Praha - Neprůhledná zakázka na přístroje pro nemocnice Ústeckého kraje může Čechům zkomplikovat čerpání z evropských fondů.
Po brněnském antimonopolním úřadu a pražském ministerstvu financí se na ni zaměřila také protikorupční služba OLAF při Evropské komisi.
Pokud se při půlmiliardové zakázce prokáže korupce a pokud na to české úřady nebudou reagovat, stane se ústecký případ argumentem pro přísnější bruselskou kontrolu, jak se vůbec evropské dotace Česku rozdělují.
Obdobná kontrola v Bulharsku vedla až k tomu, že Evropská unie pozastavila této zemi dotace.
Stovky přístrojů najednou
Případ by zřejmě nevzbudil větší pozornost, kdyby nešlo o dotace právě z Bruselu.
Krajská zdravotní a.s, která pro Ústecký kraj řídí nemocnice v Děčíně, Chomutově, Mostě, Teplicích a Ústí nad Labem, vypsala loni v říjnu hromadnou zakázku na nové přístroje za 420 milionů korun. Jde o rekordní zakázku, protože nemocnice obvykle nekupují stovky přístrojů najednou a ceny se u většiny z nich pohybují v řádu jednotek milionů.
Proto žádná česká firma nemohla splnit podmínku zadávací dokumentace, aby měla v posledních třech letech obrat nad půl miliardy, přitom získala aspoň dvě obdobné zakázky nad 100 milionů a další tři nad 60 milionů.
Do soutěže se nakonec přihlásilo jen konsorcium dvou největších dodavatelů zdravotnické techniky Hospimed a Puroklima. Jediný účastník zakázku dostal v dubnu za 378 milionů bez DPH.
Dvacet procent navíc
Zakázka je předražená.
Svědčí o tom příklad zdaleka nejdražšího přístroje, magnetické rezonance pro nemocnici v Ústí nad Labem.
Přístroj, který jiné nemocnice kupují do 30 milionů, byl o 14 milionů dražší. Na druhé straně nakoupila Krajská zdravotní dvě stě počítačů po 65 tisících (bez DPH). Přitom cena obvykle nejde přes 25 tisíc. Některé jiné přístroje jsou za běžnou cenu na trhu.
Experti, kterým Aktuálně.cz ukázalo smlouvu o dodávce přístrojů, odhadují, že Ústecký kraj zaplatil o dvacet procent více, než musel.
Volná smlouva
Znalci nechtějí být jmenováni kvůli obavám, aby se udrželi v profesi. Upozorňují však na zásadní nedostatek smlouvy, který může způsobit větší ztráty než pouze předražené přístroje.
Smlouva neobsahuje přesnější popis přístrojů, které mají Hospimed a Puroklima dodávat. Pokud tedy firmy pošlou přístroj, který neodpovídá ceně uvedené ve smlouvě, nemá Krajská zdravotní nástroj, jak vymoci nápravu.
Stalo se to v případě skiagrafického rentgenu pro mosteckou nemocnici. Za "skiagrafický RTG přístroj s přímou digitalizací" lze považovat rentgeny v ceně od dvou do dvanácti milionů. Most dostal za 9,5 milionu rentgen od firmy Swissray, přitom kvalitnější rentgen Siemens se dá koupit už za osm milionů.
Tajemné účetnictví
Další nesoulad se objevil v účetnictví Krajské zdravotní. Inventární cena je vyšší než nabídková cena včetně DPH ve smlouvě s Hospimedem a Puroklimou.
Například magnetická rezonance v Ústí nad Labem je v účetnictví firmy s cenou o tři miliony vyšší, autokláv pro dětské oddělení v Mostě stojí podle účetnictví 2,3 milionu namísto 2,1 milionu ve smlouvě. Příkladů je víc.
Znamená to, že Krajská zdravotní může odepsat vyšší částku, než podle smlouvy za nákup vynaložila.
Všechny zmíněné připomínky odeslalo Aktuálně.cz k reakci do Krajské zdravotní. Její tiskový mluvčí Jiří Vondra během týdne neodpověděl. "Zatím nemám všechny podklady," vysvětlil.
Kraj v klidu
Případ Krajské zdravotní prověří kontrolní mechanismus při čerpání bruselských dotací.
Na nesrovnalosti upozornili během jara lékaři z pěti severočeských nemocnic, Transparency International a poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Kontrolu má na starost Regionální rada Regionu soudržnosti Severozápad, která zakázku schválila. Rada je ovšem personálně propojena s Krajskou zdravotní.
Předsedou regionu je Jiří Šulc (ODS), který rovněž zasedá v radě krajského zastupitelstva spolu se třemi členy představenstva Krajské zdravotní. Dva jsou z ČSSD a jeden z ODS.
Regionální rada začala nákupy kontrolovat a požádala Antimonopolní úřad, aby posoudil průběh zakázky. "Během kontrol jsme nezjistili žádné nesrovnalosti," oznámil počátkem srpna Vojtěch Krump z Regionální rady.
Také brněnský Antimonopolní úřad zjistil, že soutěž proběhla podle pravidel: "Kvalifikační předpoklady stanovené pro uchazeče byly dle šetření Úřadu přiměřené velikosti zakázky," uvedl mluvčí Kristián Chalupa.
Ministr má obavy
Při zakázce z domácích veřejných zdrojů by taková kontrola stačila. Regionální rada tedy 10. srpna požádala ministra financí Eduarda Janotu o proplacení zakázky. Ten však dosud nic neposlal.
"Protokoly z kontrol Regionální rady analyzujeme. Ministerstvo si pravděpodobně ještě vyžádá další doplnění včetně stanoviska Antimonopolního úřadu," vysvětlil odklad ministrův mluvčí Ondřej Jakob. Předpokládá také vypracování auditu, jak byla zakázka efektivní.
Šetření zakázky mezitím zahájil bruselský OLAF. "Stížnost u nás byla zaregistrována," potvrdil vyšetřovatel agentury OLAF Audrius Poviliunas, který si z Česka vyžádal podrobné materiály o zakázce.
