Provize ze stravenek je v podstatě lichva, stát by je nahradit měl, říká šéf prodejen

ČTK ČTK
12. 8. 2019 11:22
Několikaprocentní provize ze stravenek, kterou měsíčně účtují obchodníkům a provozovatelům restaurací vydavatelé stravovacích poukázek, je podle podle předsedy maloobchodního Družstva CBA Romana Mazáka neúměrně vysoká. "Je to v podstatě lichva," řekl Mazák, podle kterého by stravenky měly nahradit přímé finanční příspěvky od zaměstnavatele při zachování daňového odpočtu v nynější výši. Ministerstvo financí podobnou změnu chystá, má doplnit systém stravenek.
Stravenky. Ilustrační foto
Stravenky. Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Šumperské Družstvo CBA sdružuje přes tisíc menších prodejen po celé republice. Stravenky podle Mazáka na tuzemském trhu slouží jako další platidlo.

"Lidé jimi platí v restauracích a prodejnách, restaurace jimi platí zase dál. Poslední článek řetězce pak stravenky vrací emitující firmě, od které dostane zpět peníze po odečtení provize. Je to v podstatě lichva, provize jsou obrovské. Pohybují se mezi pět až šesti procent, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent," uvedl Mazák.

Provize se vydavatelům stravenek podle Mazáka platí pokaždé, když se tyto poukázky vracejí. "V praxi právě jedenkrát měsíčně. Problémem je v tomto případě blokování hotovosti. V maloobchodě například jednou měsíčně svezou z prodejny stravenky, na centrále je přepočítají a odešlou vydávající firmě, která do 14 dní pošle prodejně hotovost," řekl Mazák.

Pokud zákazník za stravenky nakoupil začátkem měsíce, tak po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží prodejna hotovost až téměř po dvou měsících od nákupu. "Jak k tomu obchodník přijde, když musí dát šest procent ze své marže pryč jen proto, že zákazník místo peněz použil stravenku," podotkl Mazák.

Upozornil, že po uplynutí doby platnosti nominální hodnota nepoužité stravenky představuje zisk pro vydavatele na úkor uživatele. "Podle odhadů přitom stravenkové společnosti tímto způsobem generují až třetinu zisku. Při zavedení finančního příspěvku od zaměstnavatele k tomu však nemůže dojít, pokud bude mít zaměstnanec peníze například na zvláštním účtu," dodal Mazák.

MF připravuje novelu zákona o daních z příjmů, která zavede stravenkový paušál. Zaměstnanec by dostával peníze na stravu přímo. Paušál bude alternativou k současnému režimu se stravenkami, který zůstane zachován.

Na podporu stravování tak dosáhne i čtvrtina zaměstnanců, tedy asi milion lidí, kteří dosud stravenky nedostávají. Stravenkové firmy podle MF mají na trhu oligopol a většinu zisků ve stovkách milionů ročně vyvádějí do zahraničí mateřským společnostem.

Odbory plán MF odmítají. Podle předáků by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací ČR naopak záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna vedla k omezení pravidelného stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen i k nižším příjmům rozpočtu.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy