Konec sporů. Vrácení dotace pro Krajskou zdravotní za předražené nemocniční přístroje platí

Marek Pokorný Marek Pokorný
10. 10. 2017 16:10
Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil vrácení 88 milionů korun z dotace, kterou dostala společnost Krajská zdravotní. Tu jí udělil dotační úřad za zmanipulované dodávky přístrojů do pětice severočeských nemocnic ve vlastnictví kraje. Stále se ale čeká na verdikt nad pěticí manažerů Krajské zdravotní, které kvůli uvedeným zakázkám státní zástupce obžaloval. Soud pětici na jaře osvobodil, ale případem se ještě bude zabývat odvolací soud.
Některé přístroje, jako například magnetickou rezonanci, kupovala Krajská zdravotní až dvakrát předražené.
Některé přístroje, jako například magnetickou rezonanci, kupovala Krajská zdravotní až dvakrát předražené. | Foto: Josef Tuček

Ústí nad Labem, Brno - Společnost Krajská zdravotní nedostane zpět 88 milionů korun, které musela vrátit za několik zmanipulovaných zakázek na přístroje pro pětici severočeských nemocnic. Nejvyšší správní soud nyní případ definitivně uzavřel, když zamítl stížnost Krajské zdravotní, která pětici krajských nemocnic spravuje, a pokuta tak zůstala v platnosti.

"Kasační stížnost není důvodná," uzavřel osm let se vlekoucí případ v uplynulých dnech Nejvyšší správní soud. Jediný úspěch firmy ve vlastnictví Ústeckého kraje tak je, že dotační úřad původní pokutu 353 milionů korun mezitím snížil na zhruba čtvrtinu.

Zatímco otázka vrácení peněz je tak již uzavřena, zbývá ještě dořešit, kdo konkrétně za zmanipulované zakázky může. Státní zástupce sice obžaloval pětici manažerů Krajské zdravotní, ale soud ji letos na jaře nepravomocně osvobodil. Případ ale není uzavřen, protože žalobce prohlásil, že podá odvolání.

To samé za dvojnásobek

Krajská zdravotní totiž v letech 2008 až 2009 nakupovala z evropských dotací přístroje pro severočeské nemocnice. Jenže někteří lékaři v čele s neuroložkou Alenou Dernerovou (kterou tato kauza vynesla až do Senátu) začali poukazovat, že je nakupuje příliš draho, někdy i dvakrát dráže, než kdyby si je nemocnice koupily samy. Krajská zdravotní se hájila: vše prošlo výběrovým řízením, a tak šlo o nejlepší možné ceny.

Jenže ono výběrové řízení bylo šité na míru dvěma konkrétním firmám a vyřadilo tak jakoukoliv konkurenci. Krajská zdravotní totiž rozhodla, že nakoupí přístroje za více než 400 milionů v jednom balíku a navíc si dala podmínku, že zájemce o zakázku musí mít kromě půlmiliardového obratu i zkušenosti s nejméně čtvrtmiliardovou zakázkou. To splňovaly prakticky jen dvě firmy v zemi, tzv. kompletátoři - Hospimed a Puroklima, které se v uvedené zakázce spojily do konsorcia. Tak si mohly diktovat prakticky jakoukoliv cenu.

A jak již dříve upozornily Hospodářské noviny (ZDE), také to dělaly. Jeden příklad za všechny: zatímco například pražská Nemocnice na Homolce nakoupila magnetickou rezonanci Siemens Avanto za 25 milionů korun, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem ve správě Krajské zdravotní ji měla dostat jen lehce obměněnou za 48 milionů korun.

OLAF, ministerstvo i soudy

Případ proto začal prošetřovat Úřad na ochranu hospodářské soutěže a ministerstvo financí. A také - protože šlo o nákupy z evropských peněz - protikorupční služba OLAF při Evropské komisi a Regionální rada soudržnosti severozápad, která dotace z Bruselu na severu Čech přerozděluje. Výsledkem byla řada pokut i povinnost za porušení rozpočtové kázně vrátit dotace ve výši 353 milionů korun.

Krajská zdravotní se proti vrácení peněz, které nařídila Regionální rada soudržnosti, nejdříve odvolala k ministerstvu financí, a když neuspěla, tak i na soudy, včetně Ústavního. Ty ale žaloby zamítly.  

Krajská zdravotní zaznamenala kromě dřívějšího snížení pokuty jeden dílčí úspěch: U Krajského soudu v Brně dosáhla zrušení sedmisettisícové pokuty od antimonopolního úřadu. Ten podle soudu nedostatečně popsal jednotlivá pochybení, kterých se při zadání zakázky Krajská zdravotní dopustila.

S obnovou neuspěli

Společnost proto vzápětí požádala soud o obnovu řízení. Argumentovala nejen tím, že vypadl jeden důvod pro udělení pokuty, ale také tím, že pokuta byla příliš vysoká. Soud ale obnovu řízení nepovolil.

"Řízení o správním deliktu před ÚOHS bylo paralelním řízením, jehož výsledek nebyl jediným podkladem původního rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně," odmítl nejdříve loni v říjnu otevřít případ Městský soud v Praze.

Letos v září mu dal za pravdu i Nejvyšší správní soud, když zamítavý verdikt odůvodnil podobnými slovy. "Závěr jednoho orgánu veřejné moci, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle zákona o veřejných zakázkách, není na překážku závěru jiného orgánu veřejné moci, že došlo k porušení rozpočtové kázně," uvedla předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Jana Brothánková.

Uvedená pokuta je přitom jen jedna z mnoha, kterou Krajská zdravotní za pochybení v zakázkách dostala. Letos v létě jí Krajský soud v Brně potvrdil další dvě pokuty ve výši 500 tisíc a 300 tisíc korun.

V prvním případě Krajská zdravotní požadovala nepřiměřeně zkušenost se zakázkami v objemu nejméně šest miliard korun po firmě, která se ucházela o dodávku léků. V druhém pak nedodržela stanovený postup při výběru dodavatele zdravotnické techniky.

Předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák se hájí tím, že jde o pozůstatky minulosti a že již zcela změnila systém zadávání veřejných zakázek - zatímco předtím si je objednávala od administrátorů, nyní si už vše organizuje sama. Část udělených pokut prý nemocnice i vymáhá po tehdejších administrátorech. "Od roku 2014, za v té době realizované veřejné zakázky, dostala Krajská zdravotní jen jedinou pokutu ve výši 8000 korun," dodává Novák.

Kdo bude pykat?

Před soudy však ještě běží jedna větev případu, a to ta, zda bude za zmanipulované uvedené čtyřsetmilionové zakázky někdo potrestán. Státní zástupce poslal před soud pětici manažerů, které obvinil z porušování povinností při správě cizího majetku.

Letos počátkem března je však Okresní soud Ústí nad Labem osvobodil. "Jejich jednání je třeba hodnotit jako jednání, které bylo prováděno s péčí řádného hospodáře. Podle názoru soudu z jejich rozhodnutí vyplývá, že se snažili dosáhnout co nejnižší ceny, byť prostřednictvím kompletátora, a zároveň je zcela zřejmé, že šlo o to, aby nemocnice byly vybaveny jakž takž solidním zdravotnickým vybavením," uvedl předseda senátu Martin Mihal.

Státní zástupce oznámil, že se proti verdiktu odvolá. Odvolání ale ještě nepodal. I když od verdiktu uplynulo již více než sedm měsíců, soudce rozsudek ještě nenapsal. "Je to velmi složitý případ," uvedla mluvčí soudu Jarmila Jeřábková, která nedokázala odhadnout, kdy tedy rozsudek bude sepsán.

Oprava: V textu jsme opravili původně uvedenou sumu 111 milionů na 88 milionů. Navíc jsme upřesnili, že nešlo o pokutu, ale vrácení dotace. Za nepřesnost se omlouváme.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 40 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy