Až 1/3 obyvatel České republiky žije v pronajatém bytě. Zatímco část nájemníků platí tržní, vysoký nájem, mají uzavřené smlouvy na dobu určitou apod., další část používá velmi vysoké ochrany.
Od 31. 3. 2006 však vstoupila v platnost novela Občanského zákoníku, která přináší poměrně velké změny do současných vztahů mezi nájemci a pronajímateli. Mnoho nájemníků však o této změně stále neví. Zato pronajímatelé si jí velmi dobře uvědomují a také jí využívají.
Pronajímatel tak díky změnám získává větší pravomoce ve vztahu k nájemníkům. Změny jsou často tak zásadní, že při trošce nepozornosti může nájemník o pronajmutý byt velmi rychle přijít. Proto by se každý nájemník měl s úpravami ustanovení občanského zákoníku podrobně seznámit.
Zlaté časy nájemníků skončily?
Pryč jsou doby, kdy nájemníci často úmyslně neplatili nájem a nemuseli se bát v podstatě žádných sankcí. Byli totiž chráněni například tím, že mají nezletilé děti, že jsou v těžké sociální situaci, jsou nemocní apod. Pronajímatel tak neměl možnost dlužné nájemné účinně vymoci a na úkor nájemníků tak neustále prohluboval ztráty.
V důsledku toho se dluhy nájemníků nejen vůči obcím, ale i vůči ostatním pronajímatelům vyšplhaly na stovky milionů Kč.
Příklad: Pronajímatel pronajímá byt za regulované nájemné ve výši 2 000 Kč, k tomu od nájemníka vybírá zálohy na teplou a studenou vodu + vytápění + odvoz odpadů v hodnotě cca 2 800 Kč. Nájemník však nájem neplatí a díky tomu, že má 2 nezletilé děti, byl chráněn před vystěhováním. Pronajímatel tak nepřichází pouze o 2 000 Kč z nájemného, ale o dalších 2 800 Kč za zálohy spojené se službami, které musí distribučním společnostem zaplatit. Často je však spotřeba vody a energií rodiny s 2 dětmi vyšší, než jsou stanovené zálohy a na konci roku se objeví ještě nedoplatky, které dále zvyšují ztrátu pronajímatele. Pronajímatel je navíc dál povinen udržovat byt a společné části domu a provádět opravy i přesto, že mu nájemce nájem nehradí. Měsíční ztráty pronajímatele tak mohou dosáhnout 6 000 Kč a více. *(dle výše nájmu, výše záloh apod.) | |||||
Na jaké změny se máte připravit?
Zjevnou nespravedlnost a maximální ochranu nájemníka se tak snaží zmírnit novela občanského zákoníku, která přinesla tyto novinky: Pronajímatel má možnost dát nájemníku výpověď i bez přivolení soudu.
Jedná se tyto případy:
1. nájemník porušuje dobré mravy v domě
2. nájemník má jiný byt, ve kterém by mohl bydlet
3. nájemník dluží za nájemné ve výši více než 3 měsíčních nájmů
4. nájemník neoznámí včas pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které v bytě bydlí
Neoznámíte spolubydlící = dostanete výpověď!
Na změny však mohou doplatit i nájemníci, kteří své povinnosti jinak plní, ale kvůli své nepozornosti něco "pouze" zanedbají. Hrubým porušením povinností je například to, když nájemce včas písemně neoznámí pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě.
Termín pro oznámení je stanoven do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, přičemž nájemce uvede jméno, příjmení, datum narození a státní příslušnost dané osoby. Pokud to neudělá ani do jednoho měsíce, pak to zákon považuje za hrubé porušení povinností.
Po uplynutí této lhůty může nešťastný nájemník dostat od pronajímatele výpověď, a to i bez přivolení soudu. Jen těžko se pak bude proti této výpovědi účinně bránit.
Plaťte vše, co máte!
Stejně tak jste povinni zaplatit pronajímateli veškeré služby, které vám naúčtuje nejen v souvislosti s vlastním nájmem, ale též v souvislosti se službami s nájmem poskytovanými. V případě nezaplacení by se vám totiž mohlo stát, že dostanete výpověď z důvodu neplacení řádného nájmu.
Na neoprávněnost výše nájmu nebo výpočtu úhrady služeb si můžete až následně stěžovat u soudu. Výpověď už i bez přivolení soudu. Výpovědní lhůta při jednostranné výpovědi ze strany pronajímatele je minimálně tříměsíční a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena nájemníkovi.
Výpověď může být jedině písemná a musí v ní být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta a poučení nájemce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Nájemník se tedy samozřejmě může bránit výpovědi u soudu, ale musí podat sám žalobu na určení její neplatnosti, a to do šedesáti dnů od doručení výpovědi.
|
|
|