Praha - Osmina lidí v Česku (12 procent) se mylně domnívá, že ke spořicím účtům v bance dostanou státní podporu.
Ještě častěji - ve 14 procentech - je tento omyl rozšířen u podílových fondů. Dvacetina lidí (pět procent) si dokonce myslí, že stát nějak speciálně podporuje i běžný účet v bance.
Vyplývá to z průzkumu na reprezentativním vzorku populace, který pro ČSOB uskutečnila společnost Factum Invenio.
Na státní podporu mají lidé - při splnění zákonných podmínek - nárok u penzijního připojištění, stavebního spoření a životního pojištění. Jde buď o přímý státní příspěvek, daňové odpočty, nebo kombinaci obojího.
O existenci státní podpory u penzijního připojištění přitom ví 92 procent lidí, u stavebního spoření 90 procent a u životního pojištění jen 68 procent.
Na běžných účtech leží 100 tisíc
Průzkum dále ukázal, že alespoň jeden člen domácnosti má běžný účet v 99 procentech případů.
Penzijní připojištění má podle průzkumu alespoň jeden člen domácnosti v 74 procentech případů, následují stavební spoření (65 %), životní pojištění (43 %), spořicí účet (41 %), podílové fondy (12 %), vkladní knížka (9 %) a termínovaný vklad (8 %).
Výše úspor českých domácností se za osm let téměř zdvojnásobila. Na běžných účtech mají Češi průměrně 100 tisíc korun. Jejich podíl na celkovém finančním majetku domácností se zvýšil z 27 % v roce 2004 na 40 % v roce 2011.
Roste nicméně zájem o spořicí účty, které oproti běžným účtům dokážou - až na výjimky - přinejmenším zabránit znehodnocení úspor inflací.
Za poslední dva roky narostl objem úspor na spořicích účtech o 65 procent. Naopak v podílových fondech mají domácnosti o desetinu méně peněz než před dvěma lety.
Peníze chceme hned
Proč lidé nespoří více? Téměř tři čtvrtiny (71 procent) uvádí, že jim peníze stěží vystačí.
Stále rozšířená je také obava, že peníze uložené na spořicím účtu nebude mít rodina kdykoliv k dispozici. "Přitom u spořicího účtu má klient peníze k dispozici do druhého dne," říká Marcela Suchánková, výkonná manažerka segmentu Spoření a investice ČSOB.
Tyto obavy potvrzuje i jiný průzkum, který uskutečnila společnost TNS AISA pro ING Bank na vzorku 800 osob rozhodujících o financích v domácnosti.
"Více než polovina domácností (55 %) uvádí jako hlavní motivaci pro držení úspor na běžném účtu to, že chtějí mít peníze k dispozici vždy, když je potřebují," říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR.
Pro osm procent domácností je důvodem jednoduchost obsluhy běžného účtu a šest procent dotazovaných uvedlo, že nechce další účet.
Tento druhý průzkum se zaměřil jen na domácnosti, které mají nějaké úspory. Naprostá většina (85 %) využívá pro "spoření" běžný účet, 79 procent pak střádá nebo má odloženou finanční rezervu i doma v hotovosti. Oblíbená jsou i stavební spoření (63 %), zhruba polovina domácností (52 %) využívá alespoň pro část úspor také spořicí účet.
Na běžném účtu mají domácnosti uloženu asi třetinu (32 %) úspor, dalších 23 % na stavebním spoření a 17 % shodně na spořicích účtech a doma v hotovosti.
