Praha - Finanční arbitr, který rozhoduje spory mezi spotřebiteli a finančními institucemi, získá výrazně širší kompetence. Kvůli tomu se více než zdvojnásobí rozpočet jeho kanceláře a počet zaměstnanců.
Působnost arbitra se rozšíří o dvě nové oblasti - spotřebitelské úvěry a kolektivní investování. Dosud může rozhodovat jen spory ohledně převodů peněz a využívání elektronických platebních prostředků, zejména karet.
Návrh ministerstva financí v pátek schválili poslanci. K rozšíření pravomocí dojde zhruba od poloviny roku - po schválení Senátem a zveřejnění ve Sbírce zákonů. Tedy o půl roku později, než ministerstvo původně plánovalo.
Na oblast spotřebitelských půjček se měla působnost arbitra původně rozšířit už od ledna 2011, kdy začal platit nový, přísnější zákon regulující poskytování těchto úvěrů (podrobnosti zde). Ten stihla Poslanecká sněmovna schválit ještě před květnovými volbami, zatímco rozšíření kompetencí arbitra nikoliv.
Více peněz a lidí
Právě úvěry patří mezi oblasti, na které si spotřebitelé stěžují finančnímu arbitrovi nejčastěji. Do jeho kompetencí však například v roce 2009 patřila jen šestina všech obdržených stížností - kromě převodů peněz a elektronických platebních prostředků totiž dosud nemohl řešit nic jiného.
Podle zákona bude moci finanční arbitr řešit spory ohledně půjček i tehdy, jestliže spotřebitel podepsal rozhodčí doložku.
Spolu se širokou oblastí úvěrů se kompetence arbitra rozšíří také na další rozsáhlou oblast - spory ohledně kolektivního investování vzniklé mezi spotřebiteli (investory) a investičními fondy či společnostmi.
Ministerstvo financí proto navrhlo, aby se počet odborných zaměstnanců kanceláře arbitra zvýšil z dosavadních šesti na čtrnáct.
Současně se výrazně zvýší také rozpočet arbitrovy kanceláře. V posledních třech letech dosahovaly její náklady zhruba 10 až 11 milionů korun ročně, nově mají činit kolem 26 milionů. Na další dva miliony pak přijdou jednorázové výdaje spojené s rozšířením činnosti.
Vyšší pokuty, půjdou přímo do rozpočtu
Po účinnosti novely se zvýší paušální složka sankce, tedy minimální úhrada placená finanční institucí v případě prohry ve sporu.
Kancelář finančního arbitra se zároveň stane organizační složkou státu hrazenou ze státního rozpočtu, konkrétně z kapitoly ministerstva financí. Dosud její činnost platila Česká národní banka, což bylo v rozporu s požadavky Evropské unie na nezávislost národních centrálních bank.
Sankce uložené finančním arbitrem se nově stanou příjmem státního rozpočtu, nikoliv České národní banky.
Čím dál větší zájem
Na arbitra, který je vlastně "ombudsmanem" nezávislým na bankách, se obrací čím dál víc lidí. Za loňský rok obdržel 822 podnětů, meziročně o zhruba devět procent více. O zahájení řízení rozhodl pouze ve 135 případech, navrhovatelé pak alespoň částečně uspěli jen v 36 procentech případů.
Podněty se nejčastěji týkají převodů peněz v tuzemsku, úvěrů, pojištění, smluvních podmínek, poplatků, platebních karet a jejich zneužití, stavebního spoření a hypoték.
Finanční arbitr v Česku funguje od roku 2003. Na pětileté funkční období jej volí Poslanecká sněmovna z návrhů různých sdružení. Nově jej má jmenovat vláda na návrh ministerstva financí.
| Čtěte také: Zaplatíte milion a hned. I tím hrozí banky ve smlouvách Pozor na dopisy z bank. Jsou doručené, i když nepřijdou Stačí tři koruny v minusu. A banka hned chce dvě stovky |
