Neprodejné akcie teď můžete darovat. Když to zaplatíte

František Mašek, Peníze.cz
4. 7. 2011 6:30
Novinka pro všechny, kdo zdědili nezajímavé akcie z kuponové privatizace
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Zatímco během kuponové privatizace se o akcie zajímal snad každý, dnes mnozí Češi ani nevědí, zda ještě nějaké vůbec vlastní. Jejich zájem se často probudí, až když zdědí akcie po příbuzných.

Dědictví potěší. Pokud se ovšem místo akcií ČEZ nebo Komerční banky objeví firmy, u nichž není pořádně jasné, zda ještě vůbec existují, je to spíše danajský dar.

Může se stát, že dědic získá akcie, které je obtížné či nemožné prodat, s nimiž není možné obchodovat a za jejich držení musí navíc každoročně platit.

Platíte i za pouhé držení

Evidence akcií v Centrálním depozitáři cenných papírů, který od loňského července nahradil Středisko cenných papírů, totiž není zdarma. Pomineme-li akcie firem v konkurzu nebo likvidaci.

Drobný investor, který nehodlá obchodovat, může mít akcie v nezařazené evidenci, což ho nic nestojí a ještě může inkasovat dividendy od společností, jejichž akcie drží.

Pokud ale akcie zdědí a sám má maximálně cenné papíry v nezařazené evidenci a nevlastní žádný účet v Centrálním depozitáři cenných papírů, nezbývá mu než oslovit některého z účastníků depozitáře (to jsou zejména banky), aby mu za roční poplatek zařídil klasický účet v depozitáři.

Výše poplatku je závislá na hodnotě akcií. U akcií, s nimiž se neobchoduje, přitom může být paradoxně vyšší - v tom případě je totiž směrodatná hodnota nominální. Ta bývá často tisíc korun, což je více, než činí tržní hodnota řady jiných titulů.

Čtěte také

Pokles indexu Dax na burze ve Frankfurtu

Podarujte potřebné...

Pokud chcete zjistit, zda vám Centrální depozitář registruje účet majitele cenných papírů, informace hledejte na jeho webu.

Na základě rodného čísla se zde dozvíte, zda máte registrovaný účet, a to včetně některých fondů, které vlastníte. Správci části fondů však využívají takzvanou samostatnou evidenci, v depozitáři je nenajdete.

Jaké cenné papíry však na svém případném účtu máte, to zjistíte pouze přes některého z účastníků depozitáře - za úplatu.

Od července je možné zděděné a těžko prodejné akcie darovat Nadačnímu fondu Centrálního depozitáře cenných papírů.

"Mohou to být akcie všech, včetně firem, které jsou v konkurzu nebo v likvidaci, s výjimkou Harvardského průmyslového holdingu v likvidaci," říká generální ředitelka depozitáře Helena Čacká. Převoditelnost akcií HPH je omezená kvůli právní nejistotě panující ohledně této společnosti.

Činnost Nadačního fondu CDCP bude sponzorovat burza. Pokud by se v něm díky darům podařilo koncentrovat zajímavější podíly v některých firmách, a pak je prodat, půjdou peníze z fondu pro lidi v tísni nebo na pomoc těm, které postihla živelná pohroma, a to přes některou z existujících nadací, kterou vybere správní rada fondu.

Zatím má podle Čacké možnost zprostředkovat Nadačnímu fondu CDCP darování neobchodovatelných akcií Česká spořitelna a Komerční banka, později se chtějí připojit i další účastníci Centrálního depozitáře.

Na co si při darování dát pozor? Dočtete se ve zbytku článku na webu Peníze.cz, kde najdete i diskusi k tématu.

Foto: Reuters
Čtěte více:
Pokračování a diskuzi najdete zde
 

Právě se děje

před 6 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 52 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
Další zprávy