Praha - Rostliny jsou nejen krásné, ale mají i své příběhy - zaznamenejte je! Tak vyzvali botanikové z Akademie věd své kolegy i veřejnost a vyhlásili už podruhé soutěž Rostlina s příběhem.
Od 272 soutěžících se na ní sešlo 618 příspěvků. Odborná porota je výrazně probrala a nyní nejzajímavější fotografie rostlin nabízí k veřejnému hlasování. Podstatný je však nejenom snímek, ale i kratičký příběh, který každou fotografii doprovází.
"Za přečtení rozhodně stojí informace o rostlinách, které se fotografům podařilo vypátrat. Dozvíte se třeba, jakými triky lákají orchideje opylovače, jaká byla posvátná bylina Germánů a co přidávali Vikingové do piva. I obyčejná pampeliška nebo pelargónie ovšem inspirovaly soutěžící k vytvoření krásných snímků a nápaditých textů," hodnotí předseda poroty, Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Na snímky se můžete podívat a dát svůj hlas těm, které vás nejvíce upoutají, na webové stránce organizátorů (http://fotopribeh2009.avcr.cz/) po kliknutí na rubriku HLASUJ.
Hlasovat můžete až do 25. října. Snímky, které získají nejvíc hlasů, ale také největší zájem odborné poroty, pak budou zveřejněny na internetu a začátkem listopadu vystaveny v hlavní budově Akademie věd v Praze.
Tři soutěžní snímky vám na ukázku představujeme. Zatím bez uvedení jména autorů - fotografie jsou totiž až do vyhlášení výsledků anonymní.
Korálový útes Pohledu na detail květu divizny jižní rakouské (Verbascum chaixii subsp. austriacum), s hustě fialově chlupatými tyčinkami, nelze upřít jistou podobu s korálovým útesem. Jde o rostlinu vyskytující se v jižní části naší republiky, kde roste převážně na slunných travnatých a skalnatých stráních. Z hlediska ohrožení je tato divizna zařazena mezi vzácnější taxony naší květeny, které vyžadují další pozornost. Snímek byl pořízen na území přírodní památky Klučovský kopec nedaleko od Třebíče. | |
Pelargonie vonná Kdo by neznal muškáty. Mistři ve šlechtění jsou víc než dvě stě let Britové. Ty voňavé prý pěstovali v přenosných nádobách, které umisťovali do salonů. Dámy se jich při tanci dotýkaly róbami a do okolí se šířila vůně citrónu nebo třeba máty. Od těch dob se plantážně pěstují např. ve Francii jako voňavkářská surovina. Málo se ale ví, že se i jedí. Opravdu: podívejte se do vyhlášky č. 157/2003 Sb. Při výrobě marmelád, džemů a rosolů z kdoulí je povolen přídavek listů Pelargonium odoratissimum. | |
Vodní víla S touto rostlinou se dnes bohužel setkáme spíše v zahradním rybníčku, kde se občas pěstuje místo leknínu. Plavín leknínovitý se v přírodě vzácně vyskytuje v mělkých stojatých vodách nepříliš bohatých na živiny. Krása jeho květů je pomíjivá. Vykvete poté, co jej ozáří ranní světlo, a před večerem uvadá. Tou dobou se však již z vody vynořují poupata pro další den. |