Podle našich současných pravidel by lidé po roce 2030 chodili do penze v 65 letech. Ministryně financí Alena Schillerová však navrhuje tuto hranici dál posunout, aby bylo v důchodovém systému více peněz. Pokud by se zastropování prolomilo a lidé by v penzi strávili čtvrtinu očekávané délky života, tak by zejména mladší ročníky odcházely do penze výrazně později. Podobný problém však řeší všechny evropské země. Podívejte se, jak se se stanovením hranice nároku na penzi vypořádávají jinde a jak velkou část života v práci tráví ostatní Evropané.
Stárneme, změna je nevyhnutelná
V souvislosti s demografickým vývojem v Evropě se stále více používá termín "stárnutí". A stárneme poměrně rychlým tempem od druhé poloviny 20. století. Podle odborníků je to kvůli změnám hodnot, ekonomickému růstu a individuální ekonomické nezávislosti, dále rozvoji zdravotnictví i delší době vzdělávání. Výsledkem je postupný pokles a stagnace porodnosti a prodlužující se délka života.
- V Evropě narůstá podíl osob ve věku 65 let a více a naopak klesá podíl dětí ve věku do 14 let. Populační projekce Eurostatu předpokládá pokračování tohoto trendu. Česká republika kopíruje evropský průměr.
Ve skupině obyvatel 65+ by k nejvýraznějšímu nárůstu mělo dojít u osob starších 85 let, kdy do roku 2060 vzroste jejich podíl například na Slovensku či Rumunsku pětinásobně, v Česku čtyřnásobně.
Logicky dochází v souvislosti s demografickým vývojem k růstu indexu ekonomické závislosti, což je podíl osob ve věku 15 až 64 let na počet osob ve věku 65 a více a 0-14 let. Index ekonomické závislosti za celou EU dosahoval 50 osob v roce 2012 a do roku 2060 by měl vzrůst na 78 osob. V Česku pak z hodnoty 45 osob na 79 osob v roce 2060.
- Česko tak patří v evropském kontextu k zemím, kde tempo růstu naděje dožití a tempo stárnutí populace je jedno z nejrychlejších.