Kde se vzali běloši? Vědci mají novou teorii

Josef Tuček
30. 8. 2009 12:50
Předchůdci dnešního člověka byli černí. Proč se některým změnila barva kůže?
Potřebovali Evropané světlejší pleť kvůli nedostatku vitaminu D?
Potřebovali Evropané světlejší pleť kvůli nedostatku vitaminu D? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Přímí předchůdci dnešního člověka, jak dokazují kosterní nálezy i genetické analýzy, pocházejí z Afriky. Je tedy vcelku logické, že všichni měli černou pokožku. Proč se však z některých z nich později vyvinuli i běloši?

Dlouho uznávané vysvětlení nyní zažilo nový útok.

Melanin v Africe chrání...

Lidská pokožka je černá díky velkému množství pigmentu zvaného melanin. Ten ji chrání před příliš pronikavým a nebezpečným slunečním zářením, což se v tropické Africe velice hodí.

Když se však lidé před desítkami tisíc let stěhovali i mimo Afriku, začalo přílišné množství melaninu překážet, říká obvyklé objasnění toho, co se pak stalo.

Melanin totiž brání tomu, aby jedna složka ultrafialového slunečního záření (UVB) pomáhala v lidské kůži vytvářet vitamin D. V tropech to tolik nevadí, slunečního záření je dost, takže i vitamin D v pořádku vzniká v tmavé pokožce.

... ale v Evropě přebývá

Avšak v Evropě nastává problém. Tam je intenzita slunečního záření menší, a v tmavé kůži pak vzniká míň vitaminu D. Lidé následně trpí zejména křivicí.

V Evropě měli naši předkové samozřejmě míň slunečního svitu než v Africe.
V Evropě měli naši předkové samozřejmě míň slunečního svitu než v Africe. | Foto: Ludvík Hradilek

Proto se lépe dařilo těm jedincům, kteří měli díky náhodné genetické mutaci méně melaninu, a tedy i o něco světlejší pokožku. Až se nakonec Evropanům vyvinula kůže, o níž říkáme, že je bílá.

Takové vysvětlení podporuje i výzkum z počátku 20. století ve Spojených státech, který ukázal, že Američané černé pleti dvakrát až třikrát pravděpodobněji než bílí trpěli křivicí, připomíná časopis New Scientist. (Nedostatek vitaminu D se ovšem dá vyrovnat vhodnou stravou.)

Pradávný člověk měl slunce dostatek

Jenže část vědců stejně není spokojena. "Vitamínové" vysvětlení vzniku bělochů už léta odmítá například Ashley Robins z lékařské fakulty univerzity v jihoafrickém Kapském Městě. V minulých dnech je opět napadl.

Jak popsal v odborném časopise American Journal of Physical Anthropology, lidé s tmavou pokožkou potřebují daleko od rovníku šestkrát až desetkrát víc světla než běloši, aby hladina vitaminu D v jejich krvi dosáhla stejné úrovně.

V chladu světlá pleť lépe vzdoruje omrzlinám.
V chladu světlá pleť lépe vzdoruje omrzlinám. | Foto: Ludvík Hradilek

To je na pohled obrovský rozdíl. Jenže, jak Robins vypočítává, i tak stačí Afričanovi, který žije dejme tomu v Británii, aby byl třikrát týdně vystaven po dobu dvou až tří hodin slunečnímu světlu, a vytvoří si vitaminu D dostatek, aby mu křivice nehrozila.

A takové množství světla pradávný člověk, který se pořád potuloval po venku, určitě měl, zdůraznil Robins pro časopis New Scientist.

Mráz vadí černé pleti

Ashley Robins tedy hledá jiné vysvětlení, proč černí prapředkové Evropanů zběleli. Odpověď vidí v omrzlinách.

Lékaři totiž vypozorovali, že na tmavé pokožce se omrzliny tvoří snáze než na pokožce světlé. Dokonce dřívější (asi ne moc příjemné) pokusy s morčaty ukázaly, že témuž zvířeti se omrzlina snáze vytvoří na tmavě zbarvené kůži než na kůži světlé.

Profesor univerzity v indickém Dillí Alok Kalla, který se problémem zabývá, to vysvětluje faktem, že mráz zničí buňky, v nichž vzniká melanin (melanocyty), snáze než ostatní buňky pokožky.

Neboli - čím více melaninu (v tmavé kůži), tím snáze mráz poškodí pokožku. Což představuje evoluční tlak na to, aby kůže zbělela.

Jeden a půl milionu let stará stopa předchůdce dnešního člověka nalezená v Keni. To ještě měli všichni tmavou pleť.
Jeden a půl milionu let stará stopa předchůdce dnešního člověka nalezená v Keni. To ještě měli všichni tmavou pleť. | Foto: Bournemouth University

Vitaminová stopa stále lákavá

Úvahami o tom, proč se vyvinuli běloši, se zabývá i Asta Juzenieneová z univerzitní nemocnice Montebello v norském Oslo. Před časem byla hlavní autorkou shrnutí možných hypotéz publikovaného v odborném časopise Journal of Photochemistry and Photobiology B.

Přestože v tomto shrnutí dala teorii omrzlin významné místo, sama se spíše přiklání k Robinsem odmítanému vysvětlení o nedostatku vitaminu D.

Ten nezpůsobuje jenom křivici, ale také je spojován se vznikem cukrovky, nádorového bujení, revmatických onemocnění, roztroušené sklerózy či chorob srdce, připomněla Juzenieneová pro časopis New Scientist.

Podle ní je tedy zdravotní význam dostatku vitaminu D natolik závažný, že se stále jeví jako nejpravděpodobnější příčina vývoje bělochů.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Útočník na severu Tuniska ubodal Francouze, pak zranil vojáka

Útočník na severu Tuniska zabil nožem francouzského občana, který byl v zemi na návštěvě u příbuzných, a zranil jednoho tuniského vojáka. S odkazem na ministerstvo vnitra o tom informovala tuniská agentura TAP. Osmadvacetiletý pachatel je na útěku, policie však zná jeho identitu. Motiv útoku je zatím nejasný. V posledních letech na bezpečnostní složky i zahraniční turisty v Tunisku často útočili islamističtí ozbrojenci, připomíná agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy