reklama
 
 

Téměř rok pozoroval lidi v obchodech. Češi se rozčilují méně než Slováci, říká autor hry U kasy

10. 5. 2018 6:55
Video: Pavol Seriš ve své hře U kasy. | Video: František Grossmann |  01:53
Herec Pavol Seriš chodil s papírem a perem do obchodů a zapisoval si, jak se kupující i personál prodejny chovají v různých problémových situacích. Vznikla z toho hra U kasy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz teď Seriš vysvětluje, jaké situace paroduje či jak sám zvládá dlouhé fronty.

Aktuálně.cz: Proč jste sepsal hru, která se točí kolem běžného nakupování?
Pavol Seriš: Nakupování je fenomén, který zde před 15 až 20 lety nebyl. Lidé tráví v obchodech velmi mnoho času, pravidelně sledují letáky a slevy a úplně tím žijí a stal se z toho pro ně životní styl. Někteří si nedokážou představit ani jeden den, který by strávili bez nakupování. Myslím si, že tento každodenní fenomén je třeba brát trochu více s nadhledem, a právě proto jsem si toto téma vybral.  

Kde jste bral inspiraci?
Přímo v obchodech. S papírem a perem jsem chodil do malých obchodů i do supermarketů a hypermarketů a sledoval jsem, jak se kdo chová, když se něco děje. Sledoval jsem například situace u pokladen, když se rozbije kasa nebo chce někdo něco stornovat. Nebo jak kdo reaguje, když se něco rozbije. Kvůli čemu se lidé zlobí. Nakonec z toho bylo 10 stran.

Jak dlouho jste kupující sledoval?
Zhruba tři čtvrtě roku. Obecně si v únoru či v březnu vymyslím téma a pak tři čtvrtě roku sbírám materiál a na podzim mám premiéru. Ze sebraných věcí využiji jen část, protože někdy se mi zdá něco vtipné, ale třeba po dvou týdnech mi to už vtipné nepřipadá, tak to vyhodím. 

Když zkoušíte, díváte se do zrcadla, nebo si někoho pozvete?
Zrcadlo je dobré, ale vše před ním vyzkoušet nejde. Potřebuji oči někoho jiného, které mi dají zpětnou vazbu. V průběhu psaní předvádím některé části kamarádům a zjišťuji, jak na to reagují. A měsíc před premiérou si pozvu režiséra či dramaturga a zjišťuji, jak se to líbí jim, a snažím se to upravit.

Přidáváte do hry nové situace?
Ano, když se něco stane, například je něčeho v obchodě málo a lidem to chybí nebo když zdražily vejce a máslo. Nechám se také inspirovat publikem, každé reaguje na něco jiného, tak se to tomu snažím přizpůsobit.

Pavol Seriš

Pavol Seriš

  • Herec Pavol Seriš se zaměřuje na autorské divadlo, v němž kombinuje formát stand-up komedie, fyzického divadla, absurdního humoru, pantomimy, tance i kresby. Nejlépe se cítí v žánru komedie jednoho herce.
  • V repertoáru má nyní pět her: Chutnalo vám, páni?, Ze zoo, Autor, Samko Tále a U kasy, kterou hraje od roku 2015 a má za sebou už téměř 50 repríz, které shlédlo přes 5 000 diváků.
  • Pavol se narodil v dubnu 1986. Po studiu na Gymnáziu Ľudovíta Štúra se učil angličtinu a norštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a začal se věnovat divadlu.
  • V roce 2006 založil s Jurajem Hubinským autorské divadelní seskupení Neandrtal Teatr. V roce 2010 byl přijat do Ateliéru klaunské scénické a filmové tvorby na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 2013 pokračoval na JAMU v doktorandském studiu, které ukončil v prosinci 2017. Věnuje se i krátkým filmům.
  • V bufetu jde poznat podle toho, že nemá rád hořčici.

Jak jste do textu zařadil drahé máslo?
Většinou to přidám do nějakého charakteru nebo do hlavní postavy, což je v tomto případě prodavač Karol. Ten se zakouká do zákaznice, a aby ji získal, tak jí řekne "velké tajemství", že například "máslo půjde od pondělí dolů".

Sbíráte scénky jen v Česku, nebo i na Slovensku a v dalších zemích?
Na obou místech. Inspiruji se tím, kde jsem. Většinu času žiji v Brně, ale cestuji po celém Česku i do zahraničí. Nedávno jsem měl východní turné - Košice, Bardějov, Prešov -, tam všude jsem sbíral další materiál. 

Chovají se všude zákazníci stejně?
Obecně ano, tak velké rozdíly nejsou, ale celkem stabilní chování zákazníků ovlivňuje například počasí či den. Když svítí sluníčko, tak jsou pozitivnější, když je hnusně, tak jsou nepříjemnější. Jinak se chovají v pondělí, jinak v neděli.

Když bych porovnával Čechy a Slováky, tak Češi jsou klidnější. Když se něco nepovede, například se rozbije kasa nebo si někdo zapomene zvážit zeleninu, tak Slováci jsou ještě temperamentnější a dají ještě více najevo, že se zlobí. I zde jsou lidé nervózní a nahněvaní, ale méně než na Slovensku.

Vy sám nakupujete spíš v malých obchodech, nebo ve velkých?
Větší nákupy dělám v supermarketech či hypermarketech, tak jednou až dvakrát za týden. Pro něco malého, třeba džus či cider, se stavím každý den v malém obchodě.

Chováte se někdy také jako postavy, které parodujete?
Možná se tak někdy podvědomě chovám, třeba před výplatou zdaleka nenakupuji tak sebevědomě jako po výplatě, ale myslím, že nejsem takový extrém jako někteří lidé, které karikuji.

Co vás osobně štve při nakupování?
Když chci něco nakoupit a v obchodě to není třeba proto, že je zrovna na tento výrobek sleva. Mám totiž obchod blízko svého domu, takže si třeba dám vařit vodu na těstoviny, a když v prodejně nejsou, tak musím vodu zase vypnout a jet někam mnohem dál autem, což mi hodně vadí. 

Také mi vadí, když se dlouho čeká, ale v poslední době si s sebou beru malou knížku a čtu si. Tím se to snažím zvládnout, abych se nemusel rozčilovat nebo nervózně ťukat do mobilu. Ale když někam spěchám a něco se u kasy stane, tak jsem samozřejmě nervózní, ale nejsem typ člověka, který by se hlasitě rozčiloval a nadával.

Nechal jste někdy v obchodě nákup kvůli dlouhé frontě?
Ano, jednou, ale měl jsem jen pár věcí a nutně jsem je nepotřeboval.

V loňské anketě jsme nechali čtenáře hlasovat o deseti situacích, na které si nejčastěji stěžovali. Ohodnoťte je sám na desetibodové škále. Jednička znamená, že vám vadí nejméně, desítka naopak nejvíce…

  • Chybějící zboží z letáku: "Na letáky se nedívám, takže nula."
  • Matoucí slevy: "Tolik to nesleduji, jedna až dvě."
  • Komplikace na pokladnách: "Pět."
  • Dlouhé fronty: "Sedm."
  • Málo místa za kasou: "S tím jsem nikdy neměl problém, takže nula."
  • Špatné ovoce a zelenina: "Když chci vařit, tak to vadí, takže pět až šest."
  • Asistent, který neporadí: "Pět."
  • Špinavé košíky: "To se mi až tak nestává, dva."
  • Málo parkovacích míst: "Skoro vždy zaparkuji, jedna až dva."
  • Úzká parkovací místa: "Mám golfa, většinou to zvládám, takže jedna."

Na pódiu jezdíte s nákupním vozíkem. Ten jste dostal jako sponzorský dar, nebo jste ho někde našel? 
Našel, dokonce dvakrát. To se stává, že najdete košík na ulici či v parku, takže takto jsem našel dva a jeden mám v Brně, druhý v Trenčíně.

autor: Iva Špačková | 10. 5. 2018 6:55

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama