V Česku opět vypukl spor o "neférové marže". Data nastiňují, kdo zvedá ceny nejvíce

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
22. 4. 2022 7:23
S rostoucí inflací na trhu opět houstne spor o to, kdo na jídle "nemorálně" vydělává. Zemědělci, potravináři, nebo obchody? Stát proto začal kontrolovat prodejce, zda situace nevyužívají a nešponují marže u potravin moc vysoko. Zatímco agroobři dohled státu vítají, samotné řetězce, analytiky i malé farmáře systém kontroly zaráží. Jak se vlastně marže počítá a kdo si z ní ukrajuje nejvíc?
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Marže není zisk, opakují analytici

Z ekonomického pohledu marže ukazuje výkon obchodníka, nikoli jeho zisk. "V rozdílu mezi nákupem a prodejem jsou zahrnuté veškeré náklady obchodníků, například mzdy zaměstnanců, ceny energií, nájmů, náklady na skladování nebo na transporty potravin," upřesňuje agrární analytik Petr Havel. A právě u základních potravin, jako je maso či mléčné výrobky, hrají prodejní náklady velkou roli - vše se totiž musí nákladně chladit.

Podle jakého klíče bude stát prodejní ceny u potravin kontrolovat, odmítají úřady sdělit. Jasné to není ani osloveným odborníkům.

"Kontrola 'marží' by v praxi zahrnovala kontrolu veškerých nákladů maloobchodu, což je téměř nemožné," dodává Havel. "Marže prostě není zisk, a zatímco marže (cenový rozdíl) může představovat desítky procent, zisk je pouze několikaprocentní, a v tomto smyslu by tedy kontrola v zásadě neměla na růst cen potravin téměř žádný vliv," domnívá se analytik.

  • Pro představu, podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy činí v současnosti podíl zisku ve výnosech u tuzemských obchodních řetězců zhruba čtyři procenta. "Dvě třetiny výnosů jdou dodavatelům, zbytek jsou náklady na mzdy, energie, logistiku a podobně," říká Prouza pro online deník Aktuálně.cz.
 

Právě se děje

Další zprávy