Foto: Shutterstock.com

ZOK je tady

V roce 2020 by měla nabýt účinnosti novela zákona o obchodních společnostech a družstvech známá jako ZOK. Novela má zejména zpřesnit nejasnosti, zjednodušit správu společností a potlačit některou zbytečnou administrativu.

"Jednou z nejvýznamnějších změn je nový způsob rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů. Nová úprava na rozdíl od předešlé umožňuje rozdělit zisk či jiné vlastní zdroje společnosti kdykoliv v průběhu účetního roku, a to i opakovaně. K takovému rozdělení však musí dojít do konce účetního období následujícího po období, za které byla vypracována a projednána účetní závěrka, na základě které se zisk nebo jiné vlastní zdroje rozdělují," vysvětluje advokát PwC Legal Petr Glogar.

• Samozřejmostí zůstává, že takové nakládání s prostředky není neomezené a je nutno správně spočítat, kolik prostředků lze vyplatit, aby firma neskončila v insolvenci.

Novela ZOK rozšiřuje také právo valné hromady ovlivňovat vedení společnosti. "Společníci tak prostřednictvím valné hromady budou moci udělovat jednateli strategické a koncepční pokyny k obchodnímu vedení, což dosud nebylo zákonem připuštěno, nicméně v praxi se často uplatňovalo. Nyní tato pravomoc bude vyplývat přímo ze zákona," vysvětluje Petr Glogar.

Významnou novinkou je podle Glogara také úprava podílu s vysílacím právem a možnost takzvané kooptace jednatele. Podíl s vysílacím právem je podíl společníka, s nímž je spojeno právo jmenovat a odvolat jednatele společnosti. Kooptace jednatele je možnost jednatelů, kteří jsou kolektivním orgánem, aby si za určitých podmínek sami zvolili náhradu za odvolaného nebo odstoupivší jednatele.

Pro akciové společnosti bude podstatně upraven takzvaný monistický systém řízení, tedy řízení se správní radou, ředitelem a valnou hromadou. "Měl by být zrušen orgán statutárního ředitele a ponechány pouze dva zbývající uvedené orgány. Správní radě by pak příslušela jak funkce statutárního orgánu, tak i kontrolního orgánu," vysvětluje změnu advokát Glogar.

Se změnou ZOK by se měla také zjednodušit pravidla při splacení peněžitého vkladu do základního kapitálu. Stará úprava vyžadující bez omezení finančního stropu splatit kapitál na zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva bude eliminována.

"Vklady do 20 tisíc korun tak mohou být splaceny i jiným způsobem, například notářskou úschovou. Pro korporace s nízkým základním kapitálem tak odpadne nutnost zřizovat tyto účty pro složení finančních prostředků," dodává Glogar.