Praha - Méně astronautů, víc robotů. Přesně po tom volají tři evropští letečtí inženýři. Pilotované mise, které mají poskytovat servis zařízením na oběžné dráze, jsou pro světovou kosmonautiku příliš nákladnou ztrátou času. Informoval o tom časopis New Scientist.
Argumenty tria inženýrů - Alexe Elleryho, Joerga Kreidsela a Benda Sommera - zazněly v žurnálu Acta Astronautica. Trojice tvrdí, že ačkoliv jsou mise, které podniká například NASA pro údržbu Hubbleova teleskopu, sice efektní, s jejich ekonomickou obhajitelností je to horší.
Z astronautů se stali údržbáři
Vesmírné agentury by namísto toho měly nasměrovat svou energii k tomu, aby vyvinuly roboty, kteří by údržbu a opravu satelitů zvládli. Porouchané či zatoulané satelity, které se odklonily ze své dráhy, by tak podle nich bylo možné vrátit do provozu daleko efektivněji a s nižšími náklady.
Zavést do praxe samostatné stroje přitom není až tak nereálný úkol, což potvrdila i mise z loňského dubna, kdy se od sebe na oběžné dráze naprosto autonomně oddělila a posléze zase spojila vesmírná zařízení Astro a NextSat.
Mezi oběma tělesy došlo také na automatické přečerpání paliva a výměnu baterie. Poprvé se tak podle americké armádní výzkumné agentury DARPA podařilo tyto operace uskutečnit téměř bez zásahu člověka.
Jenže podle vědců zatím výzkum v této oblasti nepokračuje žádoucím tempem. Satelity ještě nejsou dostatečně spolehlivé, časté jsou problémy s pomocnými raketami nebo navigací. Všechna tato selhání jsou podle trojice vědců značně nákladná, existuje tedy mnoho důvodů pro to, aby výzkumníci hledali způsoby, jak co nejvíce zefektivnit opravné mise.
Astronaut: Člověk do vesmíru patří
Role lidí ve vesmíru by tedy měla doznat změn. Místo aby lidské posádky prováděly údržbu zařízení na oběžné dráze, mohly by se věnovat průzkumu okolních planet a vzdálených vesmírných končin.
Zatím poslední člověk, který stál na Měsíci, Eugene Cernan, pro Aktuálně.cz uvedl, že právě lidská zvědavost je hnacím motorem pro poznávání vesmíru. Přistání člověka na Marsu by proto podle něj mělo být logickým krokem.
"Roboti, které na Mars posíláme, si kladou jen naprogramované otázky a věci, které nemají v programu, přehlížejí. Člověk se svou zvědavostí, to dává smysl," shrnul atronaut.
Čtěte také:
