Nenápadná změna: Zákaz odborů v nejmenších firmách

Petr Kučera Petr Kučera
28. 11. 2011 5:00
Odbory mohou působit u zaměstnavatele jen tehdy, pokud jsou členy alespoň tři zaměstnanci
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Martin Netočný

Praha - Jestliže odbory nezískají alespoň tři členy z řad zaměstnanců konkrétní firmy, nebudou v ní po Novém roce moci působit.

Tak lze ve stručnosti popsat jednu z méně známých změn, kterou od ledna 2012 přináší novela zákoníku práce.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV totiž ve sněmovně prosadila zpřísnění dosavadních podmínek. Dotkne se hlavně nejmenších firem.

Odborová organizace bude moci působit u zaměstnavatele jen tehdy, pokud jsou jejími členy alespoň tři jeho zaměstnanci.

Sami odboráři i opoziční ČSSD považují schválenou změnu za protiústavní. "Povede to k vyloučení ústavně chráněného práva zaměstnanců na sdružování k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů. Zejména ve firmách, kde pracuje jen jeden či dva zaměstnanci," říká například poslanec ČSSD Jan Chvojka.

"Je to pravděpodobně v rozporu nejen s ústavním pořádkem, ale i s garancemi zakotvenými v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána," dodává Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Kromě firem s jedním či dvěma zaměstnanci se novela může dotknout i společností, kde sice pracuje například deset lidí, ale o členství v odborech mají zájem jen jeden nebo dva z nich.

Členem může být kdokoliv

Dosud platí, že vedle zaměstnanců mohou být členy odborů i nezaměstnaní, studenti, důchodci a podobně - tedy lidé, kteří v konkrétní firmě vůbec nepůsobí. Toto pravidlo sice zůstane, ale zpřísní se právě o podmínku, aby mezi nimi byli alespoň dva zaměstnanci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zpřísnění prosadilo, uznává, že působení "třetích" osob ztěžuje jednání zaměstnavatelů se zástupci zaměstnanců.

"Alespoň někteří zástupci by měli být zaměstnanci, protože nejlépe znají konkrétní okolnosti," vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě ke schválené novele.

Podle ministerstva jde pouze o doplnění dosud neúplné právní úpravy, nikoliv o oslabení pozice odborů nebo o útok na svobodu sdružování.

"Nynější mezera v legislativě v praxi stále více vadí. Byly řešeny případy, kdy odborová organizace neoznámila zaměstnavateli, že existuje, a pak i soudně uplatňovala svá práva, která zaměstnavatel neuspokojil jen proto, že o ní vůbec nevěděl," uvádějí právníci ministerstva v návrhu.

Novela proto také výslovně stanoví, že odborová organizace musí zaměstnavateli oznámit splnění zákonných podmínek (vedle minimálního počtu členů jde také o příslušné oprávnění podle stanov).

Ministerstvo věří, že omezení není v rozporu s mezinárodněprávními závazky, protože jejich výklady nebrání stanovení určité reprezentativnosti odborové organizace, aby mohla za zaměstnance jednat.

Čtěte také

Stávka odboářů

Poslankyně Vladimíra Lesenská z ČSSD připomíná, že odborová organizace může vzniknout nejen u konkrétního zaměstnavatele. "I když je to nejobvyklejší způsob, vznikají tyto organizace rovněž na územním principu a sdružují především zaměstnance malých zaměstnavatelů. Právě je novela znevýhodní," podotýká.

ČSSD zatím analyzuje, co všechno z takzvaných reformních zákonů napadne u Ústavního soudu. "V případě zákoníku práce považuji za protiústavní dva body - vedle omezení odborů jde také o zavedení nového výpovědního důvodu kvůli hrubému porušení stanoveného režimu při pracovní neschopnosti," říká poslanec Jan Chvojka.

Na Slovensku šli dál

Výraznější omezení přinesla slovenská novela zákoníku práce, účinná od letošního září.

Na Slovensku nově platí, že odbory mohou zastupovat všechny zaměstnance jen tehdy, jestliže mají podporu alespoň 30 procent pracovníků. Působí-li ve firmě více odborových organizací, postačí, když tento limit splní společně.

V Česku podobné omezení zatím neexistuje. I ty nejmenší odborové organizace tedy mohou automaticky zastupovat i zaměstnance, který není jejich členem - pokud si výslovně nepřeje opak.

"Velmi jsme o tom diskutovali se zástupci firem i zaměstnanců, ale nebyla širší vůle k tomu, aby se to zaběhnuté pravidlo změnilo," říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

"Osobně se mi líbí německý model, kdy odborová organizace vyjednává pouze za své členy. Nicméně kvůli požadavku rovného přístupu se pak výsledek vztáhne na všechny zaměstnance. To považuji za ústavně konformnější, nicméně praktický dopad je úplně stejný," vysvětluje Drábek.

Ochrana odborářů se nemění

I po novele má v Česku platit, že zástupci zaměstnanců nesmějí být kvůli výkonu své činnosti znevýhodněni (ani zvýhodněni) ve svých právech.

Stejně jako ostatní zaměstnanci mohou dostat výpověď jen ze zákonem stanovených důvodů. U funkcionářů odborů, a to i v následujícím roce po konci funkčního období, je navíc k výpovědi potřeba souhlasu odborové organizace.

Informace o členství konkrétního zaměstnance v odborech navíc zůstává chráněným osobním údajem, bez souhlasu pracovníka na ni nemá zaměstnavatel nárok.

V praxi tak může být náročnější ověřit, zda jsou členy odborů alespoň tři zaměstnanci. "Pokud by zaměstnavatel nevěřil tvrzení odborů, musel by příslušné potvrzení vystavit notář," říká k tomu Vít Samek z Českomoravské konfederace odborových svazů.

 

Právě se děje

Další zprávy