New York - Finanční trhy mění svou tvář. Příčinou je krize srovnatelná jen s propady ve 30. a 80. letech minulého století. Banky se urputně snaží zajistit si svoji budoucnost a plánují fúze a akvizice.
Málokdo si nyní troufne investovat do akciových burz nebo se spolehnout na hroutícímu se bankovní systém. Ti, kteří odvahu mají, se podle analytiků mohou postupně stát těmi největšími hráči na globálním trhu.
Asijští obři se probouzejí k životu
Tento týden projevil japonský gigant Nomura zájem o část zkrachovalé americké banky Lehman Brothers. Další japonský obr, bankovní skupina Mitsubishi UFJ Financial Group, prý hodlá odkoupit část akcií banky Morgan Stanley.
Ty nejsilnější bankovní společnosti na asijském kontinentě se rozhodly využít příležitosti a pokoušejí se expandovat do USA. Odkoupením asijských částí oslabených amerických bank zároveň získávají silnější pozici na domácím trhu.
Silných bankovních hráčů v Asii ale příliš není. Jsou tu však ještě další a daleko mocnější asijští investoři - takzvané suverénní fondy.
Čtěte také:
Globalizace s novou dimenzí
Suverénní fondy spravují devizy státům vyvážejícím převážně ropu a plyn, nebo těm, které zbohatly díky masivním rozpočtovým a obchodním přebytkům.
Ty největší se podle agentury Bloomberg nacházejí v Číně, Norsku, Saudské Arábii, Singapuru a Abú Dhabí. Objem aktiv ve všech suverénních fondech světa je už kolem 2,5 biliónů dolarů. Celkové devizové rezervy všech centrálních bank světa jsou dnes něco přes pět biliónu dolarů, vyplývá ze statistiky Mezinárodního měnového fondu.
"Pokud poroste objem prostředků suverénních fondů tak rychle jako doposud, pak do roku 2015 veškeré devizové rezervy světa hravě převýší. Brzy tak budeme mít na světě gigantického finančního hráče číslo na trzích. Globalizace pak dostane novou dimenzi," říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Na momentálně oslabeném americkém trhu by mohly být podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus nejaktivnější čínské suverénní fondy.
"Čína již nyní drží velkou část svých devizových rezerv právě v cenných papírech amerických bank a je v jejím zájmu, aby tyto podíly neprodávala, a nezpůsobovala si tak ještě větší ztráty. Spíše lze tedy očekávat posilování tohoto podílu, alespoň krátkodobě. Na druhou stranu se právě v Číně stále více ozývají hlasy po větší diverzifikaci devizových rezerv a větším zaměření se na rozvíjející se trhy na úkor USA a Evropy," vysvětluje.
Vše je otázkou důvěry
"Dříve suverénní fondy spíše kupovaly státní dluhopisy. K všestranné spokojenosti politiků světových velmocí, kteří tak měli silného zájemce o financování rozpočtových deficitů," podotýká Michl.
Nyní se ale situace komplikuje - fondy se postupně mění v dravce, kteří touží po podílu v nejrenomovanějších firmách světa.
Podle odborníků záleží vše na důvěře, kterou budou mít tito investoři především vůči ekonomice USA. Mnoho hráčů na trhu si nyní klade otázku, zda budou tyto fondy i nadále ochotny financovat americký dluh. Právě tyto fondy by přitom mohly zaručit trhu vytouženou stabilitu, protože jejich investice jsou dlouhodobějšího rázu.
I suverénní fondy ale preferují klidnější prostředí a své peníze jistí, když pokukují i po realitách. Podle agentury Bloomberg mají v plánu v příštích sedmi letech zvýšit objem peněz investovaných do realitního sektoru ze čtyř na sedm procent. Jejich investice v tomto sektoru by mohly dosáhnout částky 725 miliard dolarů.
| Čtěte souvislosti: Speciál týdne: Krize v USA ochromila burzy celého světa Finanční trhy po celém světě se již rok potácejí v krizi. Začalo to ve Spojených státech tím, že splaskla realitní bublina. |
