reklama
 
 

Ročně se objevují až dvě nové lidské infekce

30. 4. 2008 13:50
Ve světě se objevují až dvě nové infekce ročně

Atlanta - V Bolívii se objevil nový smrtící virus pojmenovaný Chapare, podle provincie, v níž se vyskytl. Jemu příbuzný virus infikuje ročně až půl milionu lidí.

Případ popsal ve svém internetovém vydání britský časopis New Scientist.

Před pěti lety se u několika lidí z bolívijské vesnice Samuzabeti objevila horečka a bolesti hlavy. Nejvíc byl postižen jeden zemědělec, u něhož se k projevům nemoci v následujících dnech přidaly svalové křeče a vyměšování krve. O dva týdny později zemřel.

Co jej zabilo?

Místní lékař Simon Delgado neměl ponětí, co jeho pacienta zabilo, neboť testy na známé choroby, například žlutou zimnici, zůstaly negativní. V rámci prevence proto odebral pacientovi vzorky a poslal je do Centra pro kontrolu a prevenci chorob v Atlantě v USA.

Na tamní pracoviště se obrací celý svět, když potřebuje pomoci s dosud neznámou chorobou.

V Atlantě virus prozkoumali za nejpřísnějších bezpečnostních opatření. A potvrdili, že je zatím neznámý. Když vědci virus vložili do Petriho misky, kde byl vzorek lidské tkáně, začal se v ní množit.

Další testy ukázaly, že Chapare patří do smrtelné rodiny takzvaných arenavirů. Jeho příbuzný virus Lassa infikuje v západní Africe ročně až půl milionu lidí. Podle Světové zdravotnické organizace je virus smrtelný v pěti tisících případů.

Výzkumníci se nyní snaží poznat hostitele bolivijského viru. Domnívají se, že jím bude patrně některý hlodavec.

Dvě nové infekce ročně

Každý rok vědci nacházejí jednoho až dva dosud neznámé původce lidských nemocí. "Většina z nich se nejdříve vyvíjí ve zvířatech, a pak teprve napadne člověka," řekl před časem na zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) Mark Woolhouse, profesor Univerzity v Edinburghu.

Až v posledních třech desetiletích se například stala pro lidi strašákem nemoc AIDS. Její původce, virus HIV, se na člověka přenesl z opic, pravděpodobně při jejich úpravě jako potravy.

V těle drůbeže a divokých ptáků se dlouhodobě vyvíjí virus ptačí chřipky do nových podob, proti nimž ještě lidský organismus nemá obranu.

Z kontinentu na kontinent

Ze zvířat, pravděpodobně z cibetek, ale možná i z mývalů nebo fretek pocházel také virus, který v letech 2002 a 2003 způsobil plicní onemocnění SARS. Nakazil osm tisíc lidí, z nichž desetina zemřela. Stačil se z jihovýchodní Asie rozšířit i do Severní Ameriky a do Evropy. Ekonomické škody způsobené narušením turistiky a obchodních kontaktů se jen těžko vyčíslují.

V tělech ptáků, zejména červenek, žije zase takzvaný západonilský virus, který dále šíří komáři, když sají krev. I ten se dostal do Ameriky a Evropy. Při největší epidemii, v roce 2006 v USA, zabil 174 lidí.

Vliv moderní doby

Již zmiňovaný profesor Woolhouse připomíná, že nemoci se ze zvířat na lidi přenášely po tisíciletí.

"Ale podle našich znalostí se zdá, že se nyní objevují rychleji než kdykoli v minulosti. Přináší to doba," vysvětluje. "Velkochovy hospodářských zvířat napomáhají šíření choroboplodných zárodků. Mezinárodní obchod přesunuje infikované živočichy nebo výrobky z nich na dlouhé vzdálenosti. Nakažení lidé se zase díky letecké dopravě snadno dostanou na jiný kontinent, takže vnesou infekci tam."

Také oteplování klimatu umožňuje například hmyzu, který choroboplodné zárodky přenáší, rozšířit se i do dříve chladnějších končin.

Nemoci s náskokem

Nemoci zatím stále mají náskok. Objevují se nečekaně a lékaři musí reagovat až se zpožděním. Proti mnoha těmto chorobám nemají přesně cílené léky nebo preventivní vakcíny.

Nemají je ani proti viru Chapare. Ten však, naštěstí, zřejmě zůstane jen v malé oblasti Bolívie. Možná už dokonce vymizel dřív, než jej vědci stačili určit. Doufejme.

autor: Jan Červenka, Josef Tuček | 30. 4. 2008 13:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama