Rychlé platby rychle rostou, umí je každá třetí karta

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
20. 12. 2013 6:50
Bezkontaktní funkci má už 3,5 milionu karet v Česku, trh roste měsíčně o pětinu.
Stačí přiložit.
Stačí přiložit. | Foto: VISA

Praha - Bezkontaktní platby dál dobývají Česko - umí je už každá třetí platební karta v Česku. Roste také počet terminálů v obchodech, které tento rychlejší druh plateb umožňují. S bezkontaktní funkcí je již každý třetí terminál z celkového počtu 90 tisíc.

Ukazují to statistiky, které online deník Aktuálně.cz získal od bank a karetních společností.

Jak rychle trh roste, ukazuje srovnání s daty z května letošního roku. Tehdy byly na trhu dva miliony karet s bezkontaktní funkcí. Nyní, o půl roku později, se celkový počet bezkontaktních karet už dostal k hranici 3,5 milionu kusů. Celkově je přitom v Česku nyní vydaných zhruba 10,5 milionu karet.

Podobný růst je vidět také u platebních terminálů. V květnu jich umělo bezkontaktní platby přijímat 18 tisíc, o půl roku později už zhruba dvojnásobek.

A pro banky je nejdůležitější, že s rostoucí "infrastrukturou" roste i pro ně klíčový údaj, tedy celkový objem peněz, který lidé utratí kartou. Objem bezkontaktních plateb podle údajů z bank roste o pětinu měsíčně.

Česká spořitelna hlásí růst objemů o čtvrtinu, přičemž právě o ní lze hovořit jako o lídrovi tohoto nového trhu. Na celkovém počtu dosud vydaných bezkontaktních karet se podílí polovinou, má 1,7 milionu vydaných karet s bezkontaktní funkcí.

"Naši klienti provedli letos (do konce listopadu) všemi platebními kartami 126 milionů transakcí u obchodníků v celkovém objemu 94 miliard korun. Z toho více než 22 milionů transakcí bylo bezkontaktními kartami a nálepkami v celkovém objemu převyšujícím 10 miliard," říká Jan Holinka z tiskového oddělení České spořitelny.

Druhá v pořadí je ČSOB s 800 tisíci bezkontaktními kartami. Další banky, které online deníku Aktuálně.cz toto číslo sdělily, hlásí 172 tisíc (mBank), 100 tisíc (Air Bank) a 25 tisíc (Equa bank).

Jen součet těchto pěti bank končí 200 tisíc kusů pod hranicí tří milionů. Vzhledem k tomu, že bezkontaktní karty v Česku už vydává drtivá většina bank - z větších je v nabídce zatím nemá jen UniCredit a Sberbank -, bude celkový počet atakovat hranici 3,5 milionu karet.

Také u bezkontaktních terminálů je třeba dopočítávat. V Česku je obchodníkům dodává pět bank. Česká spořitelna a Komerční banka přiznávají každá zhruba po deseti tisících terminálech s bezkontaktní funkcí, UniCredit Bank přiznává polovinu. ČSOB bude na úrovni prvních dvou bank, Raiffeisenbank má těchto terminálů v řádech stovek kusů. Celkový součet se tedy pohybuje kolem 35 tisíc z celkových 90 tisíc terminálů v Česku.

Do tří let jen bezkontaktní

Ještě v září roku 2012, tedy před rokem a čtvrt, bylo v Česku šest tisíc terminálů s bezkontaktní funkcí, nyní je jejich počet zhruba šestinásobný a dále rychle poroste.

"V současné době rozšiřujeme bezkontaktní platební terminály především tam, kde je nízká průměrná transakce a jde o rychlost odbavení zákazníka u pokladny. Typicky prodejny potravin, lékárny, drogerie, tabák, knihy a podobné obory," říká za Českou spořitelnu Jan Holinka.

"Všechny nové terminály, které banky na trh dodávají, jsou zároveň opatřeny bezkontaktními technologiemi. Obnovovací cyklus je tříletý," řekl v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz Marcel Gajdoš, šéf Visa pro Česko a Slovensko. Gajdoš předpokládá, že v následujícím roce bude zhruba polovina všech terminálů bezkontaktních, do pěti let by již měla být bezkontaktní naprostá většina terminálů.

Podobná je situace u karet. I u nich platí, že pokud je banka nabízí, tak nové už většinou automaticky vydává také s bezkontaktní technologií. Bankám se to i přes vyšší nákladovost vyplatí.

"Karty s bezkontaktní technologií jsou dražší, ale stojí to za to, protože zákazníci si je oblíbili a frekvence placení s nimi se významně zvýšila. To znamená, že investice do bezkontaktních karet nebude ztrátová," vysvětlil Roman Truhlář, generální ředitel mBank pro Česko a Slovensko.

"V horizontu tří let lze očekávat, že prakticky všechny karty budou bezkontaktní. Vydavatelé MasterCardu prakticky všechny karty dávají s touto funkcí," řekl nedávno v rozhovoru s Aktuálně.cz zase šéf českého MasterCardu Miroslav Lukeš. Bez nové funkce podle něj zůstanou jen ty nově vydané karty, u kterých jejich majitelé aktivně vysloví nesouhlas s bezkontaktní funkcí.

Bezkontaktní technologie má bankám a karetním společnostem dále pomoci s postupným vytlačováním hotovosti. V minulém roce připadalo v Česku na platbu kartou třináct korun z každé stokoruny utracené u obchodníka. Česká Visa má například za cíl se během několika málo let dostat nad hranici dvacetikoruny - vzorem je situace ve Velké Británii, kde na kartu připadá 30 procent útrat.

Proč mají banky a karetní společnosti zájem na tom, aby platby kartou stále více nahrazovaly platbu hotovostí? Z plateb kartou totiž získávají poplatky, které jim odvádí obchodníci. Tyto poplatky se v Česku pohybují ve výši zhruba jednoho a půl procenta až tří procent z výše transakce. Naproti tomu s hotovostí - ať už v bankomatech, či na pobočkách - mají banky převážně spojeny jen poměrně vysoké náklady.

Visa také odhaduje, že v roce 2020 budou objemy peněz utracené kartami v poměru 50:50 u bezkontaktních a klasických, řekněme kontaktních, plateb. Nyní se tento poměr u jednotlivých bank pohybuje v rozmezí zhruba 20 až 35 procent bezkontaktních plateb.

Modelová banka

Většina bank působících v Česku nabízí bezkontaktní platební karty. Z větších bank je zatím nemají jen ve Sberbank a UniCredit Bank, kde s jejich zavedením počítají v příštím roce. Česká spořitelna a Citibank ke kartám nabízejí také bezkontaktní platební nálepky a v nabídce Komerční banky najdete možnost platit bezkontaktně chytrými telefony. ČSOB platbu chytrým mobilem nyní testuje a v České spořitelně už odzkoušeli placení iPhonem, které zatím do „otevřené" nabídky nezařadili.

Jedinou bankou v Česku, která nyní nabízí kompletní portfolio bezkontaktních plateb - karty, nálepky, mobily -, tak je GE Money Bank. A právě její statistika tak dobře ukazuje, že lidé s novými platebními nástroji nakládají tak, jak si to banky a karetní společnosti při jejich vývoji představovaly.

Na klasických debetních kartách, které nemají bezkontaktní funkci, činí průměrná výše platby 752 korun. U karet s bezkontaktní funkcí je průměr u klasické „kontaktní" platby vyšší - 804 korun, ale průměr u bezkontaktní platby jen 398 korun. Průměrná platba bezkontaktní nálepkou, kterou je možné nalepit na cokoli, dosahuje 216 korun. Průměrná NFC platba mobilem pak činí 298 korun.

Bezkontaktně - jak ukazují především platby nálepkou a mobilem - tedy lidé skutečně platí výrazně menší částky než klasickou kartou, a získávají tak hlavní slíbenou výhodu, tedy rychlost. Podstatně vyšší průměr u bezkontaktních plateb kartou pak dokládá, že lidé bezkontaktně kartou platí i platby přesahující hranici 500 korun, protože i se zadáním PIN kódu šetří čas a navíc nemusí kartu vydávat z ruky.

Do 500 korun bez PIN

Bezkontaktní placení přišlo do Česka v roce 2011, první bezkontaktní karty tehdy nabídly Citibank a Česká spořitelna.

Platební karty s bezkontaktní funkcí už vydává většina bank, z těch větších je zatím v nabídce nemají jen UniCredit Bank a Sberbank, které by je měly zavést v příštím roce.

Bezkontaktní placení je rychlejší a má motivovat k platbě kartou i za drobné nákupy. Stejně jako u standardních plateb kartou neúčtují řetězce lidem v zásadě žádný příplatek - za transakce si banka vybere poplatky přímo od obchodníka, ne od nakupujících.

Bezkontaktní kartu, nálepku či telefon s touto funkcí stačí jen přiložit k terminálu, ten během chvíle „pípne" a transakce je hotová. Jednoduché použití je z bezpečnostních důvodů v Česku omezeno jen na platby do 500 korun při každém nákupu, u dražších plateb zůstává povinné zadání PIN, i tak je ale platba znatelně rychlejší. Omezen je také počet transakcí v krátké době za sebou, které lze uskutečnit bez tohoto ověření. Pokud je klient vyčerpá, stačí mu jen zadat PIN a limit poběží znovu.

Bezpečnost bezkontaktních platebních karet naposledy v září 2013 zpochybnilo občanské sdružení Iuridicum Remedium. Na videu ukázalo, jak z těchto karet lze celkem snadno a s nízkými náklady přečíst některé zásadní údaje. Podle experta osloveného online deníkem Aktuálně.cz však tento pokus nepředstavoval zásadní průlom. Možnost zneužití je podle něj v praxi nepatrná a není potřeba propadat panice.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

Další zprávy