V Česku opět vypukl spor o "neférové marže". Data nastiňují, kdo zvedá ceny nejvíce

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
22. 4. 2022 7:23
S rostoucí inflací na trhu opět houstne spor o to, kdo na jídle "nemorálně" vydělává. Zemědělci, potravináři, nebo obchody? Stát proto začal kontrolovat prodejce, zda situace nevyužívají a nešponují marže u potravin moc vysoko. Zatímco agroobři dohled státu vítají, samotné řetězce, analytiky i malé farmáře systém kontroly zaráží. Jak se vlastně marže počítá a kdo si z ní ukrajuje nejvíc?
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Marže versus ziskovost

  • Podívejme se teď blíže na obchodní marže skrze data Českého statistického úřadu, který je sleduje. Procento marže počítá jako podíl marže na dosažených tržbách za zboží. Z dat vyplývá, že od roku 2008 až do roku 2019, dokdy jsou data dostupná, kolísá tato průměrná marže v maloobchodě mezi 23 a téměř 27 procenty.

Statistiky také ukazují, že vyšší marže mají nejmenší podniky, velké obchodní řetězce pak se svými maržemi prakticky kopírují průměr českého maloobchodu.

Podíl obchodní marže na tržbách za zboží u velkých řetězců:

Rok Podíl marže na tržbách
2008 22,6 %
2009 22,7 %
2010 23,7 %
2011 23,4 %
2012 23,1 %
2013 22,9 %
2014 23,1 %
2015 23,3 %
2016 24,4 %
2017 26 %
2018 26,4 %
2019 26,8 %

Zdroj: ČSÚ

Podíl obchodní marže na tržbách za zboží v celém maloobchodě:

Rok Podíl marže na tržbách
2008 23,2 %
2009 23,9 %
2010 24 %
2011 23,5 %
2012 23 %
2013 22,7 %
2014 22,9 %
2015 23,4 %
2016 24,9 %
2017 25,9 %
2018 26,3 %
2019 26,7 %

Zdroj: ČSÚ

Jak už ale zmínil analytik Petr Havel, rostoucí marže automaticky neznamená, že obchodník docílí větší ziskovosti (rentability). "Pojem rentabilita se používá v mnoha různých kontextech, a vždy znamená něco trochu jiného. Pokud bychom si pod ním pro absolutní zjednodušení představili to, kolik zisku obchodník vygeneruje prodejem nějakého zboží, pak vyšší marže automaticky neznamená vyšší rentabilitu," potvrzuje analytik Hradil a uvádí příklad nákladů na prodej, tedy zmíněných mezd či energií.

"Je tak teoreticky možné, že navzdory vyšší marži může prodej zboží generovat stejný nebo i nižší zisk než předtím," uvádí dále.

Konkrétně čeští statistici rentabilitu tržeb definují jako poměr hospodářského výsledku na celkových tržbách. Ta je u velkých obchodních řetězců v porovnání s průměrem celého maloobchodu tentokrát značně nižší a často nekopíruje růst průměrných marží. 

Ziskovost u velkých obchodních řetězců:

Rok Ziskovost
2008 1,7 %
2009 1,2 %
2010 1,7 %
2011 1,5 %
2012 1,4 %
2013 0,4 %
2014 1,1 %
2015 2,6 %
2016 2,5 %
2017 3,5 %
2018 3,3 %
2019 2,8 %

Zdroj: ČSÚ

Výše uvedená data ziskovosti sice končí rokem 2019, podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se nicméně nyní u řetězců pohybuje na 3,5 až čtyřech procentech.

Ziskovost v celém maloobchodě:

Rok Ziskovost
2008 3,0 %
2009 2,3 %
2010 2,3 %
2011 2,2%
2012 2,1 %
2013 1,5 %
2014 2,2 %
2015 3,2 %
2016 3,2 %
2017 3,9 %
2018 3,7 %
2019 3,3 %

Zdroj: ČSÚ

 

Právě se děje

Další zprávy