Francouzi chystají revoluci. Ukázali, jak vyrábět krev

Jakub Novák
2. 9. 2011 20:15
Studie pařížských vědců znamená velký pokrok v transfúzní medicíně
Dárců je stále méně. Zmizí v budoucnu klasická transfúze?
Dárců je stále méně. Zmizí v budoucnu klasická transfúze? | Foto: Reuters

Paříž - Svět začíná trpět nedostatkem krve a dárců neustále ubývá. Francouzští vědci nyní přišli s objevem, jenž by mohl způsobit revoluci ve zdravotnictví. Ukázali totiž, jak krev - navíc bezpečnou - vyrábět ve velkém.

Že výsledky přicházejí právě včas, ukazuje třeba Světová zdravotnická organizace. Podle ní totiž více než sedmdesát zemí nedisponuje ani minimálním počtem dárců krve, který odpovídá asi jednomu procentu populace.

Rizika krevních transfúzí...

Více jak polovina odběrů je pak provedena ve vyspělých zemích, kde žije asi pouhá čtvrtina obyvatelstva. Ve 41 státech pak nejsou schopni zajistit otestování všech odběrů na přítomnost některé z infekcí, ať už se jedná o virus HIV, žloutenky typu B a C nebo syfilis.

K tomu navíc mnoho zemí stále praktikuje také placené odběry, což dále zvyšuje riziko toho, že odebraná krev bude potenciálně nebezpečná.

Studie týmu vědců z předních pařížských institucí, kterou publikoval časopis Blood, ukazuje historicky první úspěšné vpíchnutí laboratorně vypěstovaných červených krvinek do člověka.

...a konečně cesta, jak se jim vyhnout?

Vědci nejprve odebrali krevní kmenové buňky tohoto dárce. Ty mají schopnost stát se jakýmkoliv typem krevní buňky. Pomocí růstových faktorů, které pro stejné účely používá i naše tělo, se jim v laboratoři podařilo získat miliardy červených krvinek.

Poté na myším modelu otestovali, zda jsou tyto "nezralé" červené krvinky schopné dokončit svůj vývoj. Tento pokus jejich domněnku potvrdil a proto ho zopakovali, tentokrát už přímo na lidském dárci.

A přišel druhý úspěch - tyto "uměle" vytvořené buňky v člověku úspěšně dozrály a přežily stejně dlouhou dobu jako "normální" červené krvinky.

A stejně jako ony byly deformovatelné, disponovaly podobnými enzymy, na jejich povrchu byly příslušné antigeny (viz. známé dělení krevních skupin na A, B, AB a 0) a plně funkční byly i z hlediska schopnosti vázat a uvolňovat kyslík.

Cesta k neomezeným zdrojům krve?

"Ačkoliv už předchozí výzkum ukázal, že z krevních kmenových buněk můžeme získat zralé červené krvinky, toto je první studie, která dokazuje jejich schopnost přežít v lidském těle, což představuje zlom v oblasti transfúzí, " řekl k tomu doktor Luc Douay, profesor hematologie z Université Pierre et Marie Curie v Paříži a zároveň spoluautor studie.

K odběrům krve míří stále méně lidí. Co s tím?
K odběrům krve míří stále méně lidí. Co s tím? | Foto: Ondřej Besperát

A dodává: "Máme tu naléhavou poptávku po alternativních zdrojích krve, zejména s ohledem na nepředvídatelné riziko virové infekce, která může během klasické transfúze nastat. Výroba červených krvinek v kulturách je velice slibná, zejména už proto, že další snahy vytvořit alternativní zdroje byly doposud neúspěšné."

"Výsledky naší studie ukazují životaschopnost tohoto konceptu a představují zároveň slibnou cestu k neomezenému zdroji krve. A ačkoliv výroba těchto buněk ve velkém bude vyžadovat další technologický pokrok v oblasti buněčného inženýrství, věříme, že takto připravené červené krvinky nejen že poskytnou adekvátní krevní náhradu, ale zároveň také zminimalizují možná rizika transfúzí."

 

Právě se děje

Další zprávy