Bagdád - Irácký nejvyšší soud v pondělí zablokoval referendum o nezávislosti, které plánuje na 25. září vláda autonomního iráckého Kurdistánu. Informovala o tom agentura AFP.
Podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda.
"Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, kterým pozastavuje proces organizace referenda plánovaného na 25. září z nařízení prezidenta Kurdistánu. A to do té doby, než rozhodne o stížnosti, kterou obdržel a která tvrdí, že referendum je protiústavní," uvádí se ve zdůvodnění soudního verdiktu.
Mluvčí soudu AFP řekl, že soud obdržel několik stížností.
Vláda iráckého Kurdistánu vyhlásila nezávazné referendum o nezávislosti letos v červnu. Vláda v Bagdádu s ním nesouhlasí a minulý týden se proti němu vyslovil i irácký parlament.
Kurdské vedení nicméně oznámilo, že se výsledky hlasování v parlamentu řídit nebude.
Prezident Kurdistánu Masúd Barzání dal už dříve najevo, že referendum nebude znamenat okamžité vyhlášení nezávislosti. Jeho cílem je podle Barzáního zahájit "seriózní konzultace s Bagdádem".
Proti referendu je Turecko i Írán
Kurdové by v referendu měli odpovědět na otázku: "Chcete, aby se Kurdistán a oblasti Kurdistánu mimo správu tohoto regionu staly nezávislým státem?"
Současný autonomní Kurdistán zahrnuje provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Pod kontrolou ale mají kurdské síly nyní i provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu a jejíž regionální vedení se koncem srpna vyslovilo pro účast této provincie v referendu.
Proti kurdskému hlasování se kromě Bagdádu staví i Turecko a Írán. Obě země se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území.
K posunutí termínu referenda Kurdy vyzval minulý týden i Washington, který se, stejně jako generální tajemník OSN António Guterres, obává, že to ovlivní boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), proti němuž bojují společně kurdské milice a jednotky irácké armády.
O lidovém hlasování o samostatnosti Kurdistánu hovoří iráčtí Kurdové už řadu let. Tato otázka se ale stala aktuální s oslabováním pozic teroristického hnutí IS, k němuž právě kurdské milice výrazně přispívají.
