Praha - Rozdíl mezi výdělky v Česku a na Slovensku za posledních devět let zmenšil. Zatímco v roce 2001 dosahoval slovenský průměr jen tří čtvrtin českého, letos je to už 84 procent. Vyplývá to z nové studie zpracované českým a slovenským statistickým úřadem.
Zatímco průměrná hrubá mzda v Česku činila v prvním čtvrtletí 22 748 korun (zhruba 879 eur), na Slovensku dosáhla 725 eur.
Výraznější rozdíly mezi Českem a Slovenskem jsou ve školství, kde slovenské platy dosahují jen 72 procent českého průměru, který sám o sobě není vysoký. V Česku berou mnohem více (oproti Slovensku) také řidiči, poštovní doručovatelé, zedníci, lékaři či ředitelé velkých podniků.
Na průměr nedosáhnou dvě třetiny lidí
Nejvíce peněz vydělávají v obou státech lidé v peněžnictví a pojišťovnictví - průměrné mzdy tam jsou dvojnásobné proti zbytku ekonomiky.
V obou státech je pod statistickým průměrem mezd většina zaměstnanců - v Česku zhruba 65 procent, na Slovensku dokonce 70 procent. Naopak sumu převyšující 1000 eur vydělává jen 18 procent Slováků, o desetinu méně než v Česku.
Reálnou úroveň mezd z revolučního roku 1989 převýšilo Slovensko poprvé v roce 2007, Česko již v roce 1996. "Jde však jen o průměry, nezahrnují výrazný nárůst mzdových rozdílů," říká Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
Větší turbulence v posledních letech zasáhly Slovensko. V roce 2003 tam proběhla zatím poslední větší vlna deregulace cen. „Srovnatelný pokles kupní síly zaměstnanců v Česku nikdy nenastal," připomíná Holý.
Rozdíly mezi výdělky dobře a špatně placených zaměstnanců jsou vyšší na Slovensku, kde jsou v populaci více zastoupeny nízkopříjmové osoby.
Takzvaný medián - střední hodnota ve vzestupně seřazené řadě, která vymezuje úroveň, pod kterou se nacházejí výdělky poloviny zaměstnanců - je na Slovensku o 22 procent nižší než statistický průměr, zatímco v Česku jen o 17 procent.
Krize zpomalila růst platů, ale nesnížila
Na světovou hospodářskou krizi reagovaly obě země podobně. Nedošlo k zásadnímu propadu nominálních ani reálných průměrných mezd, pouze ke snížení růstu.
"V obou zemích došlo v roce 2009 k masovým propouštěním a rychlému růstu nezaměstnanosti. Propouštěny ovšem byly málo kvalifikované, snadno nahraditelné pracovní síly s nízkými výdělky, a dopad na aritmetický průměr mezd byl proto kladný," říká Holý.
| Čtěte také: Jak se změnily ceny za 20 let? Test nejen pro pamětníky Nový přehled profesí: Tolik si Češi vydělají doopravdy Kupní síla domácností stoupla o 2/3, bydlení stojí víc |
V průmyslu zasaženém masovým propouštěním zbrzdila mzdový růst snížená poptávka. V obchodu a opravách, které byly postiženy spíše sekundárně poklesem tržeb, nicméně mzdy klesly.
Pro obě země platí, že nejvyšší mzdy mají vysokoškoláci - zhruba o polovinu více než celkový průměr. Naopak zaměstnanci, kteří absolvovali pouze základní školu, dostávají na Slovensku 73 procent a v Česku 70 procent průměrné mzdy.
