reklama
 
 

Česko se stává členem Evropské kosmické agentury

25. 6. 2008 13:15
Z postsocialistických zemí je první

Praha - Česká republika se bude ještě více podílet na poznávání vesmíru. Rada Evropské kosmické agentury (ESA) jí totiž jednomyslně schválila udělení plnohodnotného členství. Zkouškou připravenosti na vstup prošlo Česko jako první ze zemí bývalého socialistického bloku.

Evropská kosmická agentura je mezivládní výzkumná a vývojová organizace v oblasti výzkumu kosmu a kosmonautických technologií. Od roku 1975 do současnosti sdružila 17 členských států a spolupracuje s předními kosmickými agenturami jako je americká NASA nebo ruská či japonská kosmická agentura.

Česká republika navázala prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR oficiální kontakty s ESA v roce 1996, tehdy byla uzavřena rámcová dohoda o spolupráci. Nyní končí čtyřletý program pro spolupracující státy, který má připravit nové adepty na plnohodnotné členství. Právě výsledky z tohoto programu Česku otevřely dveře k plnohodnotnému členství, které bude platné po podpisu dohody mezi vládou ČR a vedením ESA. Členství musí ještě schválit parlament.

Spolupráce Česku prospěje

"Spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou zvyšuje konkurenceschopnost českých ústavů a průmyslových firem a zlepšuje jejich mezinárodní uplatnění. Plné členství poskytne ČR významné ekonomické a kulturní přínosy založené na výrobě zařízení pro kosmonautiku a její využívání ve sféře služeb a vzdělávání," vysvětluje Kateřina Böhmová, ředitelka Odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, které se na budování vztahů s ESA podílelo spolu s Českou kosmickou agenturou.

Evropská agentura  si mezi své výrazné úspěchy řadí zejména vývoj nosných raket Ariane a Vega, automatickou nákladní kosmickou loď ATV nebo  vývoj kosmické laboratoře Columbus na mezinárodní vesmírné stanici ISS. K tomu se řadí výzkum planet Venuše sondou Venus Express a povrchu Marsu sondou Mars Express.

ESA zajišťuje také celou řadu technologických výzkumných družic, jejichž výsledky nalézají uplatnění v hlavních evropských programech Galileo a Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES). Do projektu družicové navigace Galileo letos v dubnu přibyl druhý satelit, Giove-B.

Čtěte také:

 

autor: Jan Červenka | 25. 6. 2008 13:15

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama