Irbíl (Irák) - Desítky tisíc Kurdů v severoiráckém Irbílu demonstrovaly za vytvoření vlastního státu. Regionální vláda navzdory mezinárodní kritice trvá na referendu o nezávislosti. Prezident kurdské autonomní oblasti Masúd Barzání řekl, že jeho krajané jsou připraveni zaplatit za svobodu jakoukoliv cenu.
Projev Barzáního si na stadionu v regionální metropoli Irbílu vyslechlo asi čtyřicet tisíc lidí. Dav mával kurdskými vlajkami, skandoval, tančil a oslavoval.
"Referendum by nemělo vytyčovat hranice, ale je prvním krokem k nezávislosti. Stovky let říkají, že (pro plebiscit) není správná doba. Teď už to není v mých rukou, ale ve vašich," citovala Barzáního agentura DPA. S centrální vládou v Bagdádu je Barzání ochoten vážně jednat, ale až po skončení referenda, uvedla agentura AFP.
Za jednotu Iráku manifestovaly v sousední provincii Ninive stovky lidí. Podle organizátorů mezi nimi byli Arabové i křesťané.
Irácký nejvyšší soud 18. září konání referenda zablokoval. Ačkoliv bude výsledek nezávazný, mohl by mít podle pozorovatelů destabilizační dopady na celý Blízký východ. Referendum se má konat 25. září.
Proti plebiscitu se stavějí vlády v Bagdádu, Teheránu a v Ankaře. Ministři zahraničí Iráku, Íránu a Turecka ve společném prohlášení vyjádřili obavy, že referendum by mohlo ohrozit další pokrok v boji proti samozvanému Islámskému státu (IS) v Iráku. Hlasování podle nich neprospěje Kurdům ani kurdské regionální vládě.
Turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) v pátek vyzvala kurdské úřady, aby referendum zrušily. Orgán, kterému předsedal prezident Recep Tayyip Erdogan, označil hlasování za "nelegitimní a nepřijatelné".
Ke kritikům se přidala i Saúdská Arábie. Odtržení iráckého Kurdistánu by podle Rijádu mohlo být pro region riskantní. K posunutí termínu referenda Kurdy už dříve vyzval i Washington, který se stejně jako generální tajemník OSN António Guterres obává, že hlasování ovlivní tažení proti IS, jehož bojovníky společně vytlačují kurdské milice a jednotky vlády v Bagdádu.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
