Slib Václava Klause před volbami v roce 1996, že do roku 2000 bude v ČR průměrný plat přesahovat 20 000,- Kč se stal legendárním. Tato věta se stala symbolem nerealistických politických slibů, na jejichž důvěryhodnosti nepřidal ani fakt, že je pronesl uznávaný ekonom.
Jaká je skutečnost?
Skutečností je, že ve zmíněném roce 2000 činil průměrný plat v ČR necelých 15 000,- Kč a ani v roce 2005 nebere průměrný Čech slibovaný plat 20 000,- Kč. Dle odhadů bychom se měli magického čísla průměrného platu dočkat v roce 2006. Zdaleka ne všichni však na průměrný plat dosáhnou. Většina zaměstnanců, tedy až 60 %, bere nižší než průměrný plat. Tato skutečnost je důkazem, že nejvyšší platy manažerů a podnikatelů velmi výrazně posunují hodnotu průměrného platu směrem vzhůru, přestože většina zaměstnanců vydělává méně.
V měření příjmů zaměstnanců se tak zavedl tzv. medián, jehož úkolem je určit výši mzdy, kterou pobírá více než polovina zaměstnanců. Tento údaj lépe vypovídá o skutečné a reálné příjmové úrovni zaměstnanců. Dle mediánu byl průměrný plat v roce 2005 nikoliv 18 420,-Kč, ale pouze 15 000,- Kč. Lze říci, že částka 15 000,- Kč je nejčastější mzdou, kterou čeští zaměstnanci pobírají.
Jaké platy skutečně reálně máme?
Ani určení tzv. mediánu není z hlediska srovnání reálné výše příjmu dostačující. Významnou úlohu při srovnávání reálné výše příjmu mají životní náklady, které jsou v každé zemi rozdílné a které je třeba při posuzování životní úrovně brát v úvahu. Tedy co si za svou mzdu může zaměstnanec v dané zemi koupit. Pokud bychom totiž vycházeli pouze z nominálních hodnot, vydělal by si průměrný Čech pouze 21 % průměrné německé mzdy, která činí 2 800 Euro (tedy cca 84 000,- Kč). Životní úroveň v ČR však rozhodně není na jedné pětině německé, ale v důsledku nižších cen a životních nákladů na zhruba 53 % německé. Nominální mzdy má totiž oproti ČR vyšší i např. Polsko, jehož ekonomika je na mnohem horší úrovni než v ČR. Po promítnutí životních nákladů však vychází najevo, že si Polák za svou mzdu koupí mnohem méně než Čech. Velkou výhodou České republiky je totiž fakt, že patří k zemím s nejnižšími cenami v Evropě.
Kdy se tedy dočkáme západoevropských platů?
Pokud by naše platy reálně rostly i nadále současným tempem, tedy průměrně o 4,2 % ročně (oproti 1,2 % v západní Evropě), dočkali bychom se mezd srovnatelných s našimi západoevropskými kolegy někdy za 20-30 let. Jak ČSSD (Jahnův plán ekonomické strategie), tak ODS (modrá šance) nám slibují zrychlení růstu platů a zásadní zrychlení ekonomického růstu, který by měl růstu platů významně dopomoci. Dle plánu ČSSD by naše ekonomika měla růst až o 6 % ročně a dohnat průměrnou úroveň EU do roku 2013, dle plánu ODS by měla růst ekonomika o 8-9 % a průměrnou ekonomickou úroveň EU bychom měli dohnat ještě dříve.
Dle slibů vládní ČSSD bychom se v případě jejího vítězství v letošních volbách mohli těšit na průměrný plat ve výši 26 500,- Kč v roce 2010. Ekonomové se shodují, že dosažení této výše je skutečně reálné. ODS nám slibuje prostřednictvím nižších daní reálný růst platů ještě vyšší.
Pokud by reálný růst mezd kopíroval slibovaný růst hospodářství, pak bychom úroveň mezd např. v Německu mohli dosáhnout již za 12 let, tedy v roce 2018 - 2020. Důležitou podmínkou dosažení tohoto cíle by bylo, že se nesmějí životní náklady zvyšovat výrazně rychleji než v západních zemích a že růst platů bude až trojnásobný (jako v současnosti) oproti růstu platů v Německu či jiných srovnatelných zemích. Většina analytiků se však domnívá, že platy západních sousedů budeme dohánět 25-30 let. O tom, zda to bude dříve, však zřejmě nerozhodnou politici ani jejich program, ale práce, chuť studovat, podnikavost a produktivita každého z nás.
Otázkou je, zda sliby obou nejsilnějších stran neodpovídají legendárnímu slibu Václava Klause o dvacetitisícových platech v roce 2000. Jaká je skutečnost, všichni víme.
