Reklama
Reklama

Historie


Rudolf Vrba získal po osvobození za svou aktivní odbojovou činnost několik vyznamenání.
Rudolf Vrba získal po osvobození za svou aktivní odbojovou činnost několik vyznamenání.
Rudolf Vrba získal po osvobození za svou aktivní odbojovou činnost několik vyznamenání.

Schindlerův seznam je kýč! Hrdina z Osvětimi si nebral servítky

Je to jeden z nejúžasnějších příběhů druhé světové války. Rudolf Vrba uprchl z Osvětimi, sepsal detailní zprávu o plynových komorách, pomohl zachránit 200 tisíc maďarských Židů, bojoval jako partyzán ve Slovenském národním povstání, aby nakonec emigroval na Západ. Právě před 20 lety zemřel v kanadském Vancouveru.

Ilustrační dobový snímek zachycuje oběti nalezené v zřícené důlní galerii po explozi v dolech společnosti Compagnie des mines de Courrières v březnu 1906.
Ilustrační dobový snímek zachycuje oběti nalezené v zřícené důlní galerii po explozi v dolech společnosti Compagnie des mines de Courrières v březnu 1906.
Ilustrační dobový snímek zachycuje oběti nalezené v zřícené důlní galerii po explozi v dolech společnosti Compagnie des mines de Courrières v březnu 1906.

Důlní katastrofa Courrières: Ohořelé kusy těl a muži pohřbení zaživa pod zemí

Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.

Reklama
Hořící trosky Boeingu 747 a záchranáři bezprostředně po srážce na letišti Los Rodeos, San Cristóbal de La Laguna, Tenerife, 27. března 1977.
Hořící trosky Boeingu 747 a záchranáři bezprostředně po srážce na letišti Los Rodeos, San Cristóbal de La Laguna, Tenerife, 27. března 1977.
Hořící trosky Boeingu 747 a záchranáři bezprostředně po srážce na letišti Los Rodeos, San Cristóbal de La Laguna, Tenerife, 27. března 1977.

583 mrtvých za 12 sekund. Když se v mlze na ranveji na Tenerife protnuly osudy dvou obrů

Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.

Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.

Mohylu čínského císaře podle pověsti chrání řeky rtuti. Nikdo tomu nevěřil, senzory ji skutečně zachytily

Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.

Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.
Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.
Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.

Prokletí královské hrobky na Wawelu: Po jejím otevření začali archeologové umírat

Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.

Reklama
Aileen Wuornosová připravila o život sedm mužů.
Aileen Wuornosová připravila o život sedm mužů.
Aileen Wuornosová připravila o život sedm mužů.

Když žena nenávidí muže: Aileen Wuornosová popravila sedm lidí

Na svědomí má sedm mužů, přesto Aileen Wuornosová vždy tvrdila, že jednala v sebeobraně. Amerika ji považuje za první sériovou vražedkyni, její příběh je ale víc, než jen temné vyprávění o násilí. Ukazuje totiž, kam až může člověk zajít, pokud ho životem provází hluboké trauma.

Aerial,Prague,Panoramic,Drone,View,Of,The,City,Of,Prague
Aerial,Prague,Panoramic,Drone,View,Of,The,City,Of,Prague
Aerial,Prague,Panoramic,Drone,View,Of,The,City,Of,Prague

KVÍZ: Řeky, památky i pohoří. Otestujte se, jak dobře znáte Česko

Myslíte si, že máte Česko v malíčku? Že vás nepřekvapí žádná řeka, hrad ani pohoří? Možná ano… a možná taky ne. Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte zemi, ve které žijete. Netrpělivě už na vás čekají otázky - a to jak snadnější, tak ty, které vás možná zaskočí.

Reklama
Snímek z filmu Serpico (1973) zachycuje Ala Pacina v roli mladého Franka Serpica, neúplatného newyorského policisty, který do služby vstoupil v roce 1959 s idealistickou představou o veřejné službě.
Snímek z filmu Serpico (1973) zachycuje Ala Pacina v roli mladého Franka Serpica, neúplatného newyorského policisty, který do služby vstoupil v roce 1959 s idealistickou představou o veřejné službě.
Snímek z filmu Serpico (1973) zachycuje Ala Pacina v roli mladého Franka Serpica, neúplatného newyorského policisty, který do služby vstoupil v roce 1959 s idealistickou představou o veřejné službě.

Kulka do tváře. Skutečný příběh policisty Serpica, který rozbil prohnilý systém

V roce 1973 ho Al Pacino v kultovním snímku vykreslil jako neústupného policistu, který se postavil zkorumpovaným kolegům. Jenže realita Franka Serpica byla mnohem mrazivější. Když ho v únoru 1971 zasáhla kulka, jeho parťáci mu nepomohli. Proč musel muž odejít z Ameriky a proč se i po 50 letech stále domáhá pravdy? Projděte si příběh policisty, který odmítl brát úplatky, a málem ho to stálo život.

Olověné ingoty – zdánlivě obyčejný průmyslový materiál, který se v řadě zemí stal zdrojem jedné z největších environmentálních katastrof současnosti. Ilustrační snímek vygenerovaný pomocí AI.
Olověné ingoty – zdánlivě obyčejný průmyslový materiál, který se v řadě zemí stal zdrojem jedné z největších environmentálních katastrof současnosti. Ilustrační snímek vygenerovaný pomocí AI.
Olověné ingoty – zdánlivě obyčejný průmyslový materiál, který se v řadě zemí stal zdrojem jedné z největších environmentálních katastrof současnosti. Ilustrační snímek vygenerovaný pomocí AI.

Olovo zabíjí. Od 35 milionů zasažených dětí po stovky mrtvých

Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.

Kráter Sinila na Diengské plošině, dnes klidná vodní hladina, v roce 1979 zdroj smrtícího oxidu uhličitého. Těžký plyn se po erupci tiše rozlil do okolních údolí a připravil o život 149 lidí. Fotografie vznikla před rokem 2017.
Kráter Sinila na Diengské plošině, dnes klidná vodní hladina, v roce 1979 zdroj smrtícího oxidu uhličitého. Těžký plyn se po erupci tiše rozlil do okolních údolí a připravil o život 149 lidí. Fotografie vznikla před rokem 2017.
Kráter Sinila na Diengské plošině, dnes klidná vodní hladina, v roce 1979 zdroj smrtícího oxidu uhličitého. Těžký plyn se po erupci tiše rozlil do okolních údolí a připravil o život 149 lidí. Fotografie vznikla před rokem 2017.

Tichá smrt z Diengu: den, kdy mírná erupce zabila 149 lidí neviditelným plynem

Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.

Reklama
Statue,Sculpture,Of,King,And,National,Hero,Jan,Iii,Sobieski
Statue,Sculpture,Of,King,And,National,Hero,Jan,Iii,Sobieski
Statue,Sculpture,Of,King,And,National,Hero,Jan,Iii,Sobieski

Král zachránil Vídeň před Turky. Pomník ale kvůli strachu jen tak nedostane

Ve Vídni znovu ožil kontroverzní spor o památník Jana III. Sobieského. Projekt sochy polského krále, který v roce 1683 sehrál klíčovou roli při porážce osmanských vojsk, město před loňskými komunálními volbami zastavilo kvůli obavám z „podněcování islamofobních a protitureckých nálad“. Polské velvyslanectví i rakouská opozice však nadále trvají na jeho realizaci.

Lajka v tréninkové kapsli před misí Sputnik 2, viditelný postrojní systém a kontrolní panely, SSSR říjen 1957. Kolorovaný snímek
Lajka v tréninkové kapsli před misí Sputnik 2, viditelný postrojní systém a kontrolní panely, SSSR říjen 1957. Kolorovaný snímek
Lajka v tréninkové kapsli před misí Sputnik 2, viditelný postrojní systém a kontrolní panely, SSSR říjen 1957. Kolorovaný snímek

Cesta, ze které nebylo návratu: skutečný osud fenky Lajky

Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.

Detail trosek kabiny lanovky na Alpe Cermis po pádu ze 70 metrů, 9. března 1976.
Detail trosek kabiny lanovky na Alpe Cermis po pádu ze 70 metrů, 9. března 1976.
Detail trosek kabiny lanovky na Alpe Cermis po pádu ze 70 metrů, 9. března 1976.

Krvavé inferno na sněhu. Když tragédii lanovky přežila jediná dívka

Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.

Reklama
Americký letec pózuje s bývalými vojáky ze Sovětského svazu
Americký letec pózuje s bývalými vojáky ze Sovětského svazu
Americký letec pózuje s bývalými vojáky ze Sovětského svazu

"Bushovy nožičky" a jiné dary. Poslali jste odpad, vytkli Rusové Američanům pomoc

Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.

Reklama
Reklama
Reklama