Kde se vzali běloši? Vědci mají novou teorii

Josef Tuček
30. 8. 2009 12:50
Předchůdci dnešního člověka byli černí. Proč se některým změnila barva kůže?
Potřebovali Evropané světlejší pleť kvůli nedostatku vitaminu D?
Potřebovali Evropané světlejší pleť kvůli nedostatku vitaminu D? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Přímí předchůdci dnešního člověka, jak dokazují kosterní nálezy i genetické analýzy, pocházejí z Afriky. Je tedy vcelku logické, že všichni měli černou pokožku. Proč se však z některých z nich později vyvinuli i běloši?

Dlouho uznávané vysvětlení nyní zažilo nový útok.

Melanin v Africe chrání...

Lidská pokožka je černá díky velkému množství pigmentu zvaného melanin. Ten ji chrání před příliš pronikavým a nebezpečným slunečním zářením, což se v tropické Africe velice hodí.

Když se však lidé před desítkami tisíc let stěhovali i mimo Afriku, začalo přílišné množství melaninu překážet, říká obvyklé objasnění toho, co se pak stalo.

Melanin totiž brání tomu, aby jedna složka ultrafialového slunečního záření (UVB) pomáhala v lidské kůži vytvářet vitamin D. V tropech to tolik nevadí, slunečního záření je dost, takže i vitamin D v pořádku vzniká v tmavé pokožce.

... ale v Evropě přebývá

Avšak v Evropě nastává problém. Tam je intenzita slunečního záření menší, a v tmavé kůži pak vzniká míň vitaminu D. Lidé následně trpí zejména křivicí.

V Evropě měli naši předkové samozřejmě míň slunečního svitu než v Africe.
V Evropě měli naši předkové samozřejmě míň slunečního svitu než v Africe. | Foto: Ludvík Hradilek

Proto se lépe dařilo těm jedincům, kteří měli díky náhodné genetické mutaci méně melaninu, a tedy i o něco světlejší pokožku. Až se nakonec Evropanům vyvinula kůže, o níž říkáme, že je bílá.

Takové vysvětlení podporuje i výzkum z počátku 20. století ve Spojených státech, který ukázal, že Američané černé pleti dvakrát až třikrát pravděpodobněji než bílí trpěli křivicí, připomíná časopis New Scientist. (Nedostatek vitaminu D se ovšem dá vyrovnat vhodnou stravou.)

Pradávný člověk měl slunce dostatek

Jenže část vědců stejně není spokojena. "Vitamínové" vysvětlení vzniku bělochů už léta odmítá například Ashley Robins z lékařské fakulty univerzity v jihoafrickém Kapském Městě. V minulých dnech je opět napadl.

Jak popsal v odborném časopise American Journal of Physical Anthropology, lidé s tmavou pokožkou potřebují daleko od rovníku šestkrát až desetkrát víc světla než běloši, aby hladina vitaminu D v jejich krvi dosáhla stejné úrovně.

V chladu světlá pleť lépe vzdoruje omrzlinám.
V chladu světlá pleť lépe vzdoruje omrzlinám. | Foto: Ludvík Hradilek

To je na pohled obrovský rozdíl. Jenže, jak Robins vypočítává, i tak stačí Afričanovi, který žije dejme tomu v Británii, aby byl třikrát týdně vystaven po dobu dvou až tří hodin slunečnímu světlu, a vytvoří si vitaminu D dostatek, aby mu křivice nehrozila.

A takové množství světla pradávný člověk, který se pořád potuloval po venku, určitě měl, zdůraznil Robins pro časopis New Scientist.

Mráz vadí černé pleti

Ashley Robins tedy hledá jiné vysvětlení, proč černí prapředkové Evropanů zběleli. Odpověď vidí v omrzlinách.

Lékaři totiž vypozorovali, že na tmavé pokožce se omrzliny tvoří snáze než na pokožce světlé. Dokonce dřívější (asi ne moc příjemné) pokusy s morčaty ukázaly, že témuž zvířeti se omrzlina snáze vytvoří na tmavě zbarvené kůži než na kůži světlé.

Profesor univerzity v indickém Dillí Alok Kalla, který se problémem zabývá, to vysvětluje faktem, že mráz zničí buňky, v nichž vzniká melanin (melanocyty), snáze než ostatní buňky pokožky.

Neboli - čím více melaninu (v tmavé kůži), tím snáze mráz poškodí pokožku. Což představuje evoluční tlak na to, aby kůže zbělela.

Jeden a půl milionu let stará stopa předchůdce dnešního člověka nalezená v Keni. To ještě měli všichni tmavou pleť.
Jeden a půl milionu let stará stopa předchůdce dnešního člověka nalezená v Keni. To ještě měli všichni tmavou pleť. | Foto: Bournemouth University

Vitaminová stopa stále lákavá

Úvahami o tom, proč se vyvinuli běloši, se zabývá i Asta Juzenieneová z univerzitní nemocnice Montebello v norském Oslo. Před časem byla hlavní autorkou shrnutí možných hypotéz publikovaného v odborném časopise Journal of Photochemistry and Photobiology B.

Přestože v tomto shrnutí dala teorii omrzlin významné místo, sama se spíše přiklání k Robinsem odmítanému vysvětlení o nedostatku vitaminu D.

Ten nezpůsobuje jenom křivici, ale také je spojován se vznikem cukrovky, nádorového bujení, revmatických onemocnění, roztroušené sklerózy či chorob srdce, připomněla Juzenieneová pro časopis New Scientist.

Podle ní je tedy zdravotní význam dostatku vitaminu D natolik závažný, že se stále jeví jako nejpravděpodobnější příčina vývoje bělochů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zprostředkovatelé ubytování typu Airbnb mají s úřady sdílet údaje o smlouvách

Zprostředkovatelé turistického ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb zřejmě budou povinni sdílet s českými úřady informace o uzavřených smlouvách. Předpokládá to novela zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, který ve středu zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.

Projednání zákona ve stavu legislativní nouze zpochybňovali politici ODS. "Airbnb je vyřešeno na několik let," podotkl Marek Benda v souvislosti s nynějším zákazem vstupu cizinců do Česka. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury by byl návrh i v obvyklém schvalovacím režimu přijat dřív, než do Česka dorazí první turisté.

Ministryně Klára Dostálová (ANO) dala zákon do souvislosti s chytrou karanténou. Projekt má díky údajům z mobilních telefonů či platebních karet pomáhat odhalit, koho mohli nakazit lidé trpící nemocí covid-19.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

LFA nabízí fotbalovým klubům předčasné vyplacení části financí

Ligová fotbalová asociace nabídla pomoc účastníkům první a druhé ligy, jimž pandemie nového typu koronaviru způsobila finanční problémy. Jednotlivé kluby budou moci v předstihu získat část květnové splátky peněz, které od LFA dostávají.

"Ligový výbor odsouhlasil možnost podpory členských klubů LFA, které se dostaly v důsledku aktuální situace do finančních potíží. Nabídne jim možnost předčasné úhrady části květnové splátky odměny hrazené klubům ze strany LFA," uvedl v tiskové zprávě předseda LFA Dušan Svoboda. Ligový výbor schválil pomoc klubům na dnešním jednání jednomyslně.

LFA vyplácí jednotlivým účastníkům první a druhé ligy, které řídí, podíl z prodeje televizních a marketingových práv a také ze sponzorských příspěvků. Kluby získávají finance v pěti ročních splátkách a právě jedna z nich měla přijít na řadu v květnu.

Další zprávy