Nová mapa zapomenutých pozemků. Zjistěte, zda nejsou vaše, brzy propadnou státu

Kateřina Hovorková Denis Chripák Kateřina Hovorková, Denis Chripák
Aktualizováno 9. 10. 2021 13:16
Více než 170 tisíc pozemků a nemovitostí po celém Česku nemá jasného majitele. Dohledat se je snaží Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten zároveň vyzývá občany, aby si na stránkách úřadu zkontrolovali, zda jim některý z "opuštěných" pozemků nepatří. V roce 2023 totiž nenávratně propadnou státu.

Vyhledávač majetku s nedostatečně identifikovanými vlastníky

Začalo to v roce 2014, kdy byl schválen nový katastrální zákon. Ten uložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se pokusil dohledat k více než 200 tisícům pozemků a nemovitostí skutečné vlastníky. 

Za "hluchá místa" v evidenci vlastnictví může doba komunismu. V 50. letech byly veřejné registry majetku na určitou dobu úplně zrušeny, později se zavedly zjednodušené evidence. Na mapách se například nezakreslovaly hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Některé pozemky přešly na obce, tělovýchovné jednoty a společnosti, které již zanikly, nebo na státní organizace, které byly privatizovány. A na část majetku se úplně zapomnělo.

Za šest let se úřadu podařilo dohledat majitele více než 40 tisíc nemovitostí. Stále ale 165 974 pozemků a 4947 staveb nepatří nikomu, nebo mají sice zapsaného vlastníka, ovšem s nedostatečnými údaji. Vždy jednou za půl roku úřad seznam aktualizuje. 

"Doporučuji proto každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli," zdůrazňuje generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

  • Podívat se můžete ZDE.

Zákon uvádí, že pokud se do deseti let nepodaří vlastníky najít, propadne majetek státu. Tato lhůta uplyne v prosinci roku 2023.

"Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem. Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se nemovitost považuje za opuštěnou a stává se vlastnictvím státu," vysvětluje dále Arajmu. 

Připomíná, že pátrání po majitelích je velmi náročné časově i odborně a často trvá řadu měsíců i let. "Jsme ale v hledání úspěšní. Nejčastějším výsledkem našeho šetření je podání podnětu k obnovení dědického řízení. Pomáháme tak nejen občanům dohledat majetek, o kterém vůbec nevěděli, ale také obcím, které mohou na převedených nemovitostech například stavět volnočasové areály pro své občany," dodává Arajmu. 

Kvůli chybě ve jméně čekali 50 let

Jako příklad uvádí nedávné pátrání po majiteli pozemku za obcí Malín na Kutnohorsku. Část tohoto pozemku potřebovala obec získat pro stavbu silnice. Úřad zjistil, že původní majitel zemřel již v roce 1991, a tak požádal o dodatečné projednání dědictví. Pozemek následně připadl dědici, s nímž nyní může Ředitelství silnic a dálnic uzavřít smlouvu pro převod pozemku na stavbu silnice.

Příběhů dohledaných majitelů je celá řada: Například město Brandýs nad Labem se obrátilo na úřad se žádostí o dohledání vlastníka pozemku uprostřed zámeckého parku. Šetřením bylo zjištěno, že jeho původní majitelka se narodila v roce 1898 a zemřela v roce 1967. Našly se ale její dvě děti, které o dědictví nevěděly. Bylo s nimi zahájeno dědického řízení.

Úřadu se podařilo vypátrat také neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy, se podařilo objasnit až po více než 70 letech od jeho smrti. Byla podána žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se následně stali jeho potomci.

Zajímavý je také případ z Jičínska. Záměna písmenka v příjmení dědičky několika pozemků způsobila, že se její majetek ocitl na seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Žena získala pozemky po svém otci v roce 1953. V dědickém usnesení však došlo k záměně samohlásky v jejím příjmení. Proto, když v roce 1970 zemřela, nemohly být pozemky součástí pozůstalostního řízení a téměř padesát let čekaly na svého právoplatného majitele. Nakonec bylo chybné příjmení opraveno, a díky dodatečnému projednání dědictví se těchto pozemků ujala vnučka původní majitelky.

Cesta vede na obecní úřad

Úřad má ze zákona povinnost evidenci o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem předat obecnímu úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Obecní úřad údaje zveřejní na úřední desce.

"Zjistí-li úřad vlastníka nemovitosti, písemně ho vyzve, aby předložil listiny dokládající jeho vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnil svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Přihlásí-li se osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, musí doložit listiny dokládající její vlastnictví katastrálnímu úřadu, nebo uplatní svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení," uvádí na svých webových stránkách ÚZSVM.

Lidé, kteří se domnívají, že by mohli být vlastníkem některé nemovitosti, by se měli obrátit na pobočku úřadu v místě, kde pozemek leží. Tam se dozvědí, jaké dokumenty je třeba donést, většinou jde o takové, které svědčí ve prospěch vlastnictví, například rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, rozhodnutí z dědických řízení. Další dokumenty lze vypátrat v archivech, v kronikách, na obecních úřadech. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 59 minutami

Ruské úřady vydaly zatykač na spolupracovnici Navalného Sobolovou

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, která je blízkou spolupracovnicí vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Informace se podle ruských médií objevila ve středu večer v databázi ministerstva vnitra. Sobolová v srpnu odjela z Ruska, poté co jí soud omezil svobodu.

V databázi ministerstva vnitra se objevila strohá informace, že "Ljubov Sobolová, narozená 13. září 1987, je hledaná na základě článku trestního zákoníku Ruské federace". Žádné jiné podrobnosti sdělení neobsahuje.

Soud v Moskvě 3. srpna Sobolové vyměřil trest 18 měsíců omezení svobody za porušení hygienických norem. Pět dní nato spolupracovnice Navalného zemi opustila. Provinění se dopustila účastí na lednové nepovolené demonstraci za Navalného osvobození. Rozsudek jí například zakázal opouštět byt v nočních hodinách, účastnit se masových akcí či vycestovat za hranice města, kde má bydliště.

Sobolová nicméně po vynesení verdiktu v rozhovoru s nezávislou rozhlasovou stanicí Echo Moskvy poukázala na to, že rozsudek ještě nevstoupil v platnost. "V zásadě to můžete interpretovat jako možnost opustit zemi," dodala.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Mateřská firma FlixBusu koupila amerického autobusového dopravce Greyhound

Společnost FlixMobility, která je mateřským podnikem německého FlixBusu, koupila amerického autobusového dopravce Greyhound. Společnost to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Transakce věhlasnou americkou značku oceňuje na 46 milionů dolarů (zhruba jednu miliardu Kč) a Němci ji převzali od britské společnosti FirstGroup. Podle deníku Handelsblatt se tak německý podnik stane jedničkou na trhu dálkových autobusů ve Spojených státech.

Britský provozovatel vlaků a autobusů FirstGroup hledal zájemce o převzetí Greyhoundu už před pandemií, uvedla agentura Reuters. Po dokončení všech náležitostí s prodejem se stáhne z mezinárodního trhu. Firma je největším provozovatelem autobusů v Británii.

FlixMobility je jeden z nejúspěšnějších německých dopravních start-upů. Vznikl v roce 2012, v USA působí od roku 2018. Zastřešuje značky FlixBus a FlixTrain. Podle Handelsblattu může transakce představovat krok směrem ke vstupu společnosti na burzu.

FlixMobility získá od společnosti FirstGroup autobusy, řidiče i v USA proslavenou značku. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, penzijní závazky Greyhoundu ani aktivity v Mexiku. FirstGroup získá z prodeje podle svého sdělení 172 milionů dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy