Praha - Lidem, kteří zapomenou včas uplatnit některou daňovou úlevu, se od letošního roku ztížila možnost pozdější opravy.
Nový daňový řád totiž zpřísnil pravidla pro podání dodatečného daňového přiznání, pokud z něj vyplyne nižší než původně vypočtená daň.
Kdo bude chtít opravit své přiznání po uplynutí řádného termínu, bude tak moci učinit jen tehdy, jestliže "vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši".
Podle jednoho z hlavních autorů nového zákona není "novou skutečností", jestliže někdo jen zapomněl, třeba i z neznalosti, včas uplatnit daňovou slevu či odpočet.
Dosud není jasné, zda v praxi budou podobně přísné i finanční úřady - podle ministerstva financí nikoliv, ale závaznější stanovisko zatím chybí.
Novinka se netýká přeplatků, o něž se člověk nebo firma přihlásí na základě daňového přiznání podaného v řádném termínu. V těchto případech se pravidla nemění. S jedinou výjimkou: Dosud stát nevracel přeplatky nižší než 50 korun, od letoška se hranice zvýšila na dvojnásobek. Kdo má tedy nižší přeplatek, dostane jej zpátky až poté, co (v součtu) přesáhne sto korun.
Oprava daňového přiznání
- Jestliže v již podaném přiznání objevíte jakoukoliv chybu, můžete podat opravné nebo dodatečné přiznání. V případě, že nově vypočtená daň je vyšší než původní, je to dokonce vaše povinnost.
- Opravné přiznání lze podat až do uplynutí standardní lhůty k podání daňového přiznání, tedy v zásadě do 1. dubna. Úřad pak vychází z toho nového, k předchozímu tedy nepřihlíží. Nehrozí vám žádná sankce ani nemusíte nic vysvětlovat.
- Po uplynutí řádného termínu (v zásadě po 1. dubnu) už můžete podat jenom dodatečné přiznání.
- Pokud jím nárokujete "zapomenutou" slevu, záleží jen na vás, kdy a jestli ho podáte.
- Jestliže však zjistíte, že máte zaplatit vyšší než původně vypočtenou daň, je podání dodatečného přiznání vaší povinností, nikoliv jen možností.
- V obou případech tak ale máte učinit do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy jste tuto chybu zjistili.
- Dodatečné daňové přiznání lze podat nejpozději do tří let od (původní) lhůty pro podání řádného daňového přiznání.
- Ohledně samotného přeplatku pak platí, že nepožádáte-li o jeho vrácení do šesti let od konce roku, ve kterém vznikl, přeplatek zanikne a stane se příjmem státního rozpočtu.
Co je "nová skutečnost"?
Jak to fungovalo do konce loňského roku? Pokud jste včas podali daňové přiznání a zhruba do tří let zjistili, že jste zapomněli uplatnit některou úlevu, mohli jste podat dodatečné daňové přiznání. Tím jste si zpětně snížili daň a stát vám pak musel vrátit přeplatek.
Nový daňový řád od letošního roku tuto možnost sice ponechal, ale zavedl zmíněnou podmínku - daň si můžete dodatečně snížit jen tehdy, jestliže "vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy".
Rozhodující tedy bude, zda finanční úřady budou za "nové skutečnosti" považovat situaci, kdy jste prostě jen zapomněli některou slevu včas uplatnit - třeba proto, že jste o ní nevěděli nebo neměli úplně přesné informace, například i kvůli poměrně nepřehledným a často se měnícím daňovým předpisům.
Vaše chyba, že jste zapomněli
„Pokud si někdo nepřečetl zákon nebo to tam nenašel, popřípadě špatně vyplnil formulář, lze to těžko považovat za nový důkaz nebo novou skutečnost, jak požaduje zákon," říká přísně Peter Chrenko, partner v daňovém a právním oddělení poradenské společnosti PwC.
Právě Chrenko byl náměstkem ministra financí Miroslava Kalouska pro oblast daní v době, kdy vznikala konečná verze nového zákona a je považován za jeho hlavního autora.
"Pokud si zapomenete uplatnit slevu na dítě, sotva berňáku prokážete, že ho před vámi manželka celou dobu schovávala, a když jste se pozdě vracel z práce, tak děti už spaly a nepočítal jste je," dodává Chrenko.
Také podle Petra Tomana z poradenské společnosti KPMG je zřejmé, že záměrem nové úpravy bylo vyloučit případy, kdy člověk nebo firma uplatnili při zpracovávání svého řádného daňového přiznání nesprávný výklad právních předpisů.
"Oproti stávajícímu stavu je třeba počítat s rizikem určitého zúžení možnosti podání dodatečných daňových přiznání na nižší daň, respektive na vyšší ztrátu," očekává Toman. Konkrétní postup ale bude záležet především na finančních úřadech.
Nebojte se a zkuste to
"Otázka, zda novou skutečností může být i to, že člověk nebo firma udělali chybu, kterou si nyní uvědomili, je v současnosti velmi ožehavým tématem," potvrzuje advokát Ondřej Lichnovský ze společnosti Lichnovský, Ondrýsek a partneři, specializující se právě na daňové spory.
Lichnovský však očekává, že sporné ustanovení by mělo být vykládáno ku prospěchu poplatníků. Doporučuje proto nadále podávat dodatečná daňová přiznání i v případě, že „novou skutečností" je pouze povědomí o chybném vyhotovení řádného přiznání.
Generální finanční ředitelství, které by mělo sjednocovat postup jednotlivých finančních úřadů, zatím ke spornému bodu nevydalo jasný "návod".
"Odpověď na tuto otázku se řeší a dosud nebylo přijato konečné stanovisko. Až ho budeme znát, obratem vám jej zašleme," odpověděla online deníku Aktuálně.cz Jana Kaslová, vedoucí oddělení komunikace Generálního finančního ředitelství.
Jasno má nicméně samotné ministerstvo financí. "Zjištění omylu, byť vlastního, lze považovat za novou skutečnost ve smyslu daňového řádu," tlumočí stanovisko úřadu jeho mluvčí Ondřej Jakob.
| Čtěte také: Sleva na manželku vám ušetří 25 tisíc na daních Stát nechá víc peněz na děti, neplaťte víc než musíte Daňové přiznání online. Spočítejte si snadno a rychle |
"Podle zákona nemusí jít pouze o takové nové skutečnosti, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu uplatněny v řízení dříve. Pokud tedy poplatník později zjistí, že se spletl a tudíž i ošidil, může s odkazem na tuto novou skutečnost podat dodatečné daňové přiznání," ujišťuje mluvčí ministerstva.
Finanční úřad podle Jakoba nebude zkoumat, zda poplatník mohl a měl vědět, že jím podané řádné daňové přiznání obsahuje chyby.
Mělo to jiný důvod
Ke zpřísnění zákona došlo podle ministerstva financí z jiného důvodu. "Smyslem je zejména vyloučení možnosti, aby poplatníci využívali tuto formu podání na opravu procesních pochybení finančního úřadu," vysvětluje Jakob.
Hlavním cílem prý bylo, aby dodatečné přiznání nešlo použít v případě, že dané důvody už poplatník uplatnil v odvolání, v mimořádném opravném prostředku (návrhu na obnovu řízení), ve stížnosti či v žalobě u správního soudu.
"To, že vyměření daně bylo nezákonné z důvodu procesních vad, neznamená, že hmotněprávní povinnost uhradit daň v zákonem předvídané výši pro futuro zanikla. Nemělo by tedy být důvodem pro podání dodatečného přiznání na daň nižší," upřesňuje Jakob.
Podobně tuto novinku vysvětlovala také důvodová zpráva k návrhu zákona před projednáváním v Poslanecké sněmovně v roce 2009, v samotném znění zákona však zůstalo jen obecnější ustanovení ponechávající prostor k nynější nejistotě.
Mluvčí nicméně zdůrazňuje, že stanovisko ministerstva financí není rozhodující. Závazný výklad zákona může podat jen soud, a to vždy pouze v konkrétním posuzovaném případě. Ani „metodické vedení" finančních úřadů nemá na starosti přímo ministerstvo, ale zmíněné Generální finanční ředitelství.
"Teprve praxe ukáže, zda jsou s interpretací ustanovení týkajícího se dodatečného přiznání tak zásadní výkladové problémy, že je nutná novelizace," dodává mluvčí ministerstva.
