Místo jídla stačí pět lahviček. Česká firma dobývá Evropu

David Kořínek
10. 8. 2015 7:13
Jídlo v prášku s názvem Mana si získává příznivce po celé Evropě. Nyní firma představila další novinku. Co si o tom myslí experti na výživu?
Jídlo v prášku teď dostane i jednodušší, ale dražší verzi - přesně odměřené porce v lahvičkách.
Jídlo v prášku teď dostane i jednodušší, ale dražší verzi - přesně odměřené porce v lahvičkách. | Foto: Heaven Labs

Praha – Místo běžného jídla si dáte jen pět lahviček denně. Česká start-upová firma Heaven Labs představila v uplynulém týdnu novinku s názvem Supermana, slibující plnou náhradu pestré stravy. Každá lahvička obsahuje 20 procent doporučovaného denního nutričního a kalorického příjmu. Jde o 400 kilokalorií tekutiny v lahvi, která vypadá jako kapsle.

Supermana vychází z prvního českého jídla v prášku nazvaného Mana, který firma uvedla na trh loni koncem léta. Oproti němu je ale Supermana rychlejší a jednodušší. Není totiž potřeba nic odměřovat nebo míchat, vše už je připraveno k okamžité spotřebě.

Novinka má být k dostání od prosince. Případný konzument sice ušetří plno času, ale určitě ne peníze. Cena jedné porce totiž přijde na 75 korun, na celý den tedy téměř 400 korun – což je výrazně více než běžné jídlo nebo i „klasická“ Mana.

„Jsme registrováni jako úplná náhrada jídla, ne jako doplněk stravy,“ zdůrazňuje zakladatel Heaven Labs Jakub Krejčík. V současné době tvoří firmu zhruba 15 lidí od chemiků po designéry. Startovním impulzem pro Krejčíka byla potřeba mít větší kontrolu nad tím, co jí a jaký vliv to má na jeho tělo. Nic jako Mana podle něj před dvěma lety na trhu nebylo. Heaven Labs nyní expedují přes 350 kilogramů Many denně, zhruba polovina putuje mimo Česko. Poptávka v Evropě podle Krejčíka roste.

Konkurence z Ameriky

Odborníci namítají, že nejde o revoluční myšlenku, ale spíše její marketingové využití v masovějším měřítku. „Už dříve byly podobné produkty dostupné vojákům i kosmonautům nebo pro účely nemocniční pooperační výživy – různé nutridrinky či třeba produkty firmy Herbalife. Jen neměly asi takový marketingový drive a potenciál pro běžného spotřebitele,“ připomíná Jaroslav Havlík, který působí jako docent České zemědělské univerzity. Žádný z těchto produktů ale nebyl určený jako náhrada pestré stravy pro zdravého člověka.

Pro zahraniční trh představila firma Heaven Labs novinku už na začátku června. Podařilo se jí tak předběhnout největšího konkurenta, jímž je americký Soylent. Ten je na trhu už od roku 2013. A dosavadní inspiraci Soylentem Mana nezapře – od konceptu, přes web, balení až po design náčiní na přípravu. Přestože s tím zakladatel českého start-upu úplně nesouhlasí.

„Máme odlišný pohled na věc. Laboratorně ingredience analyzujeme a výsledky zveřejňujeme na našem webu. Jsme stoprocentně transparentní. Naši zákazníci vědí stejné informace o produktu jako my. Cítíme se jako možný budoucí partner v rozvoji konceptu nežli rival,“ říká Krejčík k americké konkurenci.

Název lídra světového trhu odkazuje k filmu Richarda Fleischera z roku 1973 s názvem Soylent Green o přelidněném světě budoucnosti, který řeší problém, jak nakrmit neustále se zvětšující populaci. Poslední nadějí má být zázračný prostředek Soylent Green. Nakonec se však ukáže, že je vyráběn z lidí. Rob Rhinehart, zakladatel současné značky Soylent, inspiraci filmem potvrzuje, nemyslí si však, že by to v zákaznících mohlo vyvolat odpor. Výběrem názvu chtěl jen upozornit, kam až je lidstvo ochotné zajít, když jde o jídlo.

Rychle, ale zdravě

„Soylent a jeho pozdější klony jako třeba česká Mana jsou docela logickým a svým způsobem očekávaným produktem potravinářského průmyslu. Je to obdoba psích granulí, které jsou na trhu dávno, a nikoho neudivuje, jak je možné, že pes pořád žere to stejné a dožije se normálního psího věku,“ vysvětluje docent Havlík.

Aby se podobné produkty mohly prosadit masově i u lidí, bylo podle odborníků potřeba, aby dorostla nutričně vzdělaná generace, která se zajímá o to, co jí, ale nemá čas ani chuť pravidelně vařit. „V devadesátých letech jsme začali jíst za pochodu. Nová generace to chce posunout ještě dál. Nechce do sebe soukat studený párek se suchým rohlíkem při čekání na metro, ale chce i přes každodenní spěch takzvaně dělat něco pro svoje zdraví,“ domnívá se Havlík.

Dokáže ale skutečně taková strava zcela nahradit klasické jídlo? "Jako dlouhodobou kompletní náhradu pestré stravy bych to neviděl,“ namítá například přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol Milan Kvapil. „Vždyť i třeba nutridrinky jsou určené jen jako náhrada pestré stravy pro pacienty, kteří z nějakého důvodu nejsou schopni přijímat dostatek živin a energie," vysvětluje.

Stejný názor má i ministerstvo zdravotnictví. "Stravu člověka nelze omezit pouze na konzumaci tekutin, respektive tekuté stravy. Nezbytnou součástí je i strava tuhá. Potraviny v prášku mohou v některých případech stravu doplnit, ale běžnou pestrou a vyváženou stravu v dnešním chápání nahradit nemohou," shrnuje názor ministerstva jeho mluvčí Dana Šalamounová.

„Určitě to jde, ale ne každý bude mít motivaci to jíst. Například lidé, kteří trpí fenylketonurií a jsou celoživotně odkázáni na pití jednoho typu odporného koktailu se třemi variantami příchutí, protože jinak umřou, by tyhle snahy zdravého člověka nechápali,“ říká k tomu Havlík z České zemědělské univerzity.

Pomůcka, ne řešení

„Prášková strava“ vychází z referenčních hodnot příjmu jednotlivých živin. Krejčík připomíná, že dlouhodobými pokusy se za posledních sto let zjistilo, kolik jich musíme přijmout, aby se nezačal zdravotně projevovat jejich nedostatek.

Potraviny v prášku v současné době slouží spíše jako rozšíření klasické výživy. Za pravdu tomu dávají i tvůrci Many nebo Soylenu, kteří konzumují i jiné potraviny. „Na Maně máme odzkoušený plný stravovací režim po dobu více než dvou měsíců. Rok a půl také testujeme režim, při kterém Mana tvoří 80 procent přijímané stravy,“ popisuje dosavadní zkušenosti se stravou v prášku Krejčík.

V takto pojatém jídle v prášku odborníci na stravování problém nevidí. Pro řadu lidí může být i prostředkem, jak zlepšit stravování. "Určitě je dobré, že tu takovýto produkt je. Může pomoci lidem, kteří se třeba kvůli práci nestihnou pořádně a pravidelně najíst," domnívá se Kvapil z Fakultní nemocnice Motol. 

Podle Havlíka může být problémem jednostranný původ některých složek potravy. Při správném stravování totiž nejde jen o to zkonzumovat určité množství bílkovin nebo třeba daného vitamínu, ale i o jejich variování. „Vitamin E není jen jeden, ale je to osm strukturně podobných látek, které tělo využívá odlišně. Podobně vitamin D vytvořený v kůži má jinou signální roli než ten, který přijímáme stravou,“ vysvětluje Havlík.

Navíc řada studií potvrzuje, že jídlo nemá pro tělo jen výživovou roli. "V lidské společnosti hraje i roli sociální a relaxační. Pokrmy na člověka působí esteticky a chuťově. Za normálního stavu tedy není důvod se těchto vlastností vzdávat," zdůrazňuje Kvapil.

V budoucnu by jídlo v prášku mohlo pomáhat při humanitárních krizích. Problémem současných komerčních produktů je však cena. „Analogický výrobek by ve větších objemech mělo jít vyrábět z potravinářského odpadu za zlomkovou cenu, dosavadní vyšší cena zde plyne z exkluzivity,“ dodává Havlík.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Při útoku v Nigeru zemřelo osm lidí, z toho šest Francouzů

Při útoku neznámých ozbrojenců v Nigeru zahynulo osm lidí, z toho šest francouzských humanitárních pracovníků, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní činitele. Podle guvernéra regionu Tillabéri se útok odehrál asi 65 kilometrů od nigerské metropole Niamey - v oblasti, která je domovem posledních stád žiraf v západní Africe. Motiv útoku je zatím neznámý.

"Zemřelo osm lidí: dva občané Nigeru - turistický průvodce a řidič - a šest Francouzů," uvedl guvernér Tidjani Ibrahim Katiella. Útočníci přijeli na motorkách do žirafí rezervace v oblasti Kouré. Celý incident nyní vyšetřuje policie a další podrobnosti zveřejní později, dodal guvernér.

Francouzská vláda varovala své občany před cestami do mnoha částí Nigeru, kde operují radikálové z několika ozbrojených skupin, například z uskupení Boko Haram či ozbrojenci napojení na Islámský stát. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy