Nová mapa zapomenutých pozemků. Zjistěte, zda nejsou vaše, brzy propadnou státu

Kateřina Hovorková Denis Chripák Kateřina Hovorková, Denis Chripák
Aktualizováno 13. 3. 2021 11:22
Více než 170 tisíc pozemků a nemovitostí po celém Česku nemá jasného majitele. Dohledat se je snaží Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten zároveň vyzývá občany, aby si na stránkách úřadu zkontrolovali, zda jim některý z "opuštěných" pozemků nepatří. V roce 2023 totiž nenávratně propadnou státu.

Vyhledávač majetku s nedostatečně identifikovanými vlastníky

Začalo to v roce 2014, kdy byl schválen nový katastrální zákon. Ten uložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se pokusil dohledat k více než 200 tisícům pozemků a nemovitostí skutečné vlastníky. 

Za "hluchá místa" v evidenci vlastnictví může doba komunismu. V 50. letech byly veřejné registry majetku na určitou dobu úplně zrušeny, později se zavedly zjednodušené evidence. Na mapách se například nezakreslovaly hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Některé pozemky přešly na obce, tělovýchovné jednoty a společnosti, které již zanikly, nebo na státní organizace, které byly privatizovány. A na část majetku se úplně zapomnělo.

Za šest let se úřadu podařilo dohledat majitele více než 40 tisíc nemovitostí. Stále ale 165 974 pozemků a 4947 staveb nepatří nikomu, nebo mají sice zapsaného vlastníka, ovšem s nedostatečnými údaji. Vždy jednou za půl roku úřad seznam aktualizuje. 

"Doporučuji proto každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli," zdůrazňuje generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

  • Podívat se můžete ZDE.

Zákon uvádí, že pokud se do deseti let nepodaří vlastníky najít, propadne majetek státu. Tato lhůta uplyne v prosinci roku 2023.

"Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem. Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se nemovitost považuje za opuštěnou a stává se vlastnictvím státu," vysvětluje dále Arajmu. 

Připomíná, že pátrání po majitelích je velmi náročné časově i odborně a často trvá řadu měsíců i let. "Jsme ale v hledání úspěšní. Nejčastějším výsledkem našeho šetření je podání podnětu k obnovení dědického řízení. Pomáháme tak nejen občanům dohledat majetek, o kterém vůbec nevěděli, ale také obcím, které mohou na převedených nemovitostech například stavět volnočasové areály pro své občany," dodává Arajmu. 

Kvůli chybě ve jméně čekali 50 let

Jako příklad uvádí nedávné pátrání po majiteli pozemku za obcí Malín na Kutnohorsku. Část tohoto pozemku potřebovala obec získat pro stavbu silnice. Úřad zjistil, že původní majitel zemřel již v roce 1991, a tak požádal o dodatečné projednání dědictví. Pozemek následně připadl dědici, s nímž nyní může Ředitelství silnic a dálnic uzavřít smlouvu pro převod pozemku na stavbu silnice.

Příběhů dohledaných majitelů je celá řada: Například město Brandýs nad Labem se obrátilo na úřad se žádostí o dohledání vlastníka pozemku uprostřed zámeckého parku. Šetřením bylo zjištěno, že jeho původní majitelka se narodila v roce 1898 a zemřela v roce 1967. Našly se ale její dvě děti, které o dědictví nevěděly. Bylo s nimi zahájeno dědického řízení.

Úřadu se podařilo vypátrat také neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy, se podařilo objasnit až po více než 70 letech od jeho smrti. Byla podána žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se následně stali jeho potomci.

Zajímavý je také případ z Jičínska. Záměna písmenka v příjmení dědičky několika pozemků způsobila, že se její majetek ocitl na seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Žena získala pozemky po svém otci v roce 1953. V dědickém usnesení však došlo k záměně samohlásky v jejím příjmení. Proto, když v roce 1970 zemřela, nemohly být pozemky součástí pozůstalostního řízení a téměř padesát let čekaly na svého právoplatného majitele. Nakonec bylo chybné příjmení opraveno, a díky dodatečnému projednání dědictví se těchto pozemků ujala vnučka původní majitelky.

Cesta vede na obecní úřad

Úřad má ze zákona povinnost evidenci o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem předat obecnímu úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Obecní úřad údaje zveřejní na úřední desce.

"Zjistí-li úřad vlastníka nemovitosti, písemně ho vyzve, aby předložil listiny dokládající jeho vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnil svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Přihlásí-li se osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, musí doložit listiny dokládající její vlastnictví katastrálnímu úřadu, nebo uplatní svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení," uvádí na svých webových stránkách ÚZSVM.

Lidé, kteří se domnívají, že by mohli být vlastníkem některé nemovitosti, by se měli obrátit na pobočku úřadu v místě, kde pozemek leží. Tam se dozvědí, jaké dokumenty je třeba donést, většinou jde o takové, které svědčí ve prospěch vlastnictví, například rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, rozhodnutí z dědických řízení. Další dokumenty lze vypátrat v archivech, v kronikách, na obecních úřadech. 

 

Právě se děje

před 40 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy