Praha - Zlatko Míčka je jedním z předních expertů v České republice, který ví, jak funguje trh s víny. V následujícím rozhovoru o víně jako investici říká: V historii se nikdy nestalo, aby hodnota vína klesla pod nákupní cenu.
Jak lze investovat do vína? Existují nějaké organizované trhy?
Plně organizovaný trh jako takový neexistuje. Trhy v určitých zemích jsou v podstatě drženy obchodníky. Nejznámějším trh je v Bordeaux, kde spolu s obchodníky působí přímo majitelé château, dále jsou menší trhy v Itálii a Ve Španělsku. Do vína se většinou investuje tak, že se nakoupí od některého výrobce, třeba skrze obchodníka, a nabízí se k prodeji, když je "lahvově zralé". Princip tkví v překonání doby, po kterou víno ještě není zralé. Tato doba se samozřejmě odvíjí od charakteru vína a kupující je ochoten zaplatit nejvyšší odpovídající cenu, která odpovídá již zralému vínu s možností okamžité konzumace. Vinař by však měl vysoké skladové náklady, kdyby měl po celou dobu víno uchovávat, a díky tomu právě vznikl ten mezi článek v podobě obchodníků.
Proč investovat zrovna do vína?
Prakticky 90 procent investorů do vína k němu má určitý vztah. To znamená, že ho buď rádi pijí, nebo i částečně produkují, a proto do jisté míry neřeší, proč investovat do vína.
Mám-li říct obecné důvody, tak každé kvalitní víno má tzv. rodokmen, tudíž má historii několika desítek let. Otevřu-li láhev starou 10 let, tak si mohu být jistý, že bude skvělá. Prostě a jednoduše investuji do něčeho, co "nedevalvuje", naopak s přibývajícím stářím vína se hodnota zvyšuje, pokud výrazně nepřekročíme dobu skladování.
Podíváme-li se do minulosti, tak při jakémkoliv pádu na akciových nebo jiných trzích hodnota vína pouze stagnovala, v žádném případě se nesnižovala. Pro mnohé investory je také podstatné, že si láhev mohou uchopit, prohlédnout si ji, z čehož mají dobrý pocit. Opět to navazuje na ten zmíněný vztah k vínu.
Hodně se v této oblasti mluví o nízké likviditě jako nepříteli těchto investic. S jakými dalšími riziky se investice do vína potýkají? A jak se jim případně vyhnout?
Likvidita je samozřejmě důležitá u každé investice. Ten, kdo víno kupuje, nebo odborník, který zde figuruje, by měl předem vědět, jaká bude likvidita a měl by být napojen na nástroje, které likviditu zajišťují. Myslet si, že až bude víno 10 let staré, nabídnu jej někde na webu, čímž bude problém vyřešen, je nesmysl.
Vychází se tedy z toho, že se už předem ví, za jak dlouho bude víno lahvově zralé a s kým se pak bude obchodovat. Je-li to například v rozmezí 8 až 20 let, můžeme po 8 letech od nalahvování prodávat po dobu 12 let. Máme tedy dost času na to, abychom víno prodali a realizovali určitý výnos.
V historii se nikdy nestalo, aby hodnota vína klesla pod nákupní cenu. A je nesporné plus, když investujete s vědomím nulových potenciálních ztrát. Jako spíš obecný problém současnosti v oblasti těchto investic bych zmínil neseriózní internetové stránky, na kterých firmy v mnoha případech nabízejí vína, jež jsou podhodnocená a která ani nevlastní. Pouze si zvyšují návštěvnost svých stránek a usilují o klientelu, které ve finále nabízejí úplně něco jiného.
Co všechno se odráží na ceně vína? Jakost, oblast, producent, ... ?
Cena vína prochází několika fázemi. Již při zveřejnění ceny se může strhnout první vlna zájmu a způsobit navýšení. Další pohyb přichází zhruba za 2 roky, kdy víno přichází na trh a nastupuje skupina investorů, kteří chtějí kupovat už konkrétní láhve, ne vína uložená v sudech, jak je to při samotném En Primeur.
| Čtěte také: Koruna padá. Přišel čas koupit eura na dovolenou? Vinařský rok skončil rekordem, který vydrží Investujte do vína. Je to stále lepší příležitost |
Následně se cena zvyšuje jen pozvolna, prakticky se čeká na okamžik, kdy je víno lahvově zralé a připravené k prodeji konečnému spotřebiteli. V tom okamžiku stoupá cena na tržní hodnotu a začíná další část vývoje ceny. Tedy už kromě vlivu vyzrávání vína nastupuje faktor ubývání konkrétních lahví na trhu. Cena tedy stoupá rychleji, hlavně v okamžiku, kdy klesne počet lahví pod tzv. hranici dostupnosti, což bývá zhruba deset tisíc lahví. Následuje nekontrolovatelný vzestup, kde si cenu prakticky určuje majitel láhve na základě poptávky. V takovém případě můžeme mluvit o zisku ve stovkách, někdy i tisících procent původní ceny.
A co image vína? Zvyšuje cenu i popularita na konkrétním trhu?
Samozřejmě. Příkladem může být jedna z posledních "bondovek", ve které herci popíjeli Château Angelos 1982. Během několika týdnů po uvedení filmu zmizela celá produkce. Dnes jsou tato vína aukčními kousky. Dále dost ovlivňují cenu okolnosti kolem příběhu vína, jako případné úmrtí sklepmistra, prodej vinařství nebo nějaká přírodní katastrofa. To okamžitě katapultuje cenu všech starých dostupných vín souvisejících s daným příběhem.
Ovlivnila finanční krize nějak zásadně investice do vína?
Paradoxně jsme minulý rok zaznamenali zvýšený zájem o En Primeur ročník 2008. Jako vysvětlení se mi nabízí to, že investoři začali stahovat část svých prostředků z rizikovějších aktiv a vkládali je do instrumentů, které na hodnotě neztrácejí. Další fakt je ten, že krize donutila producenty snížit ceny a nákupní cena tak představovala pro investory příležitost. Celkově tedy měla krize na víno pozitivní vliv a vzhledem k tomu, že hodnota vína pouze stagnovala a nyní se opět vrací k růstu, potvrzuje se stabilita této investice.
Pokračování rozhovoru najdete ZDE
