Praha - Volební komise se pohádala o proceduře volby prezidenta. ODS chce volit za každou cenu tajně, ČSSD veřejně.
Konflikt způsobil výklad jednacího řádu sněmovny, se kterým přišli sociální demokraté. Opírali se o 73. paragraf jednacího řádu, podle kterého se vždy veřejně hlasuje pouze o zákonech. V jiných případech ale způsob hlasování navrhuje předsedající.
Pokud by se podle tohoto principu chovali prezidentští volitelé, mohla by veřejná volba vyhrát. Rozhodnout totiž může zdánlivá maličkost: to, o kterém způsobu volby budou zákonodárci hlasovat jako první.
Čtěte souvislosti: Boj Švejnara a Klause den po dni. Vyberte, kdo je lepší
Kdo dřív přijde, prohraje
Předseda sněmovny Miroslav Vlček (ČSSD) už oznámil, že navrhne ten způsob volby, který mu doporučí víc poslaneckých či senátních klubů. Zatím dostal pouze návrhy na tajnou volbu od poslanců ODS a tří senátních klubů.
Pokud splní slib a nechá hlasovat o tajné volbě, tak ji schválí senát, návrh však nemusí projít sněmovnou.
Sociálním demokratům totiž doporučilo veřejnou volbu stranické předsednictvo, lidovcům celostátní výbor. Komunisté rozhodnou o tom, jakému způsobu volby dají přednost, až ve čtvrtek.
"Naši poslanci už jednou veřejnou volbu na klubu odmítli. Ale teď za mnou přišli někteří, že to vidí jinak," vysvětluje postoj KSČM předseda klubu Pavel Kováčik. Tyto tři strany mají ve sněmovně většinu 111 hlasů.
Pokud bude návrh na tajnou volbu odmítnut, zbývá už jediná možnost a o té není potřeba hlasovat. Tedy - vyhrává volba veřejná.
ODS hledá protiargument
Občanští demokraté oponovali s tím, že podle parlamentních zvyklostí se nejdříve hlasuje o námitkách proti navrženým normám a teprve nakonec se norma schválí. Totéž podle nich platí i v případě hlasování o způsobu prezidentské volby - nejdříve by se tak mělo hlasovat o protinávrhu, tedy o veřejné volbě.
Zatím ovšem nenašli pro tento názor oporu v jednacím řádu.
Pokud by se nejdříve hlasovalo o tajné volbě, zvýšilo by její šance, pokud by se hlasy senátorů a poslanců sčítaly společně. V senátu má ODS většinu a její hlasy ve spojení s některými dalšími senátory by mohly převážit názor sněmovny.
O tom, že se hlasy obou komor při dohadování o proceduře mají sčítat, jsou přesvědčeni ústavní právníci, dosud ovšem žádná komora nikdy nepodnikla pokus, kterým by chtěla majorizovat druhou.
