Řetězec Žabka je na ústupu, vytlačuje ho konkurence

Lucie Hrdličková
1. 9. 2015 10:00
Tesco nyní pod značkou Žabka sdružuje 112 provozoven. Ještě na konci roku 2013 jich podle dostupné výroční zprávy provozovalo 141.
Foto: Economia

Praha – Před pár lety měla síť potravin Žabka velké ambice: provozovat až pět set obchodů. Chtěla získat vytížená místa v centrech měst i takzvané dopravní uzly. S počtem prodejen se ale zarazila na pětině z původního plánu a na nádraží také nepronikla. Teď je na ústupu.

Z českých ulic zmizely za poslední rok tři desítky Žabek, které zde formou franšíz provozuje maloobchodní společnost Tesco. Žabku dnes už nenajdete například v centru Prahy za obchodním domem Bílá labuť nebo ve frekventované lokalitě v pražské Troji nedaleko zoologické zahrady.

„Letos jsme zavřeli několik obchodů,“ potvrzuje manažer sítě Radim Lunda. „Prodejny jsme nuceni uzavřít v případě, že není ekonomické je provozovat, abychom tím udrželi konkurenceschopnost celé sítě,“ vysvětluje.

Tesco uvádí, že nyní pod touto značkou sdružuje 112 provozoven. Ještě na konci roku 2013 jich podle dostupné výroční zprávy provozovalo 141. Část z nich v tomto období odprodalo tuzemskému maloobchodnímu řetězci Hruška.

Tesco provozuje řetězec Žabka od roku 2011, kdy jej odkoupilo od skupiny Penta. Síť tehdy hospodařila s téměř dvousetmilionovou ztrátou, z níž se postupně dostala. Výsledky Žabky za poslední rok však ukazují, že na trhu musí nyní znovu bojovat. Za hospodářský rok 2014 se při tržbách 1,9 miliardy propadla do ztráty 47 milionů korun. Ještě rok předtím přitom vydělala 90 milionů korun.

Vyhledáváme další příležitosti

Žabkám se často vytýkají vysoké ceny či úzký sortiment. Na druhé straně výhodou obchodů je jejich dlouhá otevírací doba. Cenovou pověst se řetězec snaží zachraňovat svou nabídkou pro věrné klienty. „Pro členy klubu, kterým se může stát prakticky každý, jsme například zlevnili více než devadesát základních položek na úroveň hypermarketu,“ říká Lunda.

Tesco blíže problémy svých obchodů nekomentuje. Často ale zmiňuje třeba vysoké nájmy v místech, kde má prodejny. „Například obchod Žabka v Praze-Troji jsme zavřeli z toho důvodu, že jsme se nedohodli na výši nájmu s majitelem prostor,“ připomíná Lunda.

Konkrétně v Troji nicméně potraviny na místě bývalé Žabky zůstaly, jen změnily název. Tesco tedy zjevně (podobně jako na dalších místech) rozvázalo smlouvu s franšízantem.

Tesco, které má samo na českém trhu potíže, přitom plánovalo ještě před dvěma lety intenzivní rozvoj Žabky, a to i mimo Prahu, kde se stále nachází většina obchodů celé sítě. Lunda tvrdí, že expanze se nezastavila. „Aktivně vyhledáváme další obchodní příležitosti a máme zájem na dalším rozvoji sítě Žabka, zejména v oblasti Středočeského kraje a Prahy,“ prohlásil.

Konkurence rychle roste

V regionech mezitím přibývá jiných menších prodejen i večerek, které budují konkurenční společnosti. Asi nejrychleji rostoucím rivalem je síť Můj obchod, kterou zformoval řetězec Makro. „Tento rok chystáme otevřít pětistý obchod. V příštím roce pak plánujeme zařadit do aliance přibližně dalších 160 obchodů,“ říká Eva Myslivečková, regionální manažerka Makra, která má síť na starosti.

Řetězec učinil chytrý krok – pod stejné logo sdružil řadu dříve nezávislých vietnamských obchodů nebo regionálních samoobsluh a večerek, kterým nyní garantuje vedle svého zboží marketingovou podporu. Majitelům také pomáhá s prezentací a kultivuje jejich prodejny. Nejde ale o klasické franšízy.

Zajímavá místa na trhu obsadila také společnost JPServis se svými malými kiosky Pont Market. Obchody pod touto značkou firma otevírá především na frekventovaných dopravních uzlech, jako jsou vlaková či autobusová nádraží. Firma jich nyní provozuje 25, zatím jen jednu pobočku formou franšízy. Těch by ale mělo přibývat. „Další místa, kam se náš typ obchodu kromě hromadné dopravy hodí, jsou třeba zdravotnická zařízení nebo kancelářské komplexy,“ naznačuje ředitel sítě Marek Cagášek.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy