"Promoční spirála se stále točí a proti loňskému roku jsme přidali jeden procentní bod závislosti na slevách," řekl na konferenci Retail Summit to uvedl Karel Týra ze společnosti Nielsen.
Český maloobchodní trh je v porovnání se západními zeměmi typický dlouhodobě vysokým procentem zboží prodaného ve slevových akcích a s tím spojeným nízkým podílem privátních značek. To se mění jen pomalu.
Česko má jednu z nejhustších sítí hypermarketů v Evropě. Podíl hypermarketů ale loni klesl o tři procentní body na 37 procent a vrátil se na úroveň roku 2008. "Češi si více váží svého volného času a nechtějí ho tolik trávit nakupováním," dodal Týra. Mírně, o jeden procentní bod, naopak vzrostl podíl diskontů (na 22 procent) a drogerií (na 9 procent).
Nejvíc je v Česku supermarketů - 703, počet se od roku 2010 nezměnil. Počet diskontních prodejen se zvýšil o 60 na 648 a hypermarketů o 47 na 320. Naopak počet malých prodejen stále klesá. Malých obchodů s potravinami do prodejní plochy padesát metru čtverečních bylo v roce 2017 celkem 5464, v roce 2001 jich přitom bylo 12 319.
Přes internet Češi nejvíc kupují módu, spotřební elektroniku a vstupenky. Oblečení kupuje on-line 62 procent spotřebitelů a elektroniku 57 procent.
Největší odlišností v porovnání s celoevropským i celosvětovým průměrem je velmi vysoké procento on-line nakupujících v segmentu léků a výživových doplňků - až 44 procent českých spotřebitelů nakupuje toto zboží on-line, zatímco v Evropě je to 23 procent a celosvětově 27 procent.
Elektronické obchodování se na celosvětovém prodeji rychloobrátkového zboží podílí čtyřmi až pěti procenty. Úspěšnost e-commerce se však po celém světě liší. V ČR se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty, v Německu je 0,7 procenta, v Polsku či Maďarsku je pod jedním procentem a v USA na 3,3 procenta.
Ve Francii a Velké Británii naopak přesahuje šest procent. Premiantem ve světě je Jižní Korea, kde se přes internet prodá 18 procent potravin a drogerie.
