Přiznejte i osvobozené příjmy

Platba, ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Lidé budou muset od roku 2015 oznamovat finančnímu úřadu i příjmy, které jsou osvobozeny od daně. Cílem je omezit daňové úniky například výmluvou na několikamilionový dar od příbuzného nebo výhru v zahraničním kasinu.

Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí se oznamovací povinnost netýká – hranice je stanovena až na částky přesahující pět milionů korun. Limit se posuzuje u jednotlivého příjmu, ministerstvo ale chce trestat obcházení zákona, pokud by někdo účelově rozkládal příjem na více částí tak, aby se vešel do limitu. Povinnost se nevztahuje ani na příjmy, které si může finanční úřad zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má přístup – tedy typicky z katastru nemovitostí.

Nová povinnost se - nad limit pět milionů korun - týká například bezúplatných příjmů získaných dědictvím nebo takzvaným odkazem, stejně jako dalších nedaněných bezúplatných příjmů (darů) od příbuzného, osoby ze společné domácnosti a podobně. Další skupinou daňově osvobozených příjmů jsou prodeje movitých věcí, typicky osobního auta (po alespoň roce vlastnictví), uměleckých sbírek nebo příjmy z prodeje cenných papírů (po alespoň třech letech).

Osvobozené od daně jsou i příjmy prodeje rodinného domu nebo bytu, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem nebo použije získané peníze na uspokojení bytové potřeby. Prodeje ostatních nemovitostí jsou osvobozeny od daně, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva a jejich prodejem dobu pět let. Od daně jsou osvobozeny například i náhrady nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku nebo cestovního pojištění, stejně jako výhry z veřejné soutěže nebo z povolených loterií či sázek.

Mezi drobné příjmy osvobozené od daně, které ovšem na pětimilionový limit zdaleka nedosáhnou, patří typicky sociální dávky, stipendium, náhrada výdajů spojených s darováním a odběrem krve nebo třeba nepeněžní plnění od zaměstnavatele. Oznamovat se nemusí ani příležitostné příjmy nepřesahující 30 tisíc korun ročně nebo příjmy z prodeje cenných papírů do úhrnu 100 tisíc korun ročně.

Oznámení budou muset lidé podávat do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy standardně do začátku dubna následujícího roku. Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až do výše patnácti procent z částky neoznámeného příjmu. Tak vysoká bude ovšem jen tehdy, pokud člověk nesplní povinnost ani v náhradní lhůtě po vyzvání finančního úřadu. Pokud tak učiní hned po výzvě úřadu, může pokuta dosáhnout deseti procent. A pokud tak učiní sice po termínu, ale ještě před vyzváním z úřadu, klesá možná sankce na jedno procento z částky neoznámeného příjmu.

Při prověřování nabytí majetku se lidé podle finanční správy často brání právě tím, že daný příjem byl osvobozen od daně. Nová povinnost sice zcela nezabrání tomu, aby se lidé vymlouvali na „opomenutí nahlásit tento příjem v oznámení“, ale stát z takového příjmu může získat alespoň 10 procent na zmíněné pokutě.