdravotnické systémy rozvojových zemí jsou tyto medikamenty obvykle příliš drahé.
Na vývoji léků proti viru HIV se podílí i uznávaný český chemik Antonín Holý.
Podrobněji čtěte: Antonín Holý a jeho léky
Nevydařený pokus
Oproti lékům pro už nakažené lidi by vakcína měla nejen úplně zabránit nákaze, ale pokud možno být i levnější.
Poslední významný pokus o její vytvoření selhal farmaceutické společnosti Merck. Experiment s vakcínou, která vypadala docela slibně, musel být loni ukončen. Testovaná látka způsobovala, že někteří účastníci pokusu začali být naopak vůči nákaze náchylnější.
Skepsi profesora Baltimora se tedy nelze příliš divit.
Nový přístup: změna genů
Ne všichni odborníci však pochybují.
"Vyvinout vakcínu proti obrně trvalo 47 roků, a povedlo se to," argumentuje Deborah Jacková z britské Národní organizace proti AIDS. "Není správné soudit, že ji nedokážeme vyvinout proti HIV."
David Baltimore však zatím zkouší jinou cestu. Na Kalifornském technologickém institutu, kde byl dříve rektorem, nyní vede laboratoř, v níž zkoumá zcela nový přístup k nemoci. Vědci zde zjišťují, zda je možné pozměnit lidské geny tak, aby se člověk poté stal proti viru HIV imunní.
Peníze na výzkum získal od amerického magnáta z Microsoftu Billa Gatese, přesněji od nadace patřící jemu a jeho manželce.
O konferenci AAAS čtěte také: Vědci slibují, že zjistí, jestli jíme klonované zvíře
