Praha – Více než polovina obyvatel České republiky (56 procent) se nechce stěhovat za prací. Ukázal to průzkum, který uskutečnila agentura Ipsos pro společnost Wincott People letos v říjnu na reprezentativním vzorku 525 osob ve věku od 18 do 65 let metodou online dotazování.
Zhruba šestina (17,3 procenta) lidí by se za prací přestěhovala, pokud by jim tam zaměstnavatel zajistil a zaplatil přechodné bydlení. Dalších 12 procent by rozhodně souhlasilo, jestliže by si po odečtení nákladů na bydlení mimo domov polepšilo alespoň o 5000 korun měsíčně.
A devět procent lidí by souhlasilo, pokud by jim zaměstnavatel pomohl zajistit dlouhodobou práci v novém místě i pro manžela či manželku (partnera nebo partnerku) a pomohl s přestěhováním rodiny.
Výrazněji proti stěhování jsou ženy (64,6 procenta) než muži (47,3 procenta). Každý pátý muž (21 procent) je ochotný trávit pracovní týden mimo domov, jestliže mu firma zajistí a zaplatí ubytování. U žen je tato ochota nižší – kolem 13 procent, zejména s ohledem na rodinu.
„Stále přetrvává odpor ke stěhování se za prací, a to dokonce i v těch regionech, kde není dost pracovních příležitostí a uplatnění lidí na trhu se limitně blíží k nule,“ říká Adrian Suchánek, personální ředitel agentury Wincott People.
Situace se však podle něj postupně mění. „Každý desátý Čech nebo Moravan by se za prací přestěhoval, pokud by jim zaměstnavatel pomohl zajistit ubytování a práci i pro partnera či partnerku. Mimochodem, jako zvlášť důležité kritérium to uvádějí nekvalifikovaní pracovníci,“ dodává.
Výrazně větší zájem pracovat mimo domov (kolem 30 procent) mají lidé na Karlovarsku, v Ústeckém, Jihočeském a Olomouckém kraji a v Praze. Naopak v Moravskoslezském, Středočeském a Zlínském kraji je ochotna se za prací přemístit jen desetina populace, ukázal průzkum.
Maximálně hodina cesty
Více než třem čtvrtinám zaměstnanců (76,4 procenta) nyní zabere cesta do práce a z práce nejvýše hodinu denně, další pětině (20,6 procenta) pak mezi jednou a dvěma hodinami.
Více dojíždějí za prací lidé ze Středočeského kraje, Prahy a Liberecka, kde jednu až dvě hodiny denně stráví na cestě až 30 procent všech zaměstnaných.
„Z naší zkušenosti jsou lidé ochotni dojíždět za prací do 50 kilometrů, což zhruba odpovídá půlhodině cesty. Proto také v okruhu 50 kilometrů od větších podniků a industriálních parků je dlouhodobě téměř nemožné nalézt volné lidi,“ potvrzuje Suchánek.
Wincott People přiděluje agenturní pracovníky asi stovkám firem hlavně v automobilovém a strojírenském průmyslu v Česku a na Slovensku. „Naše dlouhodobé zkušenosti ukazují, že Slováci jsou obecně v otázce mobility mnohem otevřenější než Češi a Moravané. Jsou zvyklí se za lepší příležitostí přestěhovat, a to nejen v rámci své země, ale i do zahraničí, nejčastěji do Česka. S tím, jak se platy na Slovensku dorovnávají na úroveň českých, však vidíme, že ochota se za prací stěhovat klesá – ledaže jde o opravdu lukrativní nabídku," říká Suchánek.
Mladší jsou spokojenější
Se svou prací jsou nyní jednoznačně spokojeni více než dvě pětiny (44,2 procenta) účastníků průzkumu. Spokojenější jsou však především mladí lidé do 26 let (přes 53 procent). Se zvyšujícím se věkem spokojenost výrazně klesá (až na 39,9 procenta ve věkové kategorii 54 až 65 let).
„Zajímavé přitom je, že přestože se dvěma pětinám lidí v jejich zaměstnání nelíbí, v dohledné době o změně neuvažují. Buď proto, že ve stávající práci již vědí co a jak, nebo se bojí změn, které s hledáním nového místa souvisejí,“ upozorňuje Suchánek. Kvůli provázání práce s péčí o rodinu nemění zaměstnání navzdory nespokojenosti skoro šest procent lidí, překvapivě je to obdobné pro muže i ženy. Změnit práci kvůli rodině odmítá především generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků.
Více než třetina (34,1 procenta) populace změnila zaměstnání až pětkrát za život (konkrétně 31,7 procenta mužů a 36,5 procenta žen). Každý pátý zaměstnanec (20,2 procenta) dokonce i více než pětkrát (23,7 procenta mužů a 16,7 procenta žen). Významné pracovní změny se více dotýkají lidí s nižším vzděláním.
Celá čtvrtina (25,3 procenta) pracujících odmítá jakékoliv navazující odborné vzdělávání. „S ohledem na turbulentně se měnící trh práce to může znít překvapivě, ale mohu potvrdit, že určitá část lidí skutečně nemá zájem se dále vzdělávat. Nevnímají přínos a kariérní výhody, které by jim to mohlo přinést,“ říká Suchánek.
Třetina (33,3 procenta) pracujících by si ráda obnovila průkazy odborné způsobilosti nebo rozšířila kvalifikaci, ale pouze za předpokladu, že by to zaplatil jejich zaměstnavatel.
