Praha - Spotřebitelé získají vyšší ochranu před fintou, kterou využívají zejména někteří poskytovatelé půjček. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, poslaný tento týden do připomínkového řízení.
Ve druhé polovině letošního roku mají začít platit přísnější pravidla pro uzavírání rozhodčích doložek u spotřebitelských smluv. Nově budou muset být na samostatné listině a obsahovat některé povinné informace.
Ministerstvo povede také seznam rozhodců, novou podmínkou je jejich vysokoškolské vzdělání. Rozšíří se také možnost "odvolání" proti rozhodčímu nálezu k řádnému soudu.
Cílem je omezit případy, kdy ve sporu řadového spotřebitele s firmou rozhoduje osoba bez dostatečné kvalifikace nebo zjevně stranící například splátkové společnosti. Často nepřiměřené sankce, které pak rozhodce udělí, přispěly k loňskému rekordnímu počtu 10 tisíc návrhů na osobní bankrot.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) však nepočítá s úplným zákazem rozhodčích doložek u spotřebitelských smluv tak, jak to navrhoval šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Nesouhlasí ani s tím, aby vláda pevně stanovila maximální možnou výši RPSN, tedy úroků a všech poplatků.
Doložka na samostatné listině
Podpisem rozhodčí doložky se spotřebitel v zásadě vzdává možnosti, aby o případném sporu rozhodl řádný soud. Ministerský návrh proto klade důraz hlavně na dostupnost informací o možných důsledcích podpisu.
Nově má být platná jen taková rozhodčí smlouva, která bude sjednaná na samostatné listině a bude obsahovat samostatné podpisy smluvních stran. "Cílem je pouze ochrana spotřebitelů jakožto slabší smluvní strany, nebude to platit obecně pro všechny doložky," dodává Pospíšil.
Zákon má vymezit minimální rozsah informací, které musí tato samostatná listina obsahovat. Mimo jiné by měla zmínit veškeré předpokládané náklady, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout. Ministerstvo navíc může stanovit vzorovou rozhodčí smlouvu pro spotřebitelské spory.
Novinkou je také výslovný zákaz uzavřít takovou dohodu o postupu v rozhodčím řízení, která by byla pro spotřebitele nevýhodná. I kdyby měl být spor rozhodován podle práva jiného státu, musí spotřebiteli garantovat úroveň ochrany platnou v Evropské unii.
Seznam rozhodců za dva miliony
Funkci rozhodce nyní může vykonávat prakticky kdokoliv. V praxi se navíc často vyskytují rozhodčí doložky, které umožňují, aby rozhodce zvolila pouze jedna ze smluvních stran, mnohdy s ním nějakým způsobem spjatá.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby spotřebitelské spory mohl rozhodovat pouze rozhodce s vysokoškolským vzděláním. Samozřejmostí je i bezúhonnost - nesmí být tedy pravomocně odsouzen za trestný čin. Mírně také zpřísní pravidla ohledně takzvané předpojatosti.
Další podmínkou je zařazení do nového seznamu rozhodců, nad nímž má dohlížet stát. "Očekáváme, že se zapíše kolem 20 tisíc zájemců," upřesňuje Pospíšil.
Úřad odhaduje, že vznik samotného seznamu (vývoj aplikace a nákup hardware) přijde na zhruba dva miliony korun, následná údržba aplikace pak přijde na 200 tisíc ročně. "Dále bude potřeba vyčlenit minimálně pět pracovníků ministerstva, kteří se této agendě začnou věnovat na plný úvazek," dodává Pospíšil.
Ministerstvo bude moci ze seznamu vyškrtnout například osobu, jejíž rozhodčí nález byl opakovaně zrušen soudem kvůli vážnému porušení pravidel - například pro nedodržení procesní zásady rovnosti stran nebo po rozhodnutí v rozporu se zákonem. Takto potrestaný rozhodce se pak může vrátit na seznam až po pěti letech.
Soud jako poslední záchrana
Přestože rozhodčí doložka v zásadě znamená dohodu stran o tom, že jejich spor rozhodne (soukromý) rozhodne místo (státního) soudu, chystaná novela má posílit možnost soudního přezkumu.
I dosavadní zákon připouští, aby se spotřebitel mohl po rozhodčím řízení obrátit na soud. Ten však nemůže přezkoumávat věcnou stránku rozhodčího nálezu, ale (zjednodušeně řečeno) pouze procesní - tedy například zda je samotná rozhodčí doložka zřetelně protizákonná.
Pospíšil nyní navrhuje, aby se spotřebitel mohl obrátit na soud i v případě, že je rozhodčí nález v rozporu s takzvaným hmotným právem - tedy zejména s platnými zákony pro předmět sporu.
Nadále platí, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu musí být soudu doručen do tří měsíců od jeho vydání.
Návrh však nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Výjimku může stanovit soud na žádost spotřebitele, pokud mu hrozí "závažná újma".
Přísnější postup nečekejte
Pospíšilův návrh je mnohem mírnější než předchozí návrhy na regulaci lichvy z dílny opoziční ČSSD.
Úřadující šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka chtěl, aby spory ze spotřebitelských smluv mohly nadále rozhodovat jenom stálé rozhodčí soudy zřízené zákonem - tedy ty, nad jejichž nestranností a kvalifikací má stát určitou kontrolu.
Sociální demokraté také navrhovali, aby se na řešení sporu u (stálého) rozhodčího soudu mohly smluvní strany dohodnout až po vzniku sporu, nikoliv paušálně předem. Nedohodnou-li se, rozhodoval by klasický soud.
Podle ministra Pospíšila (ODS) by však hrozilo zahlcení soudů. Ročně je podle něj ve spotřebitelských sporech vydáno zhruba 50 tisíc rozhodčích nálezů (což je zhruba polovina ze všech tuzemských sporů před rozhodci).
Soudům by tak přibyla až desetina dosavadní práce. Ročně totiž přichází na okresní a krajské soudy v prvním stupni kolem 550 tisíc různých návrhů. To by znamenalo další výdaje ze státního rozpočtu.
Pospíšil také nechce kvůli relativně malému podílu excesů plošně omezit možnost rozhodčího řízení. Rozhodci totiž většinou bývají rychlejší, levnější a méně formální alternativou právě ke klasickým soudům. Podobnou úpravu má i řada zemí západní Evropy, sama EU pak obecně rozšiřuje prostor pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
Vládní koalice nepodpoří ani návrh ČSSD na stanovení maximální výše sazby RPSN (úroků včetně všech poplatků, tedy plateb nad rámec samotné jistiny). Sociální demokraté také chtěli, aby celkový objem sjednaných smluvních pokut nesměl překročit objem poskytnutého úvěru.
Podle koaličních poslanců, například Michala Babáka za Věci veřejné, je však v tomto směru dostatečná současná úprava. Ta umožňuje, aby o případné nepřiměřenosti úroků nebo pokut rozhodl soud. Existuje také trestný čin lichvy (podrobněji v tomto starším článku).
Další dvě zlepšení
Od začátku letošního roku platí nový zákon o spotřebitelském úvěru. Má především výrazně zvýšit informovanost spotřebitelů. Vychází ze směrnice Evropské unie.
Stanoví například jednotný vzorec pro výpočet RPSN či základní rozsah povinných informací o úvěru. Zavádí také možnost spotřebitelů do 14 dnů odstoupit od úvěrové smlouvy bez udání důvodu, aniž by jim hrozila sankce. Podrobnější přehled změn jsme přinesli zde.
Od poloviny letošního roku se navíc rozšíří dosud úzké kompetence finančního arbitra. Nově bude moci rozhodovat i spory v oblasti spotřebitelských úvěrů (více informací o chystané novince najdete v tomto článku).
| Čtěte také: Příjemná změna: Nevýhodné smlouvy se zbavíte rychleji Problém s půjčkou či investicí? Finanční arbitr posílí Registr dlužníků: Zaplatíte za výpis, který je k ničemu |
