Praha - Průměrná hrubá nominální mzda v prvním čtvrtletí letošního roku v Česku klesla na 24 061 korun, což je o 0,4 procenta méně oproti stejnému období loňského roku. Jde o porovnání bez zohlednění inflace (pokud ji připočteme, klesla reálná mzda o 2,2 procenta).
Takovou situaci tuzemská ekonomika nepamatuje - alespoň ne od roku 2001, kdy Český statistický úřad tento ukazatel sleduje podle současné metodiky.
Historický pokles nominální mzdy ale není katastrofou. Za pádem tohoto ukazatele, klíčového z pohledu většiny zaměstnanců, je totiž podle statistiků čistě technický důvod.
Statistici tento vývoj předpověděli již na začátku letošního roku, kdy zveřejnili statistiku za poslední čtvrtletí roku 2012. Tehdy průměrná nominální mzda vzrostla o 3,5 procenta, což bylo nejvíce od roku 2009. „Příčiny růstu lze s vysokou pravděpodobností spatřovat nikoli v náhlém zlepšení hospodářské situace podniků, ale ve změně daňové legislativy směrem k narovnání degresivního zdanění u nejvyšších příjmů, která platí od Nového roku," uvedl tehdy Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
Aktuální statistika dala jeho slovům za pravdu. Firmy, které dříve běžně vyplácely roční prémie v prvním čtvrtletí následujícího roku, zareagovaly na vládou prosazený solidární příspěvek ve výši sedmi procent z příjmů nad čtyřnásobkem průměrné mzdy. A roční prémie vyplatily s předstihem již v posledním čtvrtletí roku předchozího.
Protože se do výpočtu průměrné mzdy počítají i prémie, vzrostla tedy statisticky nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 a naopak poklesla v prvním čtvrtletí roku 2013 (kdy se poměřovala s loňským čtvrtletím, ve kterém ještě firmy vyplácely roční prémie podle původního plánu).
„Objem mezd se propadl o jedno procento. Porovnáním s předchozí časovou řadou lze odhadnout, že v něm chybí zhruba 5,3 miliardy korun proti běžnému stavu," dodává Holý.
| Čtěte také: Průměrná mzda poprvé v historii klesla, ceny stouply Kolik zaplatíte státu ze mzdy? Jak se změnily daně Změny daní prošly vládou. Přečtěte si, co vás čeká |
Nejvýraznější vliv mimořádných odměn byl podle Holého v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde se tímto způsobem průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2013 snížila o téměř šest tisíc korun. „Lze odhadnout, že zde došlo mezi čtvrtletími k přesunu zhruba dvou miliard korun," dodává Holý.
Skutečný vývoj se tedy nevymyká z předešlé pokrizové úrovně, kdy nominální mzdy meziročně rostou přibližně v rozmezí jednoho až tří a půl procenta.
„Skutečný mzdový trend lze nejlépe posoudit průměrnými meziročními indexy za celé období od začátku října 2012 do konce března 2013, tedy souhrnem za obě dotyčná čtvrtletí. Průměrná mzda pak nominálně vzrostla o 1,7 procenta, což je sice značně méně než inflace, nicméně nejde o nominální pokles," říká Holý.
Medián mezd neboli hodnota uprostřed mzdového rozdělení činil 20 051 korun, také on poklesl o 0,4 procenta.
Složitá situace
Na druhou stranu je třeba dodat, že mzdy opravdu rostou jen minimálně a reálně dochází už od počátku roku 2012 k jejich mírnému poklesu.
"Situace na trhu práce zůstává poměrně složitá. Firmy sice již tolik nepropouští, nová místa ale ani nevytvářejí. V takové situaci se těžko požaduje zvýšení platu," říká Libora Stodola z oddělení Poradenství pro řízení lidských zdrojů společnosti PwC Česká republika.
"Vyhověno tak bývá zpravidla jen klíčovým zaměstnancům, u nichž si firma dobře uvědomuje, jakou pro ni mají hodnotu a že v době očekávaného ekonomického oživení by je bylo velmi náročné a drahé získat," tvrdí Stodola.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Kde najít volná pracovní místa?
