Kolo, koupání a pokoj v penzionu. Zůstat na dovolenou v Česku plánuje většina lidí

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
21. 6. 2021 11:15
Strávit dovolenou v tuzemsku letos podle průzkumu státní agentury CzechTourism plánuje 76 procent Čechů. V průměru bude trvat 13 dní, lidé za ni utratí 6840 korun na osobu, což je o 700 Kč více, než uváděli loni. Nejčastěji se Češi chystají do Jihočeského kraje a na jižní Moravu, naopak nejméně domácích turistů plánuje dovolenou prožít v Praze a Pardubickém kraji.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Nejvyhledávanějším typem ubytování jsou penziony, do kterých se chystá 45 procent lidí, neplaceného ubytování u známých či u přátel využije 29 procent Čechů, do kempů pojede 29 procent respondentů. Výsledky aktuálního průzkumu představil dnes novinářům ředitel CzechTourismu Jan Herget. Průzkum se uskutečnil v květnu mezi 1000 lidí.

Na dovolené v tuzemsku chce podle průzkumu 44 procent lidí spojit odpočinek s lehčími sportovními aktivitami. Návštěvu kulturních památek plánuje 15 procent Čechů, se zcela pasivním pobytem počítá 14 procent lidí, většinou seniorů, kteří na pobyt vyrazí sami. Návštěvu atrakcí vhodných pro rodiny s dětmi má v programu 13 procent Čechů, hlavně ve věku 31 až 40 let.

V případě sportovních aktivit se chtějí čtyři z pěti lidí na dovolené v ČR věnovat pěší turistice, těší se na ni převážně lidé z větších měst. S cyklistikou formou kratších výletů počítá 53 procent respondentů, koupání a vodní sporty chce do dovolené zahrnout 45 procent lidí.

Hlavní část útrat na dovolené padne podle průzkumu za ubytování, a to asi 42 procent, na stravu připadne 18 procent rozpočtu. Na vstupenky na kulturní představení, do muzeí či památek mají lidé připraveno zhruba 1000 korun.

Obsazenost ubytovacích zařízení v ČR na léto je podle českého hotelového systému Previo.cz kolem 32 procent. Je o devět procent vyšší než loni ve stejnou dobu. Nejvíce zaplněné jsou Orlické hory, Slovácko, Šumava a Český Les. Podle výkonného ředitele Previo.cz Pavla Kotase jsou v těchto lokalitách zaplněny tři čtvrtiny veškerých kapacit, které byly v posledních dvou letech obsazeny.

"Za poslední měsíc, od 18. května do 17. června, se zvedla obsazenost pokojonocí v Previu napříč Českou republikou z 22 procent na 32 procent Pokud bude toto tempo dále akcelerovat jako dosud, lze předpokládat, že do konce června již nebudou na horách a u jezer na letní prázdniny žádné volné týdenní pobyty a jen velmi málo víkendových," řekl. Herget dodal, že průměrná délka plánovaného pobytu se prodloužila z devíti na 13 dní.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy