Chicago - (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Začalo to před necelými dvěma miliony let: lidské tělo a hlavně mozek se začaly vyvíjet jinak než u lidoopů. To ovšem vyžadovalo jinou, energeticky vydatnější potravu. Kvůli našim předkům tedy dnes mívají lidé nadváhu.
Konstatovali to vědci na jedné z konferencí, které provázejí výroční zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Chicagu.
Nedokázal jsem jíst jako šimpanz
"Zkusil jsem sám na sobě, jaké to je jíst jenom takovou potravu, kterou má šimpanz v Africe. Řeknu vám, za chvíli jsem byl pořádně hladový. Bylo by to pro člověka pořádně těžké přežít jenom na šimpanzí stravě," vyprávěl na konferenci Richard Wrangham, antropolog z Harvardovy univerzity.
Před asi 1,8 milionu let se předkové člověka začali vyvíjet odlišně od svých dosavadních předchůdců. "Postupně se jim zvětšovalo tělo, ale zejména mozek, který je stále víc odlišoval od jejich zvířecího okolí," popisuje William Leonard, profesor antropologie ze Severozápadní univerzity v americkém státě Illinois.
Náročný strávník v hlavě
Leonard se svými kolegy strávil posledních patnáct let výzkumem možností výživy a stravovacích požadavků našich předků. Ukázalo se při tom, že jejich mozek vyžadoval spoustu živin.
Mozek dnešního člověka potřebuje až třikrát víc energie a výživných látek než mozek ostatních primátů a až osmkrát víc energie a živin než mozek jiných savců, uvedl William Leonard na konferenci v Chicagu.
Významný oheň
K získání živin pomohlo našim předkům využití ohně. Výzkumníci už dříve našli v africké Keni řadu ohnišť, která podle radioaktivního datování pocházejí z doby před půldruhým milionem let.
Zůstaly v nich zbytky různých ohořelých a zkamenělých dřevin. Kdyby v nich oheň vznikl přirozeně, třeba bleskem, byly by na daném omezeném místě pozůstatky jednoho shořelého stromu, a ne mnoha odlišných. Oheň tedy museli předkové dnešních lidí udržovat a přikládat do něj různé palivo.
Díky němu mohli lépe využít živiny, protože uvařené rostliny, plody i kořínky bývají stravitelnější.
Maso prospívá vývoji inteligence
Velmi podstatný je pak oheň pro využití masa. Po tepelné úpravě se lépe žvýká, člověk ho více sní a získá více živin, které potřebuje pro vývoj těla i mozku. Vědci obvykle připomínají, že z masa získá člověk více aminokyselin, a to jiných, než které jsou v rostlinách, a také vitaminů B, A a E. Dále z něj dostanou do svého těla vápník, fosfor, železo, měď, zinek, jód, selen.
Tedy látky potřebné pro stavbu tkání, ale také pro vývoj mozku.
Místo lovu pohodlná objednávka
"Zatímco našim velkým opičím příbuzným, jako jsou šimpanzi, gorily nebo orangutani, stačí listí a ovoce, člověk potřeboval bohatší stravu, i pro rozvoj svého mozku," konstatoval v Chicagu profesor Leonard.
Naši předkové získávali bohatší stravu lovem zvířat. Ale k tomu museli vydat velké množství získané energie právě na pohyb po relativně velkém území při hledání kořisti. K tomu se přidával sezónní nedostatek některé potravy a období, kdy energetický výdej byl vyšší než příjem.
Současní lidé po nich zdědili stejně velké nároky na množství, rozmanitost a výživovou kvalitu stravy. Avšak už ji nemusí namáhavě shánět. "Stačí nám zvednout telefon a donášková služba nám jídlo dodá až ke dveřím," poznamenal William Leonard.
Co je rovněž důležité: Dnešní strava má jiné vlastnosti. Například maso z domácích zvířat obsahuje více nasycených tuků (vedoucích k ucpávání cév a onemocněním srdce) než maso z divokých zvířat, která byla na jídelníčku našich předků. Také obsah energeticky významných cukrů je v současné stravě vyšší.
Daň v podobě civilizačních chorob
Když se tedy ke zděděným stravovacím návykům přidá nynější dostupnost jídla a častý nedostatek pohybu, nepřekvapí vysoká míra obezity. A následný rozvoj mnoha dalších zdravotních problémů od cukrovky po onemocnění srdce a cév.
Je to daň za to, jak se člověk vyvinul ve tvora s velkým, dobře fungujícím a vyživovaným mozkem. Ten mu samozřejmě dnes říká, jak by měl stravovací návyky změnit. Musí při tom ovšem zápasit s podvědomými tužbami, které se vytvářely po miliony let.
| Další články z konference v Chicagu: Plejáda dění v současné vědě |
