Ústí nad Labem, Brno - Společnost Krajská zdravotní nedostane zpět 88 milionů korun, které musela vrátit za několik zmanipulovaných zakázek na přístroje pro pětici severočeských nemocnic. Nejvyšší správní soud nyní případ definitivně uzavřel, když zamítl stížnost Krajské zdravotní, která pětici krajských nemocnic spravuje, a pokuta tak zůstala v platnosti.
"Kasační stížnost není důvodná," uzavřel osm let se vlekoucí případ v uplynulých dnech Nejvyšší správní soud. Jediný úspěch firmy ve vlastnictví Ústeckého kraje tak je, že dotační úřad původní pokutu 353 milionů korun mezitím snížil na zhruba čtvrtinu.
Zatímco otázka vrácení peněz je tak již uzavřena, zbývá ještě dořešit, kdo konkrétně za zmanipulované zakázky může. Státní zástupce sice obžaloval pětici manažerů Krajské zdravotní, ale soud ji letos na jaře nepravomocně osvobodil. Případ ale není uzavřen, protože žalobce prohlásil, že podá odvolání.
To samé za dvojnásobek
Krajská zdravotní totiž v letech 2008 až 2009 nakupovala z evropských dotací přístroje pro severočeské nemocnice. Jenže někteří lékaři v čele s neuroložkou Alenou Dernerovou (kterou tato kauza vynesla až do Senátu) začali poukazovat, že je nakupuje příliš draho, někdy i dvakrát dráže, než kdyby si je nemocnice koupily samy. Krajská zdravotní se hájila: vše prošlo výběrovým řízením, a tak šlo o nejlepší možné ceny.
Jenže ono výběrové řízení bylo šité na míru dvěma konkrétním firmám a vyřadilo tak jakoukoliv konkurenci. Krajská zdravotní totiž rozhodla, že nakoupí přístroje za více než 400 milionů v jednom balíku a navíc si dala podmínku, že zájemce o zakázku musí mít kromě půlmiliardového obratu i zkušenosti s nejméně čtvrtmiliardovou zakázkou. To splňovaly prakticky jen dvě firmy v zemi, tzv. kompletátoři - Hospimed a Puroklima, které se v uvedené zakázce spojily do konsorcia. Tak si mohly diktovat prakticky jakoukoliv cenu.
A jak již dříve upozornily Hospodářské noviny (ZDE), také to dělaly. Jeden příklad za všechny: zatímco například pražská Nemocnice na Homolce nakoupila magnetickou rezonanci Siemens Avanto za 25 milionů korun, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem ve správě Krajské zdravotní ji měla dostat jen lehce obměněnou za 48 milionů korun.
OLAF, ministerstvo i soudy
Případ proto začal prošetřovat Úřad na ochranu hospodářské soutěže a ministerstvo financí. A také - protože šlo o nákupy z evropských peněz - protikorupční služba OLAF při Evropské komisi a Regionální rada soudržnosti severozápad, která dotace z Bruselu na severu Čech přerozděluje. Výsledkem byla řada pokut i povinnost za porušení rozpočtové kázně vrátit dotace ve výši 353 milionů korun.
Krajská zdravotní se proti vrácení peněz, které nařídila Regionální rada soudržnosti, nejdříve odvolala k ministerstvu financí, a když neuspěla, tak i na soudy, včetně Ústavního. Ty ale žaloby zamítly.
Krajská zdravotní zaznamenala kromě dřívějšího snížení pokuty jeden dílčí úspěch: U Krajského soudu v Brně dosáhla zrušení sedmisettisícové pokuty od antimonopolního úřadu. Ten podle soudu nedostatečně popsal jednotlivá pochybení, kterých se při zadání zakázky Krajská zdravotní dopustila.
S obnovou neuspěli
Společnost proto vzápětí požádala soud o obnovu řízení. Argumentovala nejen tím, že vypadl jeden důvod pro udělení pokuty, ale také tím, že pokuta byla příliš vysoká. Soud ale obnovu řízení nepovolil.
"Řízení o správním deliktu před ÚOHS bylo paralelním řízením, jehož výsledek nebyl jediným podkladem původního rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně," odmítl nejdříve loni v říjnu otevřít případ Městský soud v Praze.
Letos v září mu dal za pravdu i Nejvyšší správní soud, když zamítavý verdikt odůvodnil podobnými slovy. "Závěr jednoho orgánu veřejné moci, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle zákona o veřejných zakázkách, není na překážku závěru jiného orgánu veřejné moci, že došlo k porušení rozpočtové kázně," uvedla předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Jana Brothánková.
Uvedená pokuta je přitom jen jedna z mnoha, kterou Krajská zdravotní za pochybení v zakázkách dostala. Letos v létě jí Krajský soud v Brně potvrdil další dvě pokuty ve výši 500 tisíc a 300 tisíc korun.
V prvním případě Krajská zdravotní požadovala nepřiměřeně zkušenost se zakázkami v objemu nejméně šest miliard korun po firmě, která se ucházela o dodávku léků. V druhém pak nedodržela stanovený postup při výběru dodavatele zdravotnické techniky.
Předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák se hájí tím, že jde o pozůstatky minulosti a že již zcela změnila systém zadávání veřejných zakázek - zatímco předtím si je objednávala od administrátorů, nyní si už vše organizuje sama. Část udělených pokut prý nemocnice i vymáhá po tehdejších administrátorech. "Od roku 2014, za v té době realizované veřejné zakázky, dostala Krajská zdravotní jen jedinou pokutu ve výši 8000 korun," dodává Novák.
Kdo bude pykat?
Před soudy však ještě běží jedna větev případu, a to ta, zda bude za zmanipulované uvedené čtyřsetmilionové zakázky někdo potrestán. Státní zástupce poslal před soud pětici manažerů, které obvinil z porušování povinností při správě cizího majetku.
Letos počátkem března je však Okresní soud Ústí nad Labem osvobodil. "Jejich jednání je třeba hodnotit jako jednání, které bylo prováděno s péčí řádného hospodáře. Podle názoru soudu z jejich rozhodnutí vyplývá, že se snažili dosáhnout co nejnižší ceny, byť prostřednictvím kompletátora, a zároveň je zcela zřejmé, že šlo o to, aby nemocnice byly vybaveny jakž takž solidním zdravotnickým vybavením," uvedl předseda senátu Martin Mihal.
Státní zástupce oznámil, že se proti verdiktu odvolá. Odvolání ale ještě nepodal. I když od verdiktu uplynulo již více než sedm měsíců, soudce rozsudek ještě nenapsal. "Je to velmi složitý případ," uvedla mluvčí soudu Jarmila Jeřábková, která nedokázala odhadnout, kdy tedy rozsudek bude sepsán.
Oprava: V textu jsme opravili původně uvedenou sumu 111 milionů na 88 milionů. Navíc jsme upřesnili, že nešlo o pokutu, ale vrácení dotace. Za nepřesnost se omlouváme.
