Klon neandertálce by stál 30 milionů. Risknou to vědci?

Josef Tuček
24. 2. 2009 10:45
Srovnání DNA snad ukáže, proč se lidé stali lidmi
Pravděpodobná podoba neandertálce.
Pravděpodobná podoba neandertálce. | Foto: Wikimedia Commons

Chicago (od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Možná stačilo málo a debaty o tom, jak vznikla inteligentní civilizace na Zemi, by místo nás vedli neandertálci. Dodnes totiž pořádně nevíme, čím to je, že neandertálci vyhynuli, zatímco předchůdci dnešních lidí se vyvíjeli až do dnešní podoby. A proč tomu nebylo naopak.

Větší jasno by měl vnést rozbor genů neandertálců. O pořádný kus v něm nyní postoupil tým, který vede Svante Pääbo z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.

Šedesát procent pro Darwina

Čtyřiapadesátiletý Pääbo, původem ze Švédska, je považován za průkopníka studia genomu (souboru dědičných vlastností) dávných lidí. Už v roce 1985 se mu podařilo izolovat DNA z egyptské mumie staré 2400 let. V roce 1997 pak publikoval první genetické rozbory neandertálců, tehdy ovšem jen z DNA ležící mimo buněčné jádro (v mitochondriích, což jsou tělíska v buňce, jež se dědí jen po mateřské linii).

Nyní jeho tým oznámil, že dokázal popsat přes 60 procent genomu neandertálského člověka (Homo neanderthalensis). Pár dnů po tomto oznámení přednášel profesor Pääbo na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v americkém Chicagu.

Svante Pääbo, luštitel genomu neandertálců.
Svante Pääbo, luštitel genomu neandertálců. | Foto: AAAS

Vysvětlil mimo jiné, proč zveřejnili zrovna 60 procent neandertálského genomu, a nečekali, až budou znát celý genom: chtěli připomenout nynější dvousté výročí narození Charlese Darwina, a tak publikovali, co už měli hotové...

Nebyli to naši předkové

Vědci potvrdili, že genom neandertálců je velký asi jako lidský (3,2 miliardy párů bází - základních jednotek DNA). V budoucnu jej badatelé chtějí srovnávat s genomem lidí a taky s genomem šimpanzů a dalších lidoopů. Právě tak by chtěli co nejlépe rozpoznat, které geny zřejmě umožnily vzestup člověka.

Předkové dnešních lidí a předkové neandertálců se od sebe vývojově oddělili v Africe asi před 400 000 lety. Jak lidé dnešního typu, tak neandertálci se pak vyvíjeli souběžně vedle sebe; mylná je tedy představa nezasvěcených, že by neandertálci byli našimi přímými předky.


Klonování? Zatím ne

Svante Pääbo na konferenci v Chicagu odpovídal na otázky, zda by bylo možné neandertálce přivést zpět k životu klonováním.

"Určitě ne, stále nemáme k dispozici dostatečné znalosti o stavbě jeho genomu," odmítal tyto myšlenky. "Se současnými laboratorními technologiemi by něco takového bylo nemožné."

Jiní vědci však připouštějí, že už dnešní znalosti by mohly něco takového umožnit. Třeba George Church z Harvardovy univerzity soudí, že při nákladech asi třicet milionů dolarů by šlo vzít lidský genom, rozdělit jej na části, vložit do bakterií, a v nich pak vyměnit ty části DNA, které mají neandertálci jiné.

Takto upravený genetický materiál by pak Church vnesl do samičího vajíčka šimpanze a nechal samici, aby donosila a porodila mládě, které by se z něj vyvinulo. Požádat o totéž nějakou ženu by si z etických důvodů netroufl.

Na další etický problém hned upozornil Richard Klein ze Stanfordovy univerzity: "A co byste pak s neandertálským člověkem dělal?" ptal se. "Vzal byste ho na Harvard, nebo dal do zoo?"

Obří hotel Hyatt Regency v Chicagu. Tady se sešli američtí vědci na svém výročním setkání.
Obří hotel Hyatt Regency v Chicagu. Tady se sešli američtí vědci na svém výročním setkání. | Foto: Josef Tuček
Další články z konference v Chicagu:
Plejáda dění v současné vědě

Šikovní lovci

Do Evropy se první neandertálci začali stěhovat před více než 200 000 lety. Teprve o dost později, asi před 40 000 lety, začali Evropu osidlovat lidé dnešního typu, přicházející z Blízkého Východu.

Neandertálci.
Neandertálci. | Foto: Aktuálně.cz

Staré učebnice ještě tvrdily, že neandertálci neobstáli v konkurenčním boji s lidmi, protože byli mnohem méně inteligentní a přizpůsobiví. Zhruba před 30 000 lety tedy vymizeli.

Dnes víme, že to nebylo tak jednoznačné. Porovnání kostí zabitých zvířat nalezených na sídlištích neandertálců a na sídlištích lidí moderního typu ukazuje, že obě skupiny dokázaly lovit stejnou kořist, například soby, jeleny a koně, možná i mamuty. Maso z nich - podle stop na kostech - odřezávaly obdobnými kamennými nástroji.

Počítačové modely dlaně a prstů neandertálce sestavené na základě současných znalostí ukazují, že ruka byla šikovná a ohebná, o nic horší než lidská. Neandertálci byli dokonce větší a svalnatější než moderní lidé. Využívali oheň a pravděpodobně jej dokázali i rozdělávat podle potřeby.


Uměli mluvit?

Ale co víc: jejich mozek byl v průměru rozměrnější než lidský.

Podle dřívějšího zjištění amerického anatoma Richarda Kaye měl neandertálec kostní kanálek, který chrání svazek nervových vláken ovládajících pohyb jazyka, stejně velký jako dnešní člověk. Hrtan ovšem vypadal jinak. Není tedy jasné, jestli jeho hlasové schopnosti umožňovaly artikulovanou mluvu, která je podstatná pro organizované fungování lidské společnosti.

Rozbor genů v příštích měsících by měl přinést nový důkaz. Vývoj řeči je totiž spojován se speciální variantou genu Foxp2. Výzkumníci budou nyní zkoumat, jestli ji neandertálci měli. To by zvýšilo pravděpodobnost, že uměli mluvit.

Podobně badatelé zaměří pozornost na hledání a zkoumání genu microcephalin-1, který napomáhá rozvoji mozku.

Další otázkou, kterou by vědci chtěli konečně vyřešit, je, zda se neandertálci a lidé dnešního typu v minulosti spolu křížili. Dosavadní výsledky naznačují, že buď ne, anebo tak málo, že po tom nezůstala v genech dnešních lidí ani stopa. Ale to definitivně ukáže až podrobnější srovnání obou genomů.

Jen půl gramu kostí

Svante Pääbo se svými lidmi odvedl obrovský kus práce. Potřeboval pro ně jen půl gramu rozdrcených kostí. Využil hlavně pozůstatky neandertálců nalezené v chorvatské jeskyni Vindija, které pak orientačně porovnal s DNA získanou z ostatků ze Španělska, Kavkazu a také z ostatků nalezených v Neanderově údolí (Neandertal), po němž dostal tento druh své jméno.

Velkou pozornost museli vědci věnovat rozpoznání, která DNA je původní a která je z bakterií, jež se v kostech usadily, případně z rukou lidí, kteří kosterní pozůstatky našli.

Badatelé využili znalostí o tom, jak molekuly v kostech postupem času degradují. Vybírali pak pro rozbor jen takové části, v nichž se tyto změny už projevily. Předpokládají, že tak ze zkoumaných vzorků vyloučili DNA z bakterií i DNA současných lidí.

V bádání budou pokračovat další řadu let.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Ázerbájdžán převzal od Arménie další oblast na Karabachu

Ázerbájdžán převzal od Arménie kelbadžarský okres, druhý ze tří trojice regionů, k jejichž předání Baku se Jerevan zavázal v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Ázerbájdžánská armáda vstoupila do kelbadžarského okresu v noci na středu středoevropského času, kdy na místě bylo již po půlnoci. Stalo se tak poté, co ženisté vyčistili horské silnice na trase vojsk od min.

K předání okresu mělo podle dohody původně dojít už 15. listopadu, Baku však termín prodloužilo o deset dní s odvoláním na humanitární důvody. Uvedené tři okresy obklopují samotný Karabach.

Zdroj: ČTK
Další zprávy